Každý se narodí s nějakou genetickou výbavou. „Pokud začnete běhat či jinak pravidelně sportovat, promítá se do toho i tento faktor. Některé fyziologické věci se však dají natrénovat, jako například kapacita plic nebo pružnost svalů a vazů,“ uvádí trenérka kurzů pro ženy Jdu běhat Iva Vedralová a pokračuje: „Při každém sportu a při běhání obzvlášť si jako první všimnete zlepšení na rovině dechu. Budete také pružnější, najednou se vám přestanou zvrtávat kotníky nebo podlamovat kolena.“ To působí jako prevence menších úrazů.
Celý metabolismus se díky pravidelným tréninkům zlepší – svaly a celé tělo se vám lépe prokrvují. „Začnete také lépe spát, protože okysličujete i mozek, tím pádem se tělo nastaví i na to, že musí více odpočívat. Sportem mu odebíráte na energii, proto si řekne o spánek, kterým mu zase naopak přidáváte možnost zregenerovat. Mozek pak nemá prostor v noci „řešit blbosti“, protože spíte tvrdě, a tedy i kvalitně,“ vysvětluje trenérka.
Přihlaste se na závody do Zoo BrnoPro již tradiční běžecký závod jsme nachystali novou, ještě krásnější trať vedoucí zoo, loukami s výhledy i lesem. Osm kilometrů se na vás těší 15. září 2018.  |
Bystřejší mozek i lepší pleť
Lepší okysličení mozku pocítíte třeba i při práci, kdy vám to začne o něco lépe myslet – souvisí s tím i kvalitnější odpočinek (proto na něj nezapomínejte) a celková pohoda, kterou pravidelný běh do našich životů vnese.
Lepší prokrvení organismu s sebou přináší i prokrvení kůže. „Zlepší se vám tedy kvalita vlasů a také pleti a kůže. Tělo se více a častěji potí, dochází k očistě kůže, samozřejmě spojené se správnou hygienou vždy po tréninku,“ říká Iva Vedralová. Výsledkem bude kvalitnější a odolnější pokožka i pleť a její zdravější barva.
Zdravější tělo i mysl
Trenérka dodává, že vše souvisí i s jídlem. „Když jsem začala pravidelně sportovat, neměla jsem už chuť na takové ty „prasárny“ v jídle. Po velkém výkonu máme chuť na pivo a klobásu, ale dáte si to jednou a pak zjistíte, že vám to třeba nedělá dobře, a podruhé si to už nedáte. Nebo si takovou věc dopřejete jen čas od času, když to „sedne“. Tělo si samo začne vybírat, začnete jíst kvalitně, protože zjistíte, že je vám pak lépe a lépe se vám i běhá,“ upřesňuje Iva.
Určitě se vám začnou vyplavovat endorfiny, které s sebou přinášejí pocity euforie – toho si můžete všimnout už po prvních trénincích. Kromě onoho „dobrého pocitu“ nám tato „legální droga“ přináší i motivaci do dalších tréninků a k dalšímu zlepšování, které přece za ten dobrý pocit stojí.
Hubnutí versus formování postavy
Dalším podstatným vedlejším produktem běhání je změna postavy. „Záleží na tom, jak jsme každý stavěný – nicméně při pravidelném trénování určitě dříve či později změny pocítíme. Buď začneme spalovat tuky, a tím pádem se nám začne rýsovat štíhlá, šlachovitá postava, nebo se nám tuky přemění na svaly,“ vysvětluje trenérka.
Tady je na místě malé varování pro začátečníky – pokud jste začali běhat i kvůli hubnutí, ale po pár měsících vážíte stále stejně (nebo dokonce i o něco více), nezoufejte. Můžete být právě ten typ, který lépe nabírá svalovou hmotu. „Já vždycky doporučuju spíše měřit míry, než se vážit – tuk totiž váží méně než svaly, takže se může stát, že budete vážit víc, ale postava se vám mění,“ říká trenérka.
Konečně zapojíte celé plíce
„Když člověk nesportuje a má sedavé zaměstnání, plíce jsou stažené a bránice není v relaxované poloze, ale spíše utiskovaná. Navíc většinou převážnou část dne dýcháme špatně, povrchně. Když začneme běhat, donutí nás to se narovnat, čímž se bránice dostane do zrelaxované polohy,“ vysvětluje odbornice. Na začátku nás proto může píchat v boku – je to tím, že bránice není zvyklá na tuto polohu a chvíli jí trvá, než se přizpůsobí.
Když trénujete pravidelně, tento problém se poměrně rychle vyřeší a bránice si zvykne na nový – a zdravější – styl dýchání. Pomoci mohou i různá dechová cvičení z jógy. Časem se vám pak zlepší i kapacita plic. „Sportovkyně se mohou dostat i na pět a sportovci až sedm litrů kapacity plic. U netrénovaných žen jsou to dva a u mužů tři litry,“ vysvětluje Iva a pokračuje: „Záleží i na genetice a na tom, jak jsme stavění. Každý si ale určitě všimne, že když se začne opravdu pravidelně hýbat a intenzivně na sobě pracovat, bude mu už po čtrnácti dnech, po měsíci fyzicky mnohem lépe.“
Hlubší dech znamená méně únavy
Pravidelný intenzivní a aerobní trénink zlepšuje přenos kyslíku po těle a časem ze zvyšuje i kapacita plic. Není to tak, že by plíce narostly, ale spíše se roztáhnou. „Když nic neděláte, máte plíce jakoby smrsknuté – využíváte jen část plic, což tělu vlastně stačí. Běháním, relaxačními cviky nebo jogínským dechem se plíce plně roztáhnou a začnete používat jejich plnou kapacitu,“ vysvětluje trenérka.
Dostáváme se tedy k tomu, co jsme naznačili už výše – lepším, hlubším dýcháním dostaneme do plic více vzduchu a kyslíku, takže jednak „udýcháme“ i náročnější trénink a okysličené svaly vydrží větší zátěž, a jednak si budeme moci poděkovat i v běžném životě – lépe kyslíkem zásobený mozek bude méně unavený a bude mu to lépe myslet.
