Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvCo uděláte, když vás přepadne úzkost?
Musím se zastavit a harmonizovat nádech a výdech. Jógová terapie, která v sobě obsahuje nejen jógu a ajurvédu, ale i psychologii, popisuje nejrůznější dechové techniky vhodné pro začátečníky i pokročilé. Při jedné z nich se například nadechujete na čtyři doby, zadržujete nádech na čtyři doby, vydechujete na čtyři doby a zadržujete výdech na čtyři doby.
Pro první pomoc stačí jen hluboké dýchání?
Přesně tak. Je to stejné, jako když se někdo po nehodě dostane do hlubokého šoku, nebo propadá panice, a podá se mu pytlík, do kterého má dýchat. Nejde o to, že by nějak využil dech z pytlíku, ale o to, že si uvědomí, že dýchá v přítomném okamžiku.
Pytlík tedy pro první pomoc před úzkostí nepotřebujeme?
Jako relikvie může pomoct soustředit se na dech, ale já ho při terapiích nepoužívám. Spíš využívám techniku „sama vritty“, kdy nádech a výdech trvají stejně dlouho. A ještě k tomu klienta požádám, aby si položil ruce na uši - o to intenzivněji vnímá, že dýchá. Nebo se používají techniky, kdy si uvědomujete, že při nádechu cítíte chlad na špičce nosu a při výdechu naopak teplo.
„Ke zklidnění stačí hluboký dech,“ říká Zuzana Klingrová, lektorka jógy.
Jak poznáte, co pomůže konkrétnímu člověku, kterého máte před sebou?
Ajurvéda i jóga mluví o třech základních vlastnostech: radža, sattva a tamas. Rádža znamená, že je člověk zrychlený, touží po tom plnit úkoly na sto procent, je soutěživý, někdy až agresivní a ty úzkostné stavy jsou spojené právě s touto vlastností. Po prvních dvou, třech minutách rozhovoru poznáte, že máte před sebou člověka s radžaistickými sklony. Mým úkolem je ho pomocí technik, ale také doporučeným jídelníčkem, zklidnit, stáhnout tyto sklony a víc jej přiblížit ke stavu sattvy, tedy harmonie. Zpočátku nabízím cvičení intenzivnější, protože ten, u něhož radžaistické tendence převládají a je v úzkostných stavech, se totiž obvykle nechce věnovat dýchání a odmítá i meditovat. Obojí je pro něj příliš pomalé.
Člověk se s radžaistickým nastavením rodí, nebo se zrychlujeme vlivem okolností a životního tempa kolem nás?
My se rodíme s vlastnostmi ájurvédských dóš, to znamená každý s nějakým poměrem mezi všemi pěti elementy: země, voda, oheň, vzduch a éter (prostor). I ty se mění vzhledem k věku a ročnímu období. To nám bylo dáno. Radžaistická energie je pak ovlivněna spíš prostředím, v němž žijeme a můžeme s ní hodně pracovat. Když si budete dávat příliš mnoho úkolů, pocítíte tlak a zrychlení a radžaistické pocity ve vás budou růst. Doba a prostředí, v nichž žijeme, nás nutí právě k radžaistickému chování.
Sama vritti
|
Můžeme sami na sobě poznat, jak jsme na tom?
Do knihy Jóga proti úzkosti a strachu jsem zařadila i test, který pomocí otázek, třeba jak plníte úkoly nebo reagujete na některé životní situace, pomůže si uvědomit, jestli máte tendence spíš radžaistické, nebo naopak tamaistické, které vedou k letargii, k neochotě cokoliv měnit, k odevzdanosti, temnotě a nechutenství. Sattvického stavu nedosáhne v našich podmínkách nikdo z nás, protože, kdybychom chtěli, odstěhujeme se zřejmě do Himálaje a budeme meditovat v jeskyni.
Jsme izolovaní, nikam nemůžeme, co pro likvidaci úzkosti a strachu můžeme sami udělat?
Velmi klíčová je strava, teď máme určitě víc času se jí věnovat. Jógové pozice nám mohou sice ulevit zbavit se dolního a horního skříženého syndromu, bolestí zad. Ale jejich primární úloha je vnímat to, co v nás vyvolávají. Zprvu vnímáte, co se děje s vaším tělem fyzicky, kde vás co bolí, brní, pak však přijdou emoce. Třeba vás pozice začne štvát a pozorujete, jak se vám zkrátil dech a zrychlil tlukot srdce. Učíte se rozpoznat emoci. Když to pak převedete do běžného života mimo podložku a někdo vás naštve, začnete vnímat úplně stejné pocity. A vy najednou víte, aha, já začínám být naštvaná!
Můžeme být ve stresu, na který jsme si navykli, a tvrdit, že nejsme?
Někdy opravdu přestáváme stres vnímat, protože se na něj adaptujeme. Chemická reakce ovšem v těle probíhá a mění se poměr mezi parasympatickým a sympatickým nervovým systémem. Při stresu vládne sympatický nervový systém, který způsobí, že větší množství krve se dostává do svalů, do mozku, do srdce, protože primárně má stres pomoct k tomu, abychom bojovali a utíkali, takže tělo zásobuje přednostně ta místa, která k tomu potřebujeme.
Naopak je tlumený parasympatikus, který slouží k trávení a regeneraci sil.
Přesně tak. Pokud disharmonie mezi oběma nervovými systémy trvá delší dobu, pak vnitřními orgány protéká méně krve, což ovlivňuje nejen jejich činnost, ale i zásobení teplem. Odtud má pak tělo tendenci je obalovat takzvaným viscerální tukem. Lidé jsou štíhlí a třeba i denně cvičí, ale mají stresové bříško. Přitom tělo nás velmi brzy prostřednictvím bolesti informuje, že má problém. Třeba nás jen brní kůže, tiká oko, pobolívá koleno. To jsou signály, že něco není v pořádku. Jenže není to nic, co by nás zastavilo. Dáme si ibuprofen a jedem dál.
Jak se udržet v kondici nejen mentální, ale i tělesné?
Pozice působí v první řadě na fyzické tělo a můžete je praktikovat doma. Pomohou dodat sílu oslabeným svalům a protáhnout svaly zkrácené. Na druhé úrovni vás učí rozpoznávat emoce, které ve vás vyvolávají a další podstatnou věcí je disciplína. Pokaždé, když si v pravidelný čas, třeba i jen na pět minut denně, rozbalíte podložku, má už váš den nějaký řád, což je při stavech úzkosti velmi důležité. V takovém rozpoložení se zvedá dóša váta, element vzduchu a éteru a převládá tendence k nestabilitě. Pokud chcete takový stav harmonizovat, potřebujete řád, který vám právě jógová praxe pomůže najít.
Jak praxi zapracovat do svého každodenního programu?
Především člověk musí mít chuť to udělat. A pak nikde není psáno, že praxe musí trvat hodinu, jak to bývá v jógových studiích. I pět minut praxe nádechů a výdechů denně se počítá a udělá strašně moc.
