Radost. Ten nadpozemský okamžik, kdy máme pocit, že se rozskočíme štěstím. Kdy se zase cítíme jako děti. Chceme skákat, tleskat, křičet, smát se, objímat. Je to jako ohňostroj pozitivních pocitů. Tedy pokud si ho dovolíme. I tu největší radost totiž můžeme sfouknout jako svíčku, když jí nedáme plný průchod.
A to by byla škoda! Pocit štěstí je pro nás nesmírně důležitý a přínosný. Nejenže je zatraceně příjemný a nevyrovná se mu žádná jiná emoce, ale má pro nás dalekosáhlé benefity. Šťastný člověk je zdravější a odolnější. Radost posiluje imunitu, uvolňuje stres, zmírňuje bolest a podporuje samouzdravovací schopnosti – proto chodí klauni do dětských nemocnic. Vždyť už v našich rčeních je zakořeněno, že „smích je nejlepší lékař“. Navíc zvyšuje kvalitu i délku našeho života. Veselá mysl je produktivnější, výkonnější, kreativnější. Podle neurovědců neexistuje vyšší lidský stav než pocit štěstí.
A teď to nejlepší. Můžeme si ho sami „namíchat“. Štěstí se neodvíjí od toho, zda máme, či nemáme partnera, jakou částkou disponujeme na bankovním účtu nebo zda venku svítí slunce. Tyto okolnosti „pouze“ pomáhají uvolňovat do našeho těla čtyři hormony, ze kterých se vytoužený elixír štěstí skládá. Jejich produkci ale můžeme i sami záměrně vyvolávat.
Tělo je ve skutečnosti systém chemických procesů, které se evolučně vyvinuly tak, abychom měli co nejvyšší šanci na přežití. Dnes sice nemusíme lovit mamuty, ale chemie v našem těle funguje stále stejně. Naprosto zásadní roli ve vývoji našeho druhu sehrály tyto čtyři látky:
- Endorfin
12 receptů na štěstí. Zkuste to jako Japonci nebo Dánové |
Je asi nejznámější, přezdívá se mu hormon štěstí. Jeho význam je ve skutečnosti však jiný. Endorfin dokáže zamaskovat fyzickou bolest a oddálit únavu svalů, takže naši předci díky němu dokázali běžet tak dlouho, než uštvali kořist a zajistili si tak potravu. Proto se sportovci a běžci cítí dobře – do těla se jim vylučuje endorfin. Ten se uvolňuje i při smíchu a oddaluje bolest bránice.
- Dopamin
Aby pravěcí lidé šli vůbec nějakou potravu hledat, vyvinul se dopamin. Hormon, který nás motivuje k plnění úkolů, překonávání překážek, dosahování cílů. Dopamin je naší sladkou odměnou. Pamlskem za každý, byť sebemenší úspěch. Proto nám dělají tak dobře lajky na Facebooku, komentáře, tweety a podobně. Dopamin nám vyletí i při koupi nového hadříku nebo kabelky. Problémem dopaminu však je jeho snadná dosažitelnost a silná návykovost. V době sociálních sítí a stále většího tlaku na výkon tak vznikají dopaminoví závisláci, kteří jeho přísun potřebují prakticky neustále.
- Oxytocin
Snadná cesta ke štěstí: návod, jak být spokojený každý den |
Zatímco endorfin a dopamin si můžeme vyvolat sami, k tvorbě oxytocinu potřebujeme dalšího člověka. Je to látka, kterou dostáváme z doteků, vzájemné blízkosti, důvěry a náklonnosti. Může za to, že se lidé milují, dotýkají, líbají, objímají. Proto se mu přezdívá hormon lásky. Kvůli němu si hledáme partnera, potřebujeme v životě přátele, pěstujeme vztahy. Oxytocin nám zvyšuje imunitu, snižuje stres, prodlužuje život a dokáže udržet v rovnováze již zmíněný návykový dopamin. Největší dávku oxytocinu dostane člověk při orgasmu a matka po porodu dítěte. Jeho hladinu však může zvýšit i „obyčejné“ obejmutí, masáž nebo vřelé podání ruky.
