Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila nebyla evropská ekonomika v roce 2023 v oslnivé kondici. Jediná nezaměstnanost se vyvíjela spíše pozitivně. „Je velmi málo zemí, které měly nezaměstnanost vyšší než dříve,“ tvrdí Hradil. Průměr nezaměstnanosti se přesto o méně než procentní bod odchýlil od normálu, který voliči očekávají.
Populistická uskupeníjsou podle analýzy ta, jejichž představitelé rozdělují společnost na elitu usilující o vlastní prospěch a „obyčejné lidi“, které tito politici slibují zastupovat. |
Výrazně horší situace pak nastala u inflace i vývoji HDP, což jsou další dvě hospodářské veličiny, které Cyrrus analyzoval a z odchylek od dlouhodobého normálu pak sestavil výsledný žebříček.
V něm se na špici zemí, kde by populisté mohli získat největší voličský bonus, objevilo Maďarsko, a to právě zásluhou sedmnáctiprocentní inflace, která tu v uplynulém roce byla ze všech evropských států nejvyšší.
Těsně za Maďarskem se pak umístilo Irsko, jemuž v mezinárodním porovnání uškodil loňský pokles HDP o 3,2 procenta. Nejméně prostoru se pak populistům podle analýzy otevírá v Řecku, relativně dobrý ekonomický rok jim pak komplikuje situaci i ve Španělsku či Belgii. „Česká politika je z pohledu populistů v letošních volbách pátá nejlákavější,“ shrnul Hradil.
Krátkodobý vliv politiků na ekonomický vývoj se podle něj přeceňuje, dlouhodobý je naopak naprosto zásadní. „Občané často čekají, když procházíme recesí, že s tím politik dokáže něco udělat,“ upozorňuje Hradil. Než se však změny nynější vlády promítnou do praxe, může to trvat až pět let.
