Můžu ho plácnout, nebo mám raději křičet?
Druzí účastníci obývají prostorný nájemní byt v Náchodě. Nikolin partner Jirka (32) je montážní dělník. Mají spolu dceru Elišku (5) a syna Jirku (4). Rodina si chtěla účast vyzkoušet, i když Nikola už s tímto pořadem zkušenost má: „Před šestnácti lety byla moje maminka ve Výměně manželek. Mně bylo tehdy dvanáct let. Pomohlo nám to, od té doby s ní mám lepší vztah,“ říká.
„Rodinka je skvělá, pán je hodný, atraktivní, ukecaný,“ rozplývala se Věra po seznámení s Jirkou, který byl viditelně zaražený: „Nevím, můj typ to není, no. Místo Pražandy je to spíš vesnická ženská.“
Protože se blížil večer, Věru zajímalo, jak to má rodina s hygienou. Dozvěděla se, že náchodská rodina koupe děti každý den. „Já ty své koupu dvakrát za týden,“ přiznala překvapeně. „Nejsou tak špinavé a upocené, takže si většinou umyjí jen ruce. Mně to přijde častěji zbytečné,“ dodala. „Já jsem kluk z vesnice, takže vím, co to je, chodit spát špinavý. Ale dvakrát do týdne mýt děti…“ zamýšlel se Jirka.
Věřiny výchovné metody udivovaly Jirku i během dalších dní. „Když bude zlobit, tak můžu ho plácnout trochu po tom zadku, nebo mám křičet?“ ptala se ho. Jiří ji poradil, ať na syna zvýší hlas, ale fyzické tresty, ať nechá na něm.
„Dopadlo to tak, jak jsem čekala. Tak zvýším hlas, místo abych ho plácla. Ale jiná metoda mě fakt s tím malým nenapadá. Ale když to Jirka říká…“ hodnotila Věra. „Jsem překvapený, že by do toho fakt šla, já osobně bych si to k cizím dětem v životě nedovolil,“ mínil Jirka.
Buď chlap, ty vole, křičela vyměněná manželka na partnera procházejícího tranzicí |
Sice ještě nenastala změna režimu, Věra však přišla s dalším zajímavým požadavkem: „Mohli bychom ty obrázky sundat z té lednice? Je to takové přeplácané, je jich tam moc,“ ukázala prstem na lednici plnou výkresů Elišky a malého Jirky. Osobně by tam prý nechala jen „něco opravdu pěkného“. „Jsou to děti, co čekáš? Že z nich bude Picasso ve čtyřech letech?“ ptal se Jirka. Obrázky sundat odmítl, aby to děti nemrzelo.
V náchodském bytě se Věra nudila. „Když se doma nudím, tak koukám z okna. A tady není na co koukat. V Praze mám naproti barák, kde se vždycky buď někdo stěhuje nebo se hádá, takže vždycky špehuju,“ práskla na sebe. Vadilo jí, že během Výměny nemůže mít mobil. „Když si hraju na mobilu, tak mi lépe ten čas utíká. I když někam jdeme s dětmi, tak si hraju hry na telefonu. Jsem takový závislák, se da říct.“
Vodu nám určitě šetří
I v této rodině byl hlavní požadavek změny režimu vznesen už dopředu: Věra se chtěla zbavit aspoň části obrázků, které visely na ledničce. Jirkovi se to ovšem moc nelíbilo: „Je to jejich prostor, budou naštvané,“ oponoval. Nakonec se oba dočasní partneři dohodli na tom, že některé obrázky sundají ve spolupráci s dětmi.
Druhé přání znepokojilo Jirku ještě více: děti se měly podle Věry začít mýt obden místo každý den. „Ježišmarjá a proč?“ zděsil se. Věra zopakovala, že jí koupání dětí, které podle jejích slov nejsou tak špinavé a zpocené, přijde zbytečné. „Voda zas není tak levná,“ stála si za svým. Jirka mimo Věřin doslech její slova potvrdil: „Je pravda, že ona nám vodu fakt šetří. Všiml jsem si, že se koupe tak jednou za tři dny.“
Po šesti dnech Věra poprvé vařila oběd pro celou rodinu. Jirkovi, který se dřív živil jako kuchař, se při ochutnávce zkroutil obličej. „Cítím tam neprovařenou papriku nebo co. Řekni mi, jak jsi to dělala,“ vyzval ji. Jeho podezření se ukázalo být na místě, Věra dala do jídla papriku až těsně před dokončením.
Další problém vyvstal, když měl jet Jirka nakoupit. Malý Jiřík odmítal zůstat doma sám s Věrou, která se urazila, ale dočasný manžel měl pro syna pochopení. „Nedivím se. Když se mu vůbec nevěnuje, tak se nemůže divit.“
Jiří se rozhodl vzít syna s sebou a Věře oznámil, že bude mít „veget“. „Zase, ty vole? Co tady, ty vole, zas budu dělat? Vy vždycky všichni vypadnete a já nemám co dělat,“ čertila se. „Měl ho nechat doma, aby si na mě zvykl,“ řekla později kamerám.
Jirka se později nabídl, že Věru naučí základy vaření, která mu však jeho výtvor zkritizovala s tím, že v něm cítí neprovařenou jíšku. „Jestli mi chtěl dokázat, že je lepší, tak není,“ zhodnotila.