- Serotonin
Jednou z nejzákladnějších lidských potřeb je někam patřit a cítit uznání. Za to může serotonin. Proto si dáváme různé ceny, diplomy, členské kartičky, děláme žebříčky, pořádáme slavnostní vyhlášení a promoce. Vědci se domnívají, že tento hormon dokonce hraje roli i při vzniku skupin organizovaného zločinu, jednoduše proto, že kriminalita poskytuje jejich členům (často opuštěným jedincům) dávku serotoninu. Evolučně jsme díky němu dokázali zvolit a respektovat vůdce, spolupracovat a obstát tak proti silnějším druhům a bránit se nebezpečí. Nízká hladina serotoninu může mít za následek deprese, úzkosti, migrény i problémy s trávením. Hladinu serotoninu si můžeme zvýšit pobytem na slunci (díky vitaminu D), aerobním cvičením a změnou jídelníčku.
Víte, že…... některé potraviny vám mohou zlepšit náladu? Patří mezi ně například čokoláda, banány, ryby, mléčné výrobky, oříšky, semínka a ovesné vločky. Všechny obsahují aminokyselinu tryptofan, která se dokáže přeměnit na serotonin. Negativní emoce nám dlouhodobě škodí. Je třeba si je co nejdřív odžít a snažit se vrátit do psychické pohody. |
Není nutno, aby bylo přímo veselo, hlavně nesmí býti smutno… Dál už to znáte. Jenže ne vždy to jde. Škála lidských (a zvlášť ženských) pocitů je tak široká, že se těm negativním nelze občas vyhnout. Zenoví mistři nám řeknou, že záleží jen na nás, jak k nepříjemným situacím či lidem přistoupíme a zda si zachováme klidnou mysl a úsměv na rtech. Mám však vážné pochybnosti, jestli se jim v supermarketu někdy válelo vzteklé dítě po zemi, zda se s nimi někdo rozešel přes esemesku nebo zůstali trčet v dopravní zácpě. A to ani nemluvě o hormonálních změnách.
Cítit se občas pod psa, smutní nebo naštvaní je normální, problém však je, když tento stav přetrvává. Jakmile se v depresivním rozpoložení začneme utápět nebo z něj nedokážeme (či nechceme) najít cestu ven, zaděláváme si na daleko závažnější problémy. Nejenže negace na sebe nabaluje negaci, takže najednou máme pocit, že celý svět je proti nám, nic se nedaří a slunce málo svítí, ale dlouhodobé nepříjemné pocity ohrožují naše zdraví.
Emoce a tělo spolu úzce souvisí – to, co se děje v duši, se nevyhnutelně projevuje i v těle. Strach, smutek, stres, beznaděj, vina, ale i vztek a nenávist, pocit křivdy a podobně oslabují a snižují imunitu.
Chybí vám pocit štěstí? Tyto triky vám zlepší náladu |
Řešením samozřejmě není nepříjemné pocity potlačovat, tím bychom si uškodili ještě víc. Ale svůj psychický stav můžeme vědomě ovlivňovat. Psychologové radí, že pokud se (i přes veškerou snahu o zenový klid) dostaví nepříjemné pocity, měli bychom si je co nejdřív odžít (vyplakat se, zakřičet do polštáře, vybít se u sportu) a opět se snažit vrátit do psychické pohody. Ba se k ní dokonce přinutit. Ve stavu mrzutosti sice budeme mít jen těžko chuť pustit si komedii, veselou písničku nebo si jít zaběhat, ale pro naše psychické (a fyzické) zdraví je tohle to nejlepší, co můžeme udělat.
A pokud to nejde po dobrém, musí to jít po „zlém“. Tělo totiž nerozlišuje mezi předstíraným veselím a tím skutečným. Když se donutíme násilně zvednout koutky úst, vyloučí se nám stejné hormony, jako kdybychom se opravdu usmívali. A slunce opět začíná svítit, ptáci zpívat a – zázrak – z falešného úsměvu se stává opravdový!
Desatero, jak si zlepšit náladu
|
