Výrobky mléčné, to je marné, jsou blahodárné a věčné! Když si tento nápěv prozpěvoval pan řídící ve filmu Ať žijí duchové, ještě o jeho pravdivosti nikdo nepochyboval. No jo, jenže od té doby uplynulo přes čtyřicet let a mléko dostalo nálepku nutričního otloukánka stejně jako maso a pečivo s lepkem.
Seriál testů dětských svačinek   
|
Odborníci, kteří se zabývají výživou dětí, na něj ovšem nedají dopustit. „Mléko a mléčné výrobky jsou pro děti cenným zdrojem kvalitních bílkovin a nejdůležitějším zdrojem vápníku pro správný růst, vývoj i pravidelnou pohybovou aktivitu,“ tvrdí nutriční terapeutka Věra Boháčová z Fóra zdravé výživy.
Prima, jenže v jaké podobě mléko dětem do školy dávat? Přiznejme si, že jen málokteré dítě se spokojí s kefírem, bílým jogurtem či sklenicí mléka.
Však jsou také obchody plné sladkých smetanových či tvarohových krémů nebo řezů, o nichž výrobci tvrdí, že jsou přirozeným a chutným zdrojem bílkovin, vápníku i vitaminů A a D. Navíc se pak rodiče ani nemusejí trýznit s vymýšlením originálních přesnídávkových receptur. Prostě stačí dezert zaklapnout do svačinových boxů a je hotovo.
Magazín Téma testujeme se proto rozhodl najít mezi nimi takové výrobky, které by nejen polaskaly chuťové pohárky, ale zároveň by obstály v hodnocení odborníků na zdravou výživu. Odborný panel i dětská a dospělá porota nakonec hodnotily 28 vzorků ve třech kategoriích - dezerty v kelímcích, v kapsičkách a řezy či tyčinky.
Odborná porota
|
A výsledek? Všechny obsahují alespoň trochu mléka, tvarohu či smetany, mnohé z nich jsou chutné, ale jen málokterý by se mohl stát naprosto běžnou součástí dětského jídelníčku.
4 kostky cukru jako nic
Není třeba chodit s hlavní výtkou kolem horké kaše, pardon, smetanového krému: všechny vzorky bez výjimky jsou totiž sladké. Co sladké, přeslazené! Jistě, dětem cukr chutná, a tak je možné jim pod sladkým maskováním nasoukat do těla prospěšné bílkoviny nebo vitaminy, jenže všeho moc škodí.
Jen pro představu, stačí si dát ke svačině jeden kelímek Pribináčku a do našeho organismu putují tři a půl kostky cukru, z mléčné tyčinky Milka Choco Snack čtyři a v Lumpíku, kalorické smetanové pumě, děti „nakoupí“ bezmála šest kostek.
Když uvážíme, že za den by školák na prvním stupni měl spořádat maximálně 45 gramů přidaného cukru (pozor, neplést se sacharidy, které jsou základní složkou lidské stravy a bez nichž se dítě neobejde), znamená to, že spolu s Lumpíkem v něm zmizí polovina doporučené denní dávky cukru. Přitom tolik cukru neudělá ani velkou chuťovou estrádu, jak se ukázalo při ochutnávce. Copak děti, ty jsou vůči sladkému imunní, ovšem dospělým uvázal cukr na jazyku uzel.
„U některých dezertů byla sladká chuť tak dominantní, že přebíjela vše, lehce nakyslou chuť tvarohu i přirozenou příchuť smetany,“ posteskla si vedoucí nutriční terapeutka FN Motol Marieta Balíková. A další ze členů odborné poroty, Martin Pávek ze společnosti STOB (Stop obezitě), upozorňuje, jak nebezpečné je dětské pokrmy přeslazovat. „Děti přivykáme na intenzivní sladkou chuť a tento návyk si potom nesou až do dospělosti, kdy se ho jen těžko odnaučují,“ vysvětluje lektor, který učí zájemce, jak přirozeně přijmout zdravé životní návyky.
A k tomu tuky a přídatné látky
Ke zdravému životnímu stylu přitom určitě nepatří konzumování tolika tuků, kolik má většina dětských krémů. Jistě, najdou se výjimky, v nichž výrazně převládá tvaroh nad smetanou (Danio, Kostici, Termix), nebo se tvaroh kombinuje s jogurtem (Matylda). Společnost Madeta se dokonce rozhodla připojit k projektu takzvané reformulace, tedy záměrného snižování obsahu cukru a tuku v potravinách. Kromě bytelného Lipánku tak vyrábí i odlehčenou tvarohovou verzi. Chvályhodná snaha jihočeské mlékárny má jen jednu zásadní vadu - zatímco původní Lipánek si můžete koupit v 80g i 130g kelímku, tvarohové dvojče jen ve velkém balení. Nakonec tak do sebe děti dostanou víc cukru, než kdyby si daly menší originál.
Za co si však Madeta zaslouží pochvalu, je to, že své krémy vyrábí bez přídatných látek: emulgátorů, stabilizátorů, zahušťovadel či konzervantů, prostě tak, jak by to dělali rodiče doma. „Děti jsou totiž daleko náročnější na to, co v potravě přijímají, protože živiny slouží k výstavbě jejich organismu, nejen k jeho obnově,“ vysvětluje Jana Dostálová z pražské Vysoké školy chemicko-technologické, proč je nutné tolik dbát na to, čím se děti stravují.
Naopak mylná je podle odbornice obava ze zdravotní škodlivosti palmového oleje, v němž najdeme zhruba 50 procent zdravotně rizikových nasycených mastných kyselin. „Tuk palmojádrový a kokosový jich obsahuje až 90 procent,“ upozorňuje profesorka.
Lepší než paštika či tatranka
Je tedy chyba kupovat hotové tvarohové či mléčné dezerty? „V dětských svačinách mají určitě jogurty, tvarohy či jogurtové nápoje své místo, jen je lepší ochutit je doma. Ale rozhodně je lepší na svačinu slazený tvaroh než tatranka, protože obsahuje bílkoviny, vápník a další živiny, což v oplatce nenajdeme,“ míní Hana Pávková Málková ze společnosti STOB.
Jistě, strávíte tak v kuchyni nejspíš víc času, ale přece jen stojí za to připravit dětem ke svačině něco víc než jen rohlík s máslem a salámem nebo paštikou, které jsou plné soli a tuku. „Lepší je alespoň zvolit vhodný druh pečiva s méně slaným sýrem, domácí pomazánkou, libovou šunkou nebo vejcem,“ radí lektorka STOB, která doporučuje rodičům využívat i tortilly, toasty i domácí, méně sladké koláče nebo sušenky, nikoliv kupované sladkosti, oplatky, tyčinky či croissanty.
TEST dětských svačinek: Tyčinky a řezy zdravé nejsou, školákům však často chutnají |
