Od vylodění spojenců v Normandii uplynulo 6. června 80 let. Den D to byl i pro šéfa České unie sportu Miroslava Janstu, bývalého předsedu Fotbalové asociace ČR Miroslava Peltu i pro celou FAČR.
Janstu a FAČR odvolací Vrchní soud pravomocně zprostil obžaloby v kauze „cinknutých“ dotací do sportu. „Nalézací soud dospěl k závěru, že skutky se sice staly, ale jednání nenaplňuje skutkovou podstatu trestného činu. Nečinili s vědomím, že páchali trestnou činnost,“ uvedl soudce Vrchního soudu Vladimír Král na adresu Jansty a spol., proč potvrdil jejich nevinu, konstatovanou už u soudu I. stupně.
Příznivě dopadl verdikt soudu i pro Peltu: prvoinstanční trest 6 let vězení soud zrušil a vrátil případ k dalšímu projednání Městskému soudu v Praze.
„Je to úspěch. Nejsme sice u konce, soud se znovu potáhne roky, ale vnímám to pozitivně. Ze zdůvodnění soudu mi připadá, že nám dal v hodně věcech za pravdu,“ smál se po vyhlášení usnesení Pelta.
Kauza totiž obsahovala několik větví. Vrchní soud potvrdil nevinu Pelty a Simony Kratochvílové, exnáměstkyně ministryně školství, ve věci přijetí a poskytnutí úplatku, rovněž ve větvi manipulace s neinvestičními dotacemi. Pouze v případě investičních dotací, které měl Pelta s Kratochvílovou ovlivňovat, běží kauza dál.
Soudce: Je to vše v mlze
„Vrchní soud nemá pochyb o tom, že obžalovaní se spolu dohadovali o tom, jak by mělo vyplácení dotací vypadat. Ale ty jejich další kroky, ty jsou v mlze. To znamená, co konkrétně provedli ve prospěch či neprospěch koho, jakou škodu tím způsobili a jaké následky. To je v původním rozsudku často nahrazováno nějakými dohady, že to tak přece muselo být,“ řekl iDNES.cz soudce Vrchního soudu Vladimír Král, proč případ zase vrátil soudu I. stupně.
Ani sedm let poté, co policie fotbalového bosse Miroslava Peltu a exnáměstkyni ministryně školství Simonu Kratochvílovou zatkla tak není na světě pravomocný rozsudek.
Oba hlavní aktéři už byli prvoinstančně odsouzeni, Pelta k šesti letům vězení, Kratochvílová ještě o půl roku déle. Odvolací soud mohl případ buď vrátit k pražskému městskému soudu – jak nyní učinil – nebo původní rozsudky potvrdit, nebo s výší trestu hýbat. Též mohl oba obžalované osvobodit.
Peltu jako předsedu fotbalové asociace v květnu 2017 zadrželo policejní komando, stejně jako jeho tehdejší milenku a zároveň náměstkyni ministerstva školství Simonu Kratochvílovou. Podle policie oba zvýhodnili určité žadatele o sportovní dotace, čímž měla vzniknout škoda 175,8 milionu korun.
Zjednodušeně řečeno, Pelta sám se nijak neobohatil, ale pomocí lobbingu prosazoval určité kluby, jejichž podpora vyhovovala jeho zájmům. S Kratochvílovou se scházel v bytě na pražském Senovážném náměstí, kde společně „ladili noty“. Pelta byl i obviněn, že Kratochvílovou podplatil voucherem na zahraniční zájezd a poskytnutím bytu. Tato linka už nyní není relevantní, úplatek již není součástí dalšího soudního řízení.
Milionové tresty, náhrada škody za miliardu
Za pokus o zneužití pravomoci, porušení povinnosti při správě cizího majetku a zjednání výhody při zadání veřejné zakázky mohli oba dostat až 12 let vězení, na pokus se však přišlo a ministerstvo dotace zastavilo. Kvůli kauze rezignovala ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), která v případu figurovala jako svědkyně.
