STAŘÍ MISTŘI: Ač zdobil ambasády, komunisté mu nemohli přijít na jméno

  11:59aktualizováno  11:59
Za protektorátu byl nuceně nasazený jako horník, za komunismu nesměl dlouhá léta vystavovat jak v Československu, tak v zahraničí. Sochaře Stanislava Kolíbala to však nezastavilo. Dnes jsou jeho díla zastoupená i ve významných zahraničních sbírkách.

„Mám rád všechno, co je bílé - i sádru. Nevadí mi její zprofanovanost. Mám ji rád, protože není ničím. Nevnuká myšlenky, ale je poslušná našich myšlenek. Neleží v trávě jako kámen ani neroste jako strom. Teprve vzniká a všechno dovoluje,“ řekl Stanislav Kolíbal. | foto: Jiří Benák

Stanislav Kolíbal se narodil 11. prosince 1925 v hornické kolonii ve slezské Orlové do chudé rodiny. Otec, zapálený sokol, pracoval jako zámečník na jedné ze šachet uhelného revíru a maminka zůstala v domácnosti. O výtvarné umění se zajímal už jako mladý gymnazista. Dokonce i jako totálně nasazený mladý horník fáral do šachty Dolu František se skicákem a hluboko pod zemí kreslil odpočívající ostravské horníky. Proto se po konci války, hned jak byly otevřeny vysoké školy, přihlásil na studium grafiky na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové do ateliéru profesora Antonína Strnadela. Poté následovala ještě scénografie na AMU.

SERIÁL Staří mistři

Už při studiích nesouhlasil se socialistickým nadšením svých spolužáků. Nevyhodili ho jen proto, že pocházel z proletářské rodiny. Stal se však zrádcem dělnické třídy a toto stigma ho provázelo až do roku 1989. V Československu nesměl vystavovat osmnáct let (1970-1988). Ale protože byl o Kolíbalova díla zájem ve světě a režim potřeboval zahraniční valuty, mohl poprvé v roce 1980 odjet na svou výstavu do New Yorku.

Jedním z tvůrčích zlomů Stanislava Kolíbala byla soutěž na výtvarné řešení nově vznikající československé ambasády v Brazílii v roce 1963. Pro architekty budovy Jana a Alenu Šrámkovy navrhl čtyřicetimetrovou reliéfní stěnu a venkovní plastiku. V této soutěži sice neuspěl, ale už v roce 1969 mohl se stejnými architekty realizovat návrh pro novou budovu velvyslanectví v Londýně. Od druhé poloviny šedesátých let bylo Kolíbalovo dílo zařazováno do prestižních výběrů světového umění. Významnými výstavami byly třeba Sculpture from Twenty Nations v Guggenheimově muzeu v New Yorku (1967) nebo Between Man and Matter v Tokyu (1970).

Sochař Stanislav Kolíbal

Autor se ve svém díle zabývá abstrakcí, která se opírá o geometrické tvary. Hlavním tématem je labilita a pomíjivost. Pracuje s otázkou času, trvání a zániku. Proces pádu v několika jeho plastikách napovídá, čím věc byla a co bude následovat. Pro své realizace si zvolil bílou barvu sádry, neboť ji považoval za nejvzdálenější realitě. „Mám rád všechno, co je bílé - i sádru. Nevadí mi její zprofanovanost. Mám ji rád, protože není ničím. Nevnuká myšlenky, ale je poslušná našich myšlenek. Neleží v trávě jako kámen ani neroste jako strom. Teprve vzniká a všechno dovoluje,“ řekl při přednášce na pražské AVU v prosinci 2014.

Stanislav Kolíbal převzal v říjnu 2005 od prezidenta Václava Klause státní Medaili Za zásluhy. S manželkou Vlastou Prachatickou, také známou sochařkou, žijí v domku v pražských Dejvicích.

Autor:

Nejčtenější

Z Nabarveného ptáčete se odcházelo i v Torontu, píše Daily Mail

Teaser k filmu Nabarvené ptáče

I druhá festivalová zastávka snímku Václava Marhoula Nabarvené ptáče potvrdila, že ne každý divák je schopen přijmout...

Zemřel hudebník Ric Ocasek. Exmanželovi topmodelky Pořízkové bylo 75 let

Hudebník Ric Ocasek s manželkou Pavlínou Pořízkovou na snímku z roku 2009.

Zemřel rockový hudebník a producent Ric Ocasek. Bývalému manželovi topmodelky Pavlíny Pořízkové bylo 75 let. Zpěváka...

PRVNÍ DOJMY: Je Nabarvené ptáče dobrý film? Rozhodně pro to dělá maximum

Teaser k filmu Nabarvené ptáče

O Nabarveném ptáčeti už se ví skoro všechno. Jak se slavně probilo na festivaly v Benátkách a Torontu, že mu jedni...

VIDEO: Dagmar Havlová je zase komička. Na domovní schůzi Vlastníků

Z natáčení komedie Vlastníci

Komedie pro ty, kdo to nezažili. Tak si říká novinka režiséra a scenáristy Jiřího Havelky Vlastníci, která zamíří do...

RECENZE: Film Nabarvené ptáče je pásmo obrazů. I když nádherných

Druhá ukázka z filmu Václava Marhoula Nabarvené ptáče

Coby producentský čin představuje Nabarvené ptáče nesporně událost roku, před níž se sluší hluboce smeknout. Jako film,...

Další z rubriky

Monet, Matisse, Renoir. Impresionisté dorazili pod dohledem policie

Henri Matisse, Květiny a ovoce, 1909

Kordon policejních vozů doprovodil šest desítek děl slavných impresionistů Clauda Moneta, Edgara Degase nebo Augusta...

Výstava předvádí Japoncům, jak Alfons Mucha ovlivnil komiksový styl manga

Z výstavy Timeless Mucha: Mucha to manga - the magic of line

Co má společného český secesní malíř Alfons Mucha s japonským komiksem, ukazuje velká výstava, která od letošního...

Pokud chcete jen úspěch, nemáte šanci, říká oceňovaný fotograf Stranka

I Can Hear You Call, 2015, Martin Stranka

Martina Stranku k fotografování přivedla smrt blízkého. To, co se zprvu jevilo jako terapie pohledem do objektivu, brzy...

Najdete na iDNES.cz