O této složce naší stravy koluje velké množství mýtů, proto je nejprve nutné připomenout, že není sacharid jako sacharid. Podle toho, kolik obsahují cukerných jednotek, je dělíme na monosacharidy, oligosacharidy a polysacharidy.
1. Monosacharidy
Mezi nejvýznamnější monosacharidy patří glukóza, fruktóza a galaktóza, kterou obsahuje mléko. Glukózu bude znát většina z nás nejspíše ve formě hroznového cukru. Ten se rychle vstřebává, a proto se často používá ve formě bonbonů jako pohotový zdroj energie na cesty nebo při sportu. Fruktózu, jak už název napovídá, najdeme převážně v ovoci. Je dokonce sladší než glukóza, proto je často přidávána do limonád nebo sladkostí. Oba tyto sacharidy však způsobují vznik zubních kazů, a částečně i proto to s nimi není radno přehánět.
2. Oligosacharidy
Mezi nejznámější zástupce oligosacharidů patří bezesporu sacharóza, jejímž zdrojem je řepný nebo třtinový cukr. Do této skupiny patří také maltóza neboli sladový cukr, který je nepostradatelnou surovinou při kvašení piva. Právě sacharidy společně s alkoholem však dělají z piva nepřítele naší štíhlé linie. Mnozí budou možná překvapeni, ale mezi sacharidy se řadí také laktóza, tedy mléčný cukr. V dnešní době trpí řada lidí její intolerancí, což znamená, že tento sacharid jejich tělo nedokáže zpracovat.
3. Polysacharidy
Polysacharidy jsou obecné známé také jako komplexní nebo složené sacharidy. Dělíme je na využitelné a nevyužitelné. Mezi nevyužitelné sacharidy patří vláknina, která nemá sice téměř žádnou výživovou hodnotu, ale i přesto je pro naše tělo nepostradatelná, protože pozitivně ovlivňuje zažívání. Nejznámějším zástupcem skupiny využitelných sacharidů je škrob. Jeho hlavními zdroji jsou brambory, obiloviny a luštěniny. V dnešní době bývá škrob z těchto potravin často upraven a přidáván do potravin pod názvem modifikovaný škrob. Zde zastává roli stabilizátoru nebo zahušťovadla.
Závod v Praze se blíží, kapacita je omezenáKrátký a intenzivní zážitek přináší zarostlé navážky v Milíčovském lese. Na závod je možnost přihlásit se a získat tričko do 25. února, ale kapacita je omezená a každoročně je závod vyprodán předem. Neváhejte a přijďte přivítat jaro v teniskách. Přihlaste se zde.  |
Sacharidy a glykemický index
O glykemickém indexu už někdy bezesporu slyšel každý. Tato veličina udává, jakou rychlostí se sacharidy obsažené v potravě rozloží v trávicím traktu na glukózu, tedy jednoduchý cukr, který se dostává dále do krevního oběhu. Pokud tedy sníme potravinu s vysokým glykemickým indexem, hladina cukru v krvi okamžitě stoupne. Tělo se bude snažit o její pokles, proto vyplaví hormon inzulin. Ten sníží hladinu cukru v krvi především tím, že přemění přebytek cukru na tuk, který uloží.
Inzulin však může hladinu cukru snížit až příliš, což vede k únavě, malátnosti a v neposlední řadě také pocitu hladu. Proto máme po potravinách s vysokým glykemickým indexem rychle hlad. Příliš nízká hladina cukru může být pro zdravého člověka nepříjemná, avšak osobu s diabetem může zásadně ohrozit. Proto se lidem trpícím cukrovkou doporučuje mít po ruce například kostku cukru, která díky vyššímu glykemickému indexu hladinu cukru opět relativně rychle zvýší.
Jak se orientovat při nákupu potravin?
Sacharidy jsou bezesporu významnou složkou našeho jídelníčku, která slouží jako zdroj energie, a to jak pro naše svaly, tak i mozek. Kolik sacharidů denně bychom tedy měli přijmout? „Mnoho let se doporučovalo, aby sacharidy tvořily 60 procent denního energetického příjmu. To však není nutné. Pokud člověk přijímá výživnou stravu složenou z kvalitních bílkovin a tuků, nemusí nutně přijímat takové množství sacharidů. Člověk si totiž dokáže vyrobit energii i z ostatních makroživin,“ vysvětluje lékařka Aneta Jandová. Vše tak záleží na individuálním přístupu každého z nás.
Trochu nepřehledné může být označení sacharidů na obalech potravin. Najdeme tu totiž informace jak o obsahu sacharidů, tak i cukrů a vlákniny. Obsah sacharidů vyjadřuje množství veškerých sacharidů, které se v dané potravině nachází. Jako cukr výrobce na etiketě označuje podíl jednoduchých cukrů. Obecně se považují za zdravější potraviny bohaté na vlákninu s nízkým podílem cukrů.
Právě jednoduché cukry, tedy monosacharidy a některé oligosacharidy, jsou často viněny z narůstající obezity. Jejich přírodní forma však není našemu zdraví nikterak škodlivá, protože ji přijímáme spolu s vitaminy a vlákninou. Problémem dnešní doby jsou rafinované cukry, které jsou vysoce průmyslově upravené a kromě obezity přispívají k výskytu cukrovky a kardiovaskulárních onemocnění. Jednoduché cukry bychom tak měli přijímat především z přirozených zdrojů, kterým je například ovoce, a nikoliv ze sladkostí a dalších zpracovaných výrobků. Obsah sacharidů v ovoci a zelenině se liší v závislosti na zralosti a konkrétním druhu. Tyto potraviny mívají nízký glykemický index, takže zvyšují hladinu cukru v krvi jen mírně.