Hlášky Miroslava PeltyMiroslav Pelta je známý tím, že své okolí rád cíleně, ale častěji spíše mimoděk baví svou žoviální prostořekou mluvou. Ostatně, sám sebe kdysi v rozhovoru charakterizoval slovy „Jsem jen takovej jednoduchej kluk.“ Toto jsou jeho výroky, které vešly do historie: „Na jaře jsme se klepali, vole, všechno bylo cinklý, vole, jinak byl konec…“ – z policejních odposlechů, kdy jako ředitel Sparty s šéfem pražské Viktorie Žižkov Ivanem Horníkem mluvil o tom, jak si Sparta v zákulisí zajišťovala úspěšné výsledky. „Ty víš, kudy běží zajíc.“ – Pelta v SMS Simoně Kratochvílové nabádá, komu poslat dotace. „My jsme takoví jako spíš normální lidi, taková dělnická třída.“ – citát ze soudní síně. „Moc chytrejch hráčů neznám. Ale řeknu výjimku. Petr Čech, ten dokáže prodat i teplej vzduch.“ – řekl u soudu. „Z těch odposlechů, z toho šmírování v bytě, to vypadá, jako bysme na tom Senovážném náměstí měli – jak se tomu říká – Pentagon. On to sice Pentagon byl, ale pro jiné účely…“ – od soudu. „Když si nějaká žena v životě hodně užije, než se vdá, tak potom je z ní nejlepší máma. Víte, co myslím? Prostě už pak neblbne.“ – tak vysvětloval, že se po sérii skandálů chce očistit. „Přeju si, aby ligu vyhrála... ten, pro kterýho si to přeju.“ – prorocká slova v sezoně 2013. „Na detektor lži bych nešel. Myslím si, že nikdo nemáme čisté svědomí.“ „Myslím, že se mi letos mimo jiné podařilo nebývale sjednotit fotbalové fanoušky.“ – reakce na transparenty fotbalových fanoušků s nápisem Pelta je čů**k. |
Ministerstvo školství se po obžalovaných domáhá náhrady škody ve výši přes 1,1 miliardy korun. Pelta i Kratochvílová už dříve opakovaně vinu odmítli.
Rozsudek padl už dvakrát. Poprvé v roce 2021 dostal Miroslav Pelta trest 6 let vězení, 5 milionů pokuty a pětiletý zákaz činnosti ve statutárních orgánech spolků. Simona Kratochvílová odešla od městského soudu s trestem 6,5 roku, pokutou dva miliony a zákazem vedoucích funkcí ve veřejné správě na šest let.
Vrchní soud v Praze rozsudek zrušil a nařídil ve věci doplnit dokazování. Pražský městský soud pak loni v dubnu rozhodl stejně jako v roce 2021. I proti němu se obžalovaní odvolali.
Obžalobě čelili vedle Pelty a Kratochvílové také Fotbalová asociace ČR, Česká unie sportu, její předseda Miroslav Jansta, sekretář unie Jan Boháč a bývalý šéf ministerského odboru sportu Zdeněk Bříza. Všechny tyto obviněné prvoinstanční soud osvobodil.
Velký čáp Pelta
Někdejší první muž českého fotbalu má kontroverzní pověst. Velká část fotbalových fanoušků jej vnímala jako Lorda Voldemorta, který se příliš často a rád vyhříval ve společnosti lobbistů, politických špiček, ligových bossů, včetně bývalého estébáka, dnes v jiné kauze obžalovaného místopředsedy Fotbalové asociace ČR Romana Berbra.
Říkalo se o něm, že tam kde ostatní končí, on ještě jde za hranu. Pelta se nebál kromě fotbalu podnikat v realitách, cizí mu nebyla politika – v dresu ODS pronikl na jabloneckou radnici. Ze země vydupal nový fotbalový stadion v Jablonci, mimochodem nejvýše postavený ligový stadion v Česku. V ospalém čtyřicetitisícovém městečku působí monumentální stavba téměř až nepatřičně.
I jeho kritici ovšem připouštěli, že je extrémně pracovitý, fotbal skutečně miluje a umí sehnat peníze. Fotbalový Jablonec vytáhl jako šéf ze třetí ligy až do 1. české fotbalové ligy. Za jeho éry v Jablonci, přerušené šestiletým působením ve Spartě Praha, klub nikdy první ligu neopustil. Říkalo se mu Velký čáp, tak původně Pelta říkal některým hráčům, až ta přezdívka zůstala jemu samotnému.
Peníze a přízeň politiků si ale zajišťoval diskutabilně – třeba pořádáním leteckých zájezdů na Ligu mistrů, kam zval vlivné politiky, podnikatele a úředníky. „Nejsem svatý, ale makám jako cvok,“ glosoval tehdy Pelta.
