Co nikdy nedělat
Uzavřete hádku striktně. Konec by neměl být otevřený. A už vůbec, neusínejte naštvaní. Následující ráno by rozhodně nebylo hezké. Jakmile se objeví hněv, který neumíte potlačit, jděte na procházku. Nejlépe hodinovou. Tak zaručeně vychladnete. Navíc utříbíte myšlenky a možná zjistíte, jak jste protějšku křivdila. V tomto případě nezapomeňte na omluvu. A dámy, neberte přiznání chyby jako něco špatného. Jde o projev silné osobnosti. Někdy je lepší některé věci přecházet. Tím navíc také zocelujete svou psychiku. Jen tak něco vás pak nerozhodí.
Dávejte pozor na ústa. V afektu umíme, mnohdy nechtěně, slovy ranit. Vzít urážku zpět nelze. Není ani výjimkou, že kvůli zlosti řekneme něco, čehož následně trpce litujeme, přesto partner může vztah ukončit. Zkuste tedy i při vyhrocené rozepři rychleji přemýšlet než mluvit.
Nevytahujte kostlivce ze skříně. Řešit dávno odpuštěnou minulost se nehodí. Ač o starých křivdách nemluvíte, oba je ve svém nitru máte. Možná vám přijde, že polovička už neví, co kdysi udělala, což je ale pouze vaše mylná domněnka. Jakmile rány opět spatří světlo světa, bude ještě hůře.
Nemluvte sprostě. Nevyhrožujte ublížením na zdraví. Neřešte spory na veřejnosti. Netahejte do konfliktů blízké okolí. Sice je fajn mít zastánce, ale špinavé prádlo by mělo být práno jen doma za účasti vás a toho, koho se to týká.
