Každoročně zemře na choroby spojené se stresem miliony lidí. Rozvoj kardiovaskulárních onemocnění, mozkové mrtvice, nebo dokonce i některé formy rakoviny může stres výrazně ovlivnit či podnítit.
Navíc neškodí jen stres sám o sobě, ale k jeho důsledkům je potřeba připočítat i prostředky, které lidé používají k tomu, aby se s ním vyrovnali, jako jsou cigarety, alkohol či drogy. Znáte největší mýty, které na téma stresu kolují?
Mýtus: Stres je vždy špatný
Přiměřené množství stresu je zdravou a nezbytnou součástí života. Dochází při něm k vyplavování norepinefrinu, který se podílí na vytváření paměťových stop. Výzkum provedený v roce 2001 na Ohio State University a zveřejněný v magazínu Psychophysiology zjistil, že přiměřená dávka stresu, které jsme vystaveni v každodenním životě (autoři zkoumali konkrétně běžný pracovní stres spojený například s poradou nebo prezentací projektu), posiluje imunitní systém.
Oproti tomu "pasivní" stres, který zažíváme při sledování hororu v kině imunitu spíše oslabuje. Pozitivní důsledky se však podle vědců projevují pouze v případě krátkodobého stresu mírné intenzity, silný a dlouhodobý stres má na lidské zdraví výrazně negativní důsledky.
K podobným závěrům dospěl i výzkum University of Kentucky provedený v roce 2004 a zveřejněný v magazínu Psychological Bulletin. Tohoto výzkumu se zúčastnilo téměř devatenáct tisíc lidí, u nichž vědci měřili úroveň stresu při zkoušce. Při krátkodobém stresu byla zjištěna aktivace imunitního systému, u dlouhodobého naopak docházelo k negativním zdravotním následkům.
Mýtus: Proti stresu pomáhá alkohol
Pokud každou stresovou situaci řešíte panákem v domnění, že vám pomůže v jeho překonání, podlehli jste dalšímu populárnímu mýtu. Je pravdou, že některé studie provedené v 80. letech uváděly, že velmi malé množství alkoholu může pomoci překonat akutní stres. Novější výzkumy však zdůrazňují, že konzumování alkoholu naopak stres jen zhoršuje a může jej dokonce i spustit.
Například údaje z Health and Nutrition Examination Survey z roku 2006 udávají, že konzumování alkoholu ve stresových situacích vede k prohloubení pocitů úzkosti a strachu. Navíc letos tým vědců z The Scripps Research Institute uzavřel výzkum, který potvrdil, že vyplavování stresových hormonů souvisí se vznikem závislosti na alkoholu.
Mýtus: Pokud nemáte žádné problémy, nejste ve stresu
Čekáte na to, až dostanete infarkt, abyste měli potvrzeno, že jste opravdu ve stresu? Jenže dlouhodobý stres, který má tak negativní účinky na lidské zdraví, se projevuje celou řadou veskrze nenápadných symptomů. Projevovat se může nechutenstvím, dechovou nedostatečností, bolestí svalů, únavou, potížemi s polykáním či mluvením.
Symptomem stresu mohou být střevní potíže (průjem nebo zácpa), náhlý úbytek váhy, bolesti hlavy, nespavost, pocity úzkosti, náladovost, nebo třeba snížené libido. Bolest hrudníku, zvýšený krevní tlak, poruchy imunity nebo deprese jsou až těmi nejzávažnějšími příznaky dlouhodobého stresu.
Mýtus: Stres není nic vážného, lidé jím trpěli vždy
Je skutečně pravda, že stresem trpěli lidé vždy, ale je prokázáno, že jeho míra a intenzita se postupem času stále více stupňuje. Například studie provedená letos psychology ze San Diego State University zjistila, že stres, který pociťují současní američtí vysokoškoláci, je pětkrát větší než stres, kterým trpěli studenti za velké hospodářské krize.
K těmto závěrům dospěli psychologové porovnáním dotazníků, které celkem vyplnilo téměř osmdesát procent vysokoškolských studentů.
Mýtus: Stres je dobrou motivací
Pokud spoléháte na stres jako způsob zvýšení výkonnosti pracovního týmu, jste na omylu. Stres totiž motivaci ani pracovní výkonnost nezvyšuje. Naopak. Podle výzkumu z roku 2007, který byl zveřejněn v magazínu Psychological Medicine, lidé, kteří jsou vystaveni velkému pracovnímu stresu, mají dvakrát větší riziko, že se u nich rozvine deprese nebo úzkostná porucha.
Pro zajímavost: jako nejvíce stresové zaměstnání bylo ohodnoceno vedení firem a nejméně stresující je prý opatrování dětí a péče o domácnost. Výzkum provedený letos v německém Heidelbergu, kterého se zúčastnilo pět tisíc lidí, zase zjistil, že pracovní stres nejenže nepůsobí jako motivace, ale navíc o čtyřicet procent zvyšuje riziko astmatu.
