iDNES.cz

Staří mistři

Ateliér

Narodili se mezi světovými válkami, často do chudých rodin. Všichni v dětství rádi kreslili nebo malovali. Když se později rozhodovali, co by v životě chtěli dělat, zvolili si podobný obor - výtvarné umění. A navzdory svému věku mu zůstali věrní dodnes. Vlastní tvůrčí vrchol zažívali v 60. a 70. letech minulého století. Kvůli komunistickému režimu však mnozí nesměli veřejně tvořit ani vystavovat. Někteří jsou slavní doma i v zahraničí, jiní pracují spíše v ústraní. V projektu iDNES.cz Staří mistři vám některé z nich představujeme. Materiály k tomuto cyklu sbírám od roku 2015. Setkání s výtvarníky pro mne bylo potěšením a věřím, že se mi podařilo alespoň část jejich příběhů a tvorby zdokumentovat.
Snad zaujmou i vás.

Jiří BenákJiří Benák

Dimitrij Kadrnožka

Dimitrij Kadrnožka

Malíř Dimitrij Kadrnožka se měl původně stát farářem, ale z jezuitského lycea ho pro drzost vyhodili. Syn hrdiny od Zborova za války pomáhal v protinacistickém odboji. I díky svému sedmiletému působení na výtvarné akademii na Kubě je dnes mnohem známější v zahraničí než doma. Ve svých téměř 94 letech denně dochází do ateliéru, kde maluje vlastní vnitřní pocity i silně erotické motivy.

Otevřít galeriiOtevřít galeriiOtevřít galerii
Vladimír Kopecký

Vladimír Kopecký

V šestadvaceti letech získal zlatou medaili na Expu58 v Bruselu a ocenění sbírá po celém světě dodnes. Přesto malíř a sklář Vladimír Kopecký o své tvorbě neustále pochybuje. V jeho dílech se setkává čistá geometrie s bouřlivou expresivní abstrakcí.

Otevřít galeriiOtevřít galeriiOtevřít galerii
Lumír Čmerda

Lumír Čmerda

Osud Lumíra Čmerdy důkladně ovlivnily dějinné události druhé poloviny 20. století. Po vystudování teologické fakulty narukoval jako „pétépák“ do uhelných dolů na Karvinsku. Farářem byl jen pár let, než mu to režim zakázal, tak se stal v Ostravě výtvarníkem. A úspěšným. Jenže po srpnu 1968 ho stranické struktury vyhnaly i odsud.

Otevřít galeriiOtevřít galeriiOtevřít galerii
Jiří Babíček

Jiří Babíček

Byť patří mezi nejvýznamnější sochaře 60. let, musel na začátku kariéry pracovat na stavbě dálnice nebo uhelných dolech na Kladně. Jiří Babíček je autorem desítek figurativních i abstraktních plastik ve veřejném prostoru a nejsilněji svou stopu zanechal na Ostravsku. Některá díla se dochovala, jiná byla po roce 1989 odstraněna jen proto, že vznikla za socialismu. Stáž u světoznámého sochaře Henryho Moorea ho ovlivňuje dodnes.

Otevřít galeriiOtevřít galeriiOtevřít galerii
Josef Hampl

Josef Hampl

Jeho minimalistické šité kresby a papírové koláže dnes obdivují milovníci umění po celém světě. On však musel jako nespolehlivý socialistický kádr napravovat svůj původ ve vysočanské továrně. Než začal výtvarník Josef Hampl svá díla prodávat, na barvy mu půjčoval třeba spisovatel Bohumil Hrabal. A když o něj měla zájem StB, odradil ji přiznáním, že vždycky všechno vykecá.

Otevřít galeriiOtevřít galeriiOtevřít galerii
Daniela Vinopalová

Daniela Vinopalová

Už v šestnácti letech docházela Daniela Vinopalová do ateliéru sochaře Emanuela Kodeta, později studovala na pedagogické fakultě a konečně i na Akademii výtvarných umění. Postupně přešla od reality k čistě abstraktní nefigurativní prostorové tvorbě. „Kolegyně si z počátku myslela, že užívám nějaké drogy,“ vzpomíná.

Otevřít galeriiOtevřít galeriiOtevřít galerii
Karel Malich

Karel Malich

Novátor abstraktního umění Karel Malich se narodil 18. října 1924 v Holicích na Pardubicku. Jeho dědeček byl kamenosochařem, výtvarnému umění se okrajově věnoval i jeho tatínek. A tak měl Malich o svém budoucím povolání jasno už od mládí.

Otevřít galeriiOtevřít galeriiOtevřít galerii
René Roubíček

René Roubíček

René Roubíček, přední postava českého uměleckého sklářství, se proslavil díky Expu 58 v Bruselu. Následně navrhoval lustry pro československá velvyslanectví. Po roce 1968 přišel zákaz, ale architekti jej podle něj obcházeli.

Otevřít galeriiOtevřít galeriiOtevřít galerii
Jan Hendrych

Jan Hendrych

Také sochaře Jana Hendrycha potkal osud mnoha výtvarníků, tedy zákaz po roce 1968. Proto Začal pracovat jako restaurátor a jeho rukami prošla řada Janů Nepomuckých. „Chvílemi to byly i poetické časy,“ vzpomíná na to období.

