Jízda na běžkách je silově vytrvalostní aktivita, která zatěžuje svalstvo celého těla. Na rozdíl od normálního běhu při ní zaměstnáme většinu svalů horních končetin, svaly zádové i břišní. A to jsou oblasti, které jinak, při "pouhém" běhu, spíše zanedbáváme, takže postupně ochabují a mohou nám způsobovat nežádoucí komplikace v důsledku svalových dysbalancí.
Kromě rovnoměrnějšího a komplexnějšího zapojení svalstva při běhu na lyžích intenzivněji dýcháme, čímž trénujeme plíce a pomáháme zvyšování aerobní kapacity. Budeme-li tedy využívat běžky pravidelně, zlepšíme maximální spotřebu kyslíku (pokročilí běžci znají tento ukazatel jako VO2 max), a to se následně pozitivně projeví na naší běžecké výkonnosti.
Dalším důvodem, proč zařazovat v zimním období běžky co nejčastěji, je rozvoj rovnováhy a koordinace. Úspěšné zvládnutí správné techniky běhu na lyžích, tedy skloubení skluzu a odrazu, změny směru jízdy a neustálé vyvažování těžiště nejvíce zhodnotíme při běhu na nerovném terénu. A běhat občas po měkkém, třeba v lese nebo po polních cestách, by měli i typičtí asfaltoví běžci, protože je to zdravější nejen pro jejich nohy.
Běžky jsou v porovnání s normálním během výrazně šetrnější k našemu organismu. Na lyžích kloužeme, proto nedochází k tvrdým běžeckým dopadům, které jinak musí zvládat klouby a vazy nohou. Jízdu na běžkách tak můžeme pojmout nejen jako tréninkový prostředek, ale i jako aktivní léčebnou metodu, nahrazující regenerační klus či jogging.
Preferujme klasiku, má blíž k normálnímu běhu
V běhu na lyžích existují dvě základní techniky: klasický styl a bruslení. Pro běžce, kteří chtějí využít běžky jako alternativu zimního tréninku, je jednoznačně vhodnější klasika. Při ní jsou totiž zapojeny podobné svalové skupiny jako při běžném běhu a pohyb trupu i paží směřuje stále vpřed (shodně s osou běhu).
To u bruslení na lyžích neplatí, neboť odrazová energie dolních končetin je střídavě usměrňována do stran. Paže zabírají současně a po záběru zůstávají v důsledku delšího skluzu za tělem, což nemá s technikou "normálního" běhu nic společného. Navíc tuto pohybovou aktivitu můžeme ve velmi podobné formě provádět v teplejších obdobích roku při jízdě na in-line bruslích.
Vybrat si ty správné
Jakou technikou budeme na běžkách jezdit, hraje roli při výběru běžek. Lyže na bruslení jsou kratší a tvrdší, na klasickou techniku naopak měkčí a delší, umožňují odraz vpřed. Existují i lyže univerzální, takzvané combi, na nichž lze s určitými omezeními střídat obě techniky.
Rozhodneme-li se tedy jakožto běžci pro lyže na klasiku, musíme dále upřesnit jejich šířku, stupeň tvrdosti a délku. Běžky pro začátečníky budou široké 50 až 60 milimetrů a jejich délka by měla přesahovat výšku postavy přibližně o 10 až 20 centimetrů u žen a 20 až 30 centimetrů u mužů.
Hůlky pro běh klasickou technikou jsou kratší, jejich délka by měla odpovídat 85 procentům tělesné výšky (u bruslařských holí je to 90 procent). Boty na klasiku jsou nízké nebo polovysoké a jejich měkký materiál umožňuje maximální zapojení kotníku do odrazu. Bruslařské boty mají pevný skelet dosahující až ke spodní části lýtka.
Dobrá zpráva je, že na běžky využijeme prakticky stejné oblečení jako na běžný běh. V naší zimní výbavě by kromě termoprádla, funkčního trička nebo roláku a teplých podkolenek měly být i zateplené elasťáky a větrovka s kapucí. Speciální běžeckou kombinézu si rozhodně pořizovat nemusíme.
Pravděpodobně největší nevýhoda běžek spočívá v tom, že se u nich při klasické technice neobejdeme bez běžeckých vosků nebo klistrů (na bruslení se používají pouze parafiny, což je jednodušší). Správně namazat skluznice tak, aby lyže hladce klouzala, ale umožňovala i odraz, je velké umění, někdy dokonce spíš alchymie.
Problematiku mazání lyží je proto lepší nechat si vysvětlit a ukázat od někoho zkušenějšího. A nejenom mazání, jde především o správnou běžkařskou techniku. Tu nevygooglujeme ani nás ji nenaučí v obchodě se sportovními potřebami. Chceme-li se vyhnout typickým začátečnickým chybám ("šoupavá chůze" bez odrazu, běh bez skluzu a další), měli bychom si základy běhu na lyžích osvojit pod dohledem odborníků.
Nejvhodnější možností k tomu jsou víkendové kempy, zaměřené na běžkaře rozdílné výkonnosti, včetně úplných začátečníků. Lyžařští instruktoři se na nich mohou věnovat každému účastníkovi individuálně, mohou posoudit správný výběr jeho lyží a holí (doporučil bych pro začátek lyže z půjčovny) a odstranit případné chyby v jeho běžkařské technice.
