První rodina nové Výměny žije v pronajatém bytě 3+1 ve středočeském kraji ve vesnici Zvírotice. Kačka (29) pracuje na čerpací stanici a žije s partnerkou Dominikou (29), která je HR specialistkou. Jejich dcera Alenka (8) chodí do druhé třídy a syn Jáchym (6) do školky.
Do Výměny manželek přihlásila rodinu Katka, která se dle svých slov chce ujistit, že „chce s Dominikou být, i když je jiná“. Dominika totiž právě prochází tranzicí.
„Já jsem tedy úplně normální jen s tím rozdílem, že procházím změnou pohlaví. Tím pádem je naše tradiční rodina malinko netradiční. Už mám schválenou od ministerstva zdravotnictví změnu pohlaví operativně a potom už to budu moct mít i na občance,“ pochlubila se Dominika.
Změna pohlaví probíhá u Dominiky už dva roky a je náročná jak pro ni, tak pro Kateřinu. „Když jsem to zjistila, tak to byl šok. Nejdřív jsem si myslela, že to nedám. Postupem času jsem si ale uvědomila, že s Domčou je mi fajn jako s člověkem,“ svěřila se. V určité době si našla milence, Dominika na to však přišla. Následovaly dva měsíce hádek, které však pár nakonec překonal.
A dole jseš chlap?
Deset dní měla Dominika strávit s Darinou (36), která je momentálně na rodičovské dovolené a současně si přivydělává. Tu náhradní partnerka, která prochází změnou v ženu, viditelně zaskočila. „Mám obavy. Nesedlo mi to prostě,“ okomentovala Dominiku hned po seznámení. Ta to ihned vycítila a dala si za cíl náhradní manželku přesvědčit, že je úplně normální.
Hned druhý den Darinu šokovalo, že děti biologického tatínka oslovují „Dominiko“ nebo „Domčo“. V jednu chvíli ho před dětmi zmínila jako „taťku“. „Prosím, neoslovovat mě taťka, nejsem taťka, děkuju,“ reagovala Dominika. Později se rozhovořila o svém dřívějším trápení. „Než jsem si uvědomila, kdo jsem a co jsem, tak jsem chtěla skočit pod vlak. Káťa mě tehdy čapla a odtáhla mě do Bohnic na pohotovost.“ Tam prý měla čas si odpočinout a srovnat si v hlavě, co se to vlastně děje.
Asi jiná mentalita. Tady se to bez facky neobejde, prozradil náhradní manžel |
„Takže Káťa je s tím v pohodě?“ vyptávala se Darina. „Našla si chlapa a teď má doma ženskou. Takže určitě to pro ni není lehké, ale i tak mě dál podporuje a pořád jsme spolu, i přes to všechno.“ Darinina zvědavost stále nebyla ukojena: „Ale dole jseš pořád chlap, ne?“ „Už to není, jaké to bylo, a nikdy už to nebude, jaké to bylo. To bych musela kompletně vysadit prášky, co beru, a to neudělám,“ pokrčila rameny Dominika.
Darině se nelíbil chaos v nové domácnosti. V jedné zásuvce našla boty a žárovky, v šatníku zase igelitku se sladkostmi. „Kdyby bylo po mém, tak bych všechno vzala a vyprala. A dala tomu své místo. Doufám, že u mě doma bude čisto. Hlavně aby malá byla v čistém,“ obávala se.
Když Dominika přišla z práce, rozhodla se ji Darina konfrontovat. „Nechci se do tebe opírat, ale tvůj systém nemusí být ten správný,“ bránila se druhá manželka.
Dominiku zase namíchlo, že se Darina nestará o zahrádku. „Včera jsem jí minimálně třikrát řekla, že je opravdu třeba ta rajčata udělat. Dělám to ale nakonec sama,“ postěžovala si. „Myslím, že máme vzájemné nesympatie a zajímalo by mě, jestli se pletu, nebo ne.“
Další hádka ohledně zahrádky už vedla k ostřejším slovům: „Kráva, nebo debil, ty vole,“ ulevila si Darina mimo Dominičin doslech. „Nebaví mě ten člověk. Na co tam budeme dvě na jednom políčku. Nechci s ní být na jednom políčku. Nebo s ním.“
S každým dalším dnem bylo Darině víc a víc úzko: „Snažila jsem se zabavit, vytřela jsem, zametla, uvařila, upekla, salát udělala, zaběhala jsem si a pořád mám hrozné depky. Zavřu oči a vidím Toma. Co dělá? Zvládá to?“ Odpoledne s Dominikou i dětmi vyrazila k rybníku. „Je mi líp, ale srdíčko mám takové prázdné,“ prohlásila.