Cinknuté jaro
Největší kontroverze Miroslava Pelty se však pojí právě s jeho šestiletým angažmá ve Spartě. V roce 2004 policisté v odposleších zaznamenali, jak hovoří s fotbalovým šíbrem Ivanem Horníkem o „cinknutém jaru“, tedy o tom, jak několik ligových utkání bylo ovlivněno korupcí. Ta měla doprovázet hlavně zápasy Viktorie Žižkov, 1. FC Synot a FC Vítkovice. Pelta sice z policejní smyčky unikl, ale český fotbal se po této kauze nezbavil pachuti, že je prolezlý klientelismem a úplatky.
Pelta se pak sice uklidil do Jablonce nad Nisou, pár let na to jej ale zvolili do čela Fotbalové asociace ČR, k čemuž mu dopomohl právě výše zmíněný Roman Berbr skrze valnou hromadu FAČR, kde měl své poslušné delegáty.
Kdo je kdo v dotační kauzeMiroslav Pelta (59) – bývalý předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR, 2011 až 2017). Dlouholetý šéf a majitel fotbalového klubu z Jablonce nad Nisou má za sebou bohatou funkcionářskou kariéru. Vedle fotbalu byl též řadu let členem městského zastupitelstva za ODS (1994 až 2018). Je i úspěšným podnikatelem, který obchoduje s nemovitostmi a má podíl v řadě firem. Je považován za kontroverzní postavu, jeho jméno se objevilo třeba v rozsáhlé korupční aféře ve fotbalové lize z roku 2004, avšak žádná podezření se nepotvrdila. Simona Kratochvílová (57) – bývalá náměstkyně ministryně školství Kateřiny Valachové. Na ministerstvu pracovala od roku 2015, před tím působila v řadě řídících funkcí mj. na Úřadu vlády a ministerstvu vnitra. Působila i v Komoře daňových poradců a v soukromé sféře. Policie ji obvinila spolu s Peltou, skončila ve vazbě a byla zproštěna výkonu služby na ministerstvu. Obžaloba tvrdí, že jako Peltova milenka ovlivnila v roce 2017 výši dotací ve prospěch FAČR a ČUS a že vynášela informace o rozdílení dotací. Byla obviněna i z přijetí úplatku, což se týká mimo jiné bytu v centru Prahy, který jí poskytl Pelta a který odposlouchávala policie. Miroslav Jansta (62) – šéf České unie sportu (ČUS) a předseda České basketbalové federace (ČBF). Podle médií patří mezi nejvlivnější postavy, které se pohybují v zákulisí české politiky, je známým sportovním funkcionářem. Civilním povoláním advokát, byl spolumajitelem advokátní kanceláře Jansta, Kostka & spol. Vlastnil a řídil basketbalový klub z Nymburka, kromě toho je či byl i společníkem a členem statutárních orgánů několika společností. V letech 1989 až 1992 byl poslancem Federálního shromáždění. Je členem ČSSD, v minulosti byl členem komunistické strany. Prezident Miloš Zeman mu v roce 2022 udělil Medaili Za zásluhy. V kauze ovlivňování dotací obžaloba tvrdí, že ministerská náměstkyně pro sport Kratochvílová vynášela Janstovi informace a že ovlivnila výši dotací ve prospěch ČUS. Městský soud Janstu v listopadu 2021 osvobodil, tento verdikt ale následně zrušil odvolací senát a vrátil kauzu k dalšímu dokazování. Soud Janstu opět osvobodil. Zdeněk Bříza (64) – bývalý ředitel odboru sportu na ministerstvu školství. Rovněž čelí obžalobě v kauze, soud v listopadu 2021. I on později osvobozen. Kateřina Valachová (47) – bývalá ministryně školství za ČSSD, rezignovala po vypuknutí kauzy v květnu 2017. V procesu měla postavení svědkyně. Ministryní školství, mládeže a tělovýchovy byla od června 2015. Vystudovaná právnička před tím pracovala např. na brněnském magistrátu, v kanceláři ombudsmana i jako ředitelka legislativního odboru kanceláře Senátu. Byla také náměstkyní ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera a místopředsedkyní Legislativní rady vlády. V letech 2017 až 2021 byla poslankyní za ČSSD. |
