Hranice, kdy přestáváme přirozeně chodit, se posouvá čím dál hlouběji do dětství. Když se zamyslím nad svými dětmi, poslední období, kdy vydržely několik hodin denně v pohybu, byl nejspíše první stupeň základky. Tehdy totiž chodily do družiny. Každé odpoledne nadšeně řádily na školní zahradě nebo v blízkém lesíku budovaly architektonické skvosty z větviček a šišek. Tímto blaženým způsobem strávily odpoledne s partou kamarádů a ani si nevšimly, že jsou tři hodiny na nohou.
19. března 2022 15:00
