Podle aktuálního výzkumu sexuálního chování Čechů a Češek, jehož autory jsou uznávaní sexuologové Petr Weiss a Jaroslav Zvěřina, je nevěra celkem běžná věc. Přiznala ji totiž víc než polovina dotázaných mužů a víc než třetina žen.
Existuje něco jako lék na nevěru?
Mimomanželský vztah není pochopitelně ničím novým pod sluncem, ale dnes se stále častěji zmiňuje fakt, že člověk zkrátka není monogamní tvor a místo toho, aby byla nenormální nevěra, jste spíš za podivína, když hodláte setrvat v jednom vztahu od veselky až po pohřeb.
Roli tady hrají různé faktory, od příkladu celebrit a politiků, kteří si se "zanášením" mimo hnízdo moc hlavu nelámou, až po slábnoucí vliv víry v takzvaném civilizovaném světě, nekonformní filmové a televizní vzory či celkově tolerantnější společnost.
Jenže jedna věc je, když nevěru sledujete zpovzdálí jako více či méně zaujatý pozorovatel, a jiná, když zjistíte, že váš manžel spí s vaší nejlepší kamarádkou.
Existuje vůbec nějaký spolehlivý lék na nevěru? Je lepší pátrat a pak se trápit, když něco zjistíte, nebo radši nepátrat a žít v iluzi, že je vše v pohodě? Mají nevěrníci svou mimomanželskou aktivitu přiznat, nebo ji tutlat s tváří pokerového hráče a semknutými ústy skauta držícího bobříka mlčení? Co odborník, to jiný úhel pohledu na nevěru.
Zapírat, zapírat, zapírat...
Asi nejznámější "hláška" nedávno zesnulého nestora českého manželského poradenství a sexuologie Miroslava Plzáka radí zapírat, zapírat, zapírat... A když to praskne, tak zase zapírat. Odhlédněme teď od faktu, že o autorství zmíněné rady se vedou vášnivé dohady a některé zdroje dokonce tvrdí, že se k ní za svého života nehlásil ani sám Plzák.
Jde tu prostě o to, zda se přiznat, i když to "praskne", nebo stále tvrdit, že se nic neděje. Zdá se, že nejvíce záleží na vaší nátuře. Máte-li na to, abyste tvrdili do plačících očí, že ta paní, co jí posíláte erotické esemesky, vlastně vůbec neexistuje, tak asertivně trvejte na svém.
"Objevila jsem, že můj muž se tajně schází s jednou svou kolegyní," říká pětačtyřicetiletá Magda. "Když jsem mu projela mobil, tak jsem zjistila, o koho jde, a taky jaké věci jí píše. Udeřila jsem na něj, ale on přesto stále tvrdí, že nikoho nemá a že jestli tu někdo má problém, tak on to není."
Někdy prostě lhát nejde...
Mnoho lidí ale v emočně vypjaté chvíli nedokáže držet pusu ani negující strategii. "Manžel se mnou už léta nespal, stále mi říkal, ať si najdu milence, když ten sex tak potřebuju," líčí třiatřicetiletá Jana, která je už dva roky rozvedená.
"Jednou ale přišel domů podivně bledý a ukázal mi kompromitující fotky pořízené na zahradě mého sexuálního přítele. Nekřičel, ale bylo mi jasné, že zuří. Přiznala jsem všecko. Co jsem měla nad těma fotkama dělat?"
Nevěra je zkušenost, která změní váš život
Za povšimnutí stojí, že odborníci, kteří o nevěře mluví a píší, obvykle tento jev komentují nezúčastněně a nehrnou se do přiznání, že jich se to také týká. Jednou z mála výjimek je Američanka Peggy Vaughanová, která napsala knihu nazvanou Mýtus monogamie poté, co přišla na zálety svého manžela.
"Přesvědčení, že naše manželství bude monogamní, vede k tomu, že nevěru, pokud nás potká, vnímáme jako osobní selhání," vysvětluje Vaughanová.
Ona sama se prý ze situace, která bývá pro mnoho dlouholetých vztahů konečnou, dostala díky tomu, že si ji připustila a spolu s manželem intenzivně pracovala na nápravě. "Nevěra nemusí znamenat konec manželství," tvrdí autorka. "Zotavení je možné a upřímné debaty prospějí oběma stranám."
Mimomanželský sex zkvalitňuje sex manželský
Podle některých odborníků však nevěra nemusí přinášet do manželského života jen rozvrat a zmar. Může být dokonce pro partnerství obohacující a mimo jiné zlepšit manželský sex. Tento názor sdílí také psycholožka Jitka Douchová, která před časem v rozhovoru pro časopis Psychologie uvedla, že konstruktivní nevěra může být pro manželství dokonce přínosem.
Zkušená partnerská poradkyně srovnává tento typ nevěry s psychickým nebo sexuálním dopingem pro lidi, jejichž manželství je založeno na přátelství, respektu a kooperaci, ale v sexu to zrovna neklape.
"Pokud se nevěra udrží jako vztah zaměřený pouze na intimitu a nedojde k velkému zamilování, tak je to nevěra konstruktivní," říká Douchová. "Může to být něco, co dává lidem dobrou náladu a přináší i pozitivní energii do manželství. Dokonce se díky mimomanželskému sexu výrazně zkvalitňuje sex manželský."
Dobře utajená nevěra může vylepšit partnerský život
S tímto tvrzením v podstatě souhlasí i známý sexuolog Radim Uzel, který ve své knize Nevěra a co s ní tvrdí: "Dobře utajená nevěra může vylepšit partnerský život."
Podle populárního sexuologa je člověk živočich přirozeně nevěrný, ale jako vždy, i tady se měří každému pohlaví jiným metrem. Podle Uzla totiž bývá dnes nevěrný muž považován dokonce téměř za hrdinu, zatímco nevěrná žena nese stále ještě něco jako punc prostopášnosti a veřejné mínění pokládá její chování za nepatřičné.
3 x o monogamii a nevěře* Podle informací, které nedávno uveřejnil britský server Daily Mail, jsou ženatí muži, kteří podlehnou sexuálním svodům zvenčí, hloupější než ti věrní. Londýnský evoluční psycholog Kanazawa tvrdí, že věrnost je moderní a inteligence muže se prý pozná podle toho, jak je na tuto tezi soudobé společnosti schopen reagovat. Teorie o vztahu mezi věrností a inteligencí, se však podle něj nevztahuje na ženy, neboť ty jsou společností už ze své podstaty stále vnímány jako věrnější polovina lidstva. * Na základě sociologické studie, která zkoumala 849 lidských společenství, přišli vědci s tvrzením, že monogamie není pro člověka nijak zvlášť přirozená. Plných 708 ze sledovaných společenství prý uznává víceženství, 4 společenství dovolují ženám mít najednou víc mužů a jen 137 společenství je vnímáno jako čistě monogamní. * Pokud se na věc podíváme z biologického hlediska, pak pochopíme, že člověk se od ostatních živočichů nijak neliší ani v tomto bodě. Mezi několika tisícovkami druhů savců bychom jen stěží hledali páry žijící bok po boku po celý život. Podle odborníků je věrnost vlastní pouze asi třem procentům příslušníků živočišné říše. |
