O Vánocích si toužíme odpočinout, ale vesměs jsme z nich nakonec unavení. Proč?
Neočekávejme něco nereálného, například že budeme celou dobu svátečně naladěni, budeme všechny milovat a podobně. Zkusme ubrat na představě dokonalých svátků. Místo vaření si můžeme zajít na večeři do restaurace, nebo si ho rozdělit se sousedkami, kdy každá „udělá něco“. Pokud nás nebaví shánění dárků, nemusíme se obdarovávat mezi širší rodinou a přáteli. Klidně si místo nazdobeného superstromečku naaranžujme do vázy pár větví. Zvyk je pěkná věc, ale pocit tradičního můžeme zažít i s polovinou zvyků. Nejde totiž o množství, ale o kvalitu našeho prožitku a ta s tlakem na „co nejvíce perfektních zvyků“ samozřejmě klesá.
Psycholog Dalibor Špok
Jak si tedy o Vánocích nejlépe odpočineme?
Obecná zásada je volit k odpočinku protiklad k tomu, co nás unavilo. Pokud pracujeme výrazně fyzicky, je dobré si tělesně odpočinout a více se věnovat mentálním aktivitám, nebo se třeba vzdělat v něčem, na co nemáme během roku čas. Pokud naopak je naše práce intenzivně duševní, je nejlepší zařadit co nejvíce jednoduchých a příjemných fyzických, pohybových aktivit, setkávat se s přáteli a podobně. Je-li naše práce plná komunikace a vztahů, možná si nejlépe odpočineme v co největší samotě, aniž bychom se tlačili do povinných návštěv a večírků. Každý jsme jiný a i naše potřeby jsou individuální. Nejlepší je, když sami sobě položíme otázku: co mám dělat, abych dělal něco opačného, než co mě unavilo, a zároveň mě to bavilo a těšilo?
Tělo snáze přimějeme k odpočinku, ale co dělat, aby si odpočinula i mysl?
Existuje spousta technik, které vycházejí z umění ovládat proud našeho vědomí. Například techniky vycházející z meditace. Nicméně není to něco, co se naučím za dva dny. Podobně jako při první příležitosti nebudu chtít bez přípravy lézt na skálu jen proto, že mi horolezectví přišlo najednou bezva, nedokážeme kontrolovat svou mysl jen následkem toho, že si uvědomíme, že je to potřeba.
Snižte laťku. méně jezte a relaxujte |
Co tedy radíte?
Vnést si do každodenního života jednoduché meditační cvičení: třeba se deset či dvacet minut soustředit na vlastní dech. A především se během odpočinku hlídat: jakmile se přistihnu, že přemýšlím o práci nebo o starostech, zaměřím svou pozornost k něčemu jinému. A za chvíli znova, neustále dokola. Když to udělám stokrát, tok myšlenek se uklidní. Nesmím se ale sám na sebe zlobit, pokud mi jdou myšlenky špatným směrem. Musím je opustit bez zloby a strachu.
O Vánocích si dopřáváme i sladká a tučná jídla. Souvisí přejídání s kvalitou našeho odpočinku?
Všeho s mírou, to je nejlepší recept na dobrý život i dobrý odpočinek. Když se budeme deset hodin válet v posteli, neodpočineme si, ale budeme se nudit a postupně se propadneme do lenosti a letargie. To není, co chceme. Podobně s jídlem: budeme-li přejedení, nevyspíme se, protože nás bude tlačit žaludek. Takže samozřejmě: oslavy jsou od toho, abychom si dopřáli více. Ale i toto „více“ má svou míru.
Prospějí našemu odpočinku rodinná setkávání, anebo je lépe odpočívat v klidu domova a věnovat se jen sami sobě?
Záleží na naší osobnosti a na vztazích v rodině. Jsem-li introvert nebo si chci odpočinout v samotě, není dobré se nutit do sociálních kontaktů. Stejně tak setkávání s lidmi, s nimiž si nerozumím, k naší relaxaci nepřispěje. Na druhou stranu bychom se měli umět trochu překonat a navštívit třeba i tetičku, která není našemu srdci nejbližší. Ale opět záleží na míře. Těch návštěv nemusí být pět denně. Nemusí trvat tři hodiny každá. Mohou být kreativní: pokud vezmeme tetičku na procházku, třeba nás to bude víc bavit a při pozorování krajiny najdeme i jiná témata než jen nudnou konverzaci u buchty a kávy.
Existuje univerzální způsob odpočinku?
Někdo si nejlépe odpočine při čtení knihy, druhý při rytí zahrady. Pro jiného by rytí zahrady bylo utrpení. Nejlepší je se tedy držet toho, co nám sedí, co odpovídá naším zájmům, ale také, co přináší nutnou kompenzaci k naší práci. A pokud se nám něco takového povede najít, je dobré si to zapamatovat. Klidně i zapsat. Protože paměť je krátká, není ostuda mít seznam relaxačních aktivit, o kterých vím, že se mi v minulosti velmi osvědčily.
Když jsme unavení, často se nám nechce dělat vůbec nic. Máme se přinutit?
Při únavě vnímáme negativněji a „nevěříme“, že daná aktivita nám pomůže k odpočinku. Proto je seznam dobré řešení, stejně jako si odpočinek dopředu plánovat. Neplatí, že odpočinek musí být spontánní. To je největší chyba, kterou děláme. Protože ho odsouváme, jen „když na něj budu mít čas a náladu“. Představme si, jak by bylo absurdní, kdybychom stejnými měřítky posuzovali třeba práci nebo ranní vstávání. A odpočinek je pro náš duševní život i spokojenost stejně důležitý jako práce nebo nutnost vstát včas.