Otevřít galeriiOtevřít galeriiOtevřít galerii
Alena Kučerová

Alena Kučerová

Alena Kučerová se proslavila díly z perforovaného plechu. A to z toho nejlevnějšího, jaký si v šedesátých letech mohla dovolit, dělaly se z něj konzervy. Ve svých grafikách znázorňovala plavání nebo koně. Dokud jí dělníci nevyhodili lis z okna.

Otevřít galeriiOtevřít galeriiOtevřít galerii
Jaroslav Rothbauer

Jaroslav Rothbauer

Grafika Jaroslava Rothbauera vyhodili ze školy, protože prohlásil, že Jana Masaryka komunisti vyhodili z okna. Živil se potom nejrůznějšími pracemi včetně malování vemen. Grafiku dělal pro Tuzex i pražský dopravní podnik. Zemřel v 86 letech, krátce před vydáním tohoto článku.

Otevřít galeriiOtevřít galeriiOtevřít galerii
Stanislav Kolíbal

Stanislav Kolíbal

Za protektorátu byl nuceně nasazený jako horník, za komunismu nesměl dlouhá léta vystavovat jak v Československu, tak v zahraničí. Sochaře Stanislava Kolíbala to však nezastavilo. Dnes jsou jeho díla zastoupená i ve významných zahraničních sbírkách.

Otevřít galeriiOtevřít galeriiOtevřít galerii
Milan Grygar

Milan Grygar

Od abstraktní malby přešel ke kresbě, nejvíc však Milana Grygara proslavilo revoluční pojetí jeho akustických kreseb, kdy na magnetofon zaznamenával rytmus jednotlivých tahů. Propojení výtvarného světa s hudbou dotáhl až ke grafickým partiturám, které zhudebňovaly i celé orchestry.

Otevřít galeriiOtevřít galeriiOtevřít galerii
Václav Šerák

Václav Šerák

Akademický sochař Václav Šerák je výjimečná osobnost české a evropské keramiky. Přitom volbu uměleckého oboru nechal na náhodě, když si před přijímačkami hodil korunou. Jeho tvorba inspirovala a ovlivňovala dění v tomto oboru v Evropě i v zámoří. Například vázy, jež navrhoval v osmdesátých letech, se vyrábějí a prodávají do dneška.

Otevřít galeriiOtevřít galeriiOtevřít galerii
Václav Cigler

Václav Cigler

Václav Cigler je považován za jednu z nejvýraznějších osobností celosvětového sklářského umění. Ve svém díle se zabývá hledáním člověka, jeho vztahu k sobě samému a k tomu, co ho přesahuje. Zároveň dlouhá léta učil nebo navrhoval šperky a luxusní hodinky.

Otevřít galeriiOtevřít galeriiOtevřít galerii
Aleš Veselý

Aleš Veselý

Sochař Aleš Veselý právem patřil k velikánům naší výtvarné scény – nejen proto, že jeho díla dosahovala monumentálních rozměrů. Jedním z východisek seriálu Staří mistři byla i snaha připomenout nejstarší generaci výtvarníků, dokud jsou mezi námi. V případě Veselého to nevyšlo. Nečekaně zemřel v prosinci 2015.

Otevřít galeriiOtevřít galeriiOtevřít galerii
Karel Franta

Karel Franta

S grafikou začal hned po základní škole, už jako patnáctiletého Karla Frantu přijali do tiskárny nakladatelství Melantrich, kde seděl vedle slavné ilustrátorky Heleny Zmatlíkové a potkával Jiřího Trnku. Jeho další vášní je hudba a hudební nástroje také často maluje.

Otevřít galeriiOtevřít galeriiOtevřít galerii
Květa Pacovská

Květa Pacovská

Květa Pacovská vystudovala malbu, ale proslavily ji především knižní ilustrace. „Byl to krásný prostor, mohla jsem svoje malby prezentovat i tam, kam se člověk s výstavou nedostane,“ vzpomíná autorka. Za své knihy posbírala řadu světových ocenění.

Otevřít galeriiOtevřít galeriiOtevřít galerii
Zdeněk Mézl

Zdeněk Mézl

Ironie, sarkasmus ani provokace nejsou cizí Zdeňku Mézlovi, který svými dřevoryty rád komentuje události našich dějin, ale třeba i antických bájí. Ilustroval téměř stovku knih a kromě těch s historickou tématikou dokázal obrázky doprovodit třeba i kuchařku.

Otevřít galeriiOtevřít galeriiOtevřít galerii
Josef Klimeš

Josef Klimeš

Výstava Expo 58 v Bruselu znamenala pro tehdy třicetiletého sochaře Josefa Klimeše zásadní průlom. Jeho železná plastika ze vstupní haly československého pavilonu získala nejvyšší ocenění Grand Prix. Klimeš však pracuje se všemi materiály – od sádry po měděný plech.

Otevřít galeriiOtevřít galeriiOtevřít galerii