Zato druhá manželka si procházku a pivo v hospodě vyloženě užívala. „Nechodíme takhle moc často, přitom máme možnost hlídání dětí. Kačka nechce nikam chodit, nevím proč. A to mě mrzí,“ svěřila se. „Možná Káťa nechce nikam chodit s ní. Asi chápu obě,“ zhodnotila Darina.
Proč mi vnucuje ten blbý názor?
Ve změně režimu si Darina přála, aby si děti ráno stlaly postele a aby si s ní šla Dominika zaběhat. „V úterý jedeš k lékaři. Můžu jet s tebou?“ znělo třetí přání a Dominika svolila: „Jasně, do auta se ještě vejdeš.“ Darina však nechtěla dělat Dominice oporu při vyšetření. Za požadavkem stála její touha jít nakupovat.
Vypadalo to, že vztah mezi nimi se zlepšil. Pátý den večer nechaly děti na starost babičce a vyrazily do hospody. Debata, která se zde rozvinula, však měla do přátelského tlachání daleko. „Nevěřím, že tě miluje,“ prohlásila Darina. „Kdyby tě doopravdy milovala, v životě nedopustí, aby někdo jiný na ni sáhl.“
Dominika začala opět trpělivě vysvětlovat: „Ty pořád nechápeš moji změnu a Káti nevěru. Není to tak, že když ona mi povolila tohle, tak já jí zase chlapa. Mně to opravdu strašně vadí a mám regulérně problém s Káťou spát.“
V parlamentu by se měli chytit za hlavu, říkají první gayové z Výměny manželek |
„Kdybych byla na vašem místě, nikdy bych ti nedovolila žádnou proměnu. Řekla bych ti, že jsi chlap, že jsi se tak narodil, máš se mnou dvě děti a dala bych ti vybrat: buď my, nebo si jdi. A kdybys šel, tak bychom tě já i děti totálně stornovaly z našeho života,“ opřela se do Dominiky vyměněná manželka.
„Za mě je tě škoda. Měla jsi být chlap a hotovo. Jsi divná, ty vole. Nebo divnej.“ „Jsem divná,“ opravila ji Dominika. „Ty vole, buď chlap!“ jela si svou dále Darina. „Nebudu. Já jako chlap žít nechci,“ hlesla druhá účastnice.
Darina odešla na toaletu a Dominika se neubránila slzám. „Což o to, že to nechce pochopit, ale proč mi pořád vnucuje ten blbý názor? Ona neví, co je psycholog, ona neví, co je to za šílené trápení. Já jsem ženská prostě. Mohla by být citlivější.“
O pár minut později se dozvěděla, odkud nejspíš pramení Darininy konzervativní názory. Náhradní manželka se totiž přiznala, že je věřící. „Teď už to chápu. Mně se fakt ulevilo, díky,“ zaradovala se Dominika.
I přesto se spolu dočasné partnerky další den nebavily. „Nechci s ní… s ním vůbec mluvit. Chytly jsme se. Řekla jsem jí, že by měly jít od sebe, a že jsou úplně jeblý,“ nemazala se se situací Darina. „Neberu si vůbec servítky, řeknu to, co zrovna cítím. A jestli se ho to dotkne, nedotkne, nad tím vůbec neuvažuju. Když mi ten člověk není blízký, tak je mi to úplně jedno.“ Zklamaná byla dočasná manželka i z dětí. „Neměly si ustlat, do pí*e?“ okomentovala stav jejich postelí.
Bez vlastní rodiny bylo Darině čím dál hůř. „Je mi hrozně, mám strach nebo úzkost, nebo co to vlastně je. Neměla jsem je opouštět.“ Sedmý den se rozhodla Výměnu ukončit. Při pohledu na namalovanou Dominiku, která se chystala k lékaři, překvapeně utrousila: „Kdybych tě viděla na ulici, tak mě to vůbec netrkne. Jseš takhle žena.“