Výběr událostí kolem kauzy zneužívání státních dotací do sportu:3. května 2017 - V sídle Fotbalové asociace ČR (FAČR) zasahovala policie, která zadržela předsedu Miroslava Peltu. Vyšetřovatelé prohledali kanceláře v souvislosti s dotacemi ministerstva školství (MŠMT), kde rovněž zasahovali stejně jako na pražském magistrátu. Zadrženi byli i náměstkyně ministryně školství Simona Kratochvílová, šéf České unie sportu (ČUS) Miroslav Jansta, pražský zastupitel Karel Březina (ČSSD) a ředitelka odboru sportu na magistrátu Soňa Fáberová. Policie vyslýchala také exšéfa odboru sportu MŠMT Zdeňka Břízu. - Pražská vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová uvedla, že tři osoby (Pelta, Bříza a Kratochvílová) a jedna firma (FAČR) byly obviněny mimo jiné ze zneužití pravomocí a sjednání výhody při zadání veřejné zakázky. 4. května 2017 - Žalobci navrhli vazbu pro Peltu a Kratochvílovou, kteří se podle policejních odposlechů domlouvali na přípravě a ovlivňování dotačních programů. Následující den soud vazbu povolil. 9. května 2017 - Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) oznámila, že kvůli kauze podá demisi. Pozastavila dotace. Ve funkci skončila 21. června. 11. května 2017 - Radiožurnál uvedl, že Pelta s Kratochvílovou se domlouvali na dotacích nezávisle na jednání komise. Pelta si také podle Radiožurnálu s pomocí Břízy vynutil navýšení dotace pro FAČR až poté, co bylo o dotacích na MŠMT rozhodnuto. 6. června 2017 - Pelta se vzdal funkce předsedy Fotbalové asociace ČR. Rezignaci zaslal z vazby, z které byl propuštěn o den později. 11. července 2017 - Pelta rezignoval na funkci místopředsedy Českého olympijského výboru (ČOV). 25. července 2017 - Policie obvinila v kauze manipulací s dotacemi ČUS jejího předsedu Janstu a generálního sekretáře Jana Boháče. 28. července 2017 - Kratochvílová byla propuštěna z vazby. 11. prosince 2017 - Česká televize informovala, že policie obvinila bývalého bezpečnostního manažera FAČR Martina Syneckého z toho, že Peltovi vyzradil nasazení policejních odposlechů do jeho kanceláře. V červenci 2018 Vrchní státní zastupitelství poslalo případ úniku informací k soudu. V únoru 2020 pražský vrchní soud Syneckého pravomocně osvobodil. 2. března 2020 - Pražské vrchní státní zastupitelství podalo obžalobu v kauze, a to na pět lidí a dvě právnické osoby. Obžalovanými byli Pelta, Jansta, Kratochvílová, Bříza a Boháč a dvě organizace - FAČR a ČUS. 16. června 2020 - Začalo hlavní líčení v kauze. V říjnu 2021 státní zástupce navrhl pro obžalované tresty od pěti do deseti let vězení, peněžité tresty a také zákazy činnosti. 26. listopadu 2021 - Soud uznal Peltu i Kratochvílovou vinnými. Bývalému předsedovi FAČR uložil šest let vězení, pětiletý zákaz činnosti a pětimilionový peněžitý trest. Kratochvílovou poslal do vězení na 6,5 roku. Naopak osvobodil Janstu, Boháče i Břízu. Pelta i Kratochvílová se proti rozsudku odvolali, odvolalo se i státní zastupitelství. 11. srpna 2022 - Seznam Zprávy napsal, že soudkyně Pavla Hájková, která soudila část kauzy kolem Pelty, dala státnímu zástupci podnět k zahájení stíhání exministryně Valachové kvůli křivé svědecké výpovědi. Podle soudkyně Valachová nemluvila pravdu, když u soudu vypovídala o pracovních a smluvních vztazích s advokátkou Petrou Novákovou. 1. září 2022 - Vrchní soud v Praze zrušil odsuzující rozsudek nad Peltou a Kratochvílovou. Soud zrušil rozsudek kvůli nejasnému popisu skutku, pochybnostem o způsobené škodě, ale i kvůli zprošťující části rozsudku. 30. ledna 2023 - Pražský městský soud začal znovu projednávat kauzu. 27. dubna 2023 - Soud i napodruhé uznal Peltu a Kratochvílovou vinnými ze zmanipulování sportovních dotací, osvobodil Janstu, ČUS i FAČR. Peltovi uložil šest let vězení a peněžitý trest pět milionů korun, Kratochvílové 6,5 roku vězení, šestiletý zákaz činnosti a dvoumilionový trest. Verdikt není pravomocný. Zdroj: ČTK |
