Podle odborníků vypadá typická situace následovně: Mírně obtloustlý kuřák ve středním věku se rozhodne odházet hromadu sněhu z chodníku a jeho netrénované tělo na nezvyklou námahu zareaguje srdečním záchvatem. Variantou je pak člověk se stejnými charakteristikami, který vyrazí do mrazivého dne na dlouhou procházku a po návratu si lehne do horké vany.
Prevence a ochrana srdečního svalu je přitom mnohem jednodušší, než se řada lidí domnívá. Stačí jen několik jednoduchých kroků a úprav životního stylu, aby se riziko srdečního záchvatu minimalizovalo. Nechte se inspirovat:
Pozor na chlad
Tím, že je srdce umístěné blízko průdušnice, reaguje velmi citlivě na chladný vzduch, který vstupuje do těla ústy, uvádí magazín Forbes. Cévy se zúží, omezí se průtok krve a srdce je mnohem více zatíženo. Tím, jak se srdce snaží zajistit dostatečný oběh krve zúženými cévami, stoupá neúměrně jeho zátěž.
Podle několika výzkumů, které byly uveřejněny v Journal of American College of Cardiology, je to jeden z důvodů, proč se víc než polovina srdečních záchvatů odehraje v zimních měsících. Podle další studie zveřejněné v magazínu Circulation v roce 2004 jsou z hlediska výskytu infarktů nejkrizovější prosinec a leden.
Nebezpečná zimaVíc než polovina infarktů se odehraje v zimě. Nejrizikovější je prosinec a leden. |
Abyste v zimním období redukovali riziko infarktu, měli byste v mrazivém počasí dýchat vždy jen přes šátek nebo šálu. Předtím, než vyrazíte odhazovat sníh, lyžovat, nebo provádět jakýkoli pohyb, na které vaše tělo není zvyklé, nepodceňujte rozcvičku a protažení. Stejně tak odborníci zdůrazňují nutnost teplého a kvalitního oblečení. Místo jedné tlusté vrstvy vám mnohem větší službu prokáží tři slabé: vnitřní vrstva by měla odvádět vlhkost od vaší kůže, střední vrstva izolovat, a vnější vrstva by vás potom měla ochránit před sněhem, vodou a větrem.
Zimní období je pro lidi se srdečním onemocněním rizikové nejen kvůli nízkým teplotám, ale i kvůli možné inverzi. William T. Abraham, specialista na kardiovaskulární onemocnění z univerzity v Ohiu k tomu říká: "I když znečištění vzduchu má na pravděpodobnost srdečního záchvatu menší vliv než například obezita nebo kouření, lidé se srdečními problémy by ho neměli podceňovat. Například při inverzi je srdce vystaveno mnohem větší zátěži."
Preventivní testy
Velkou roli v náchylnosti k infarktu hrají samozřejmě osobní zdravotní faktory. Zejména závažné je kouření, diabetes, obezita, vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak a sedavý způsob života; všechny tyto faktory srdce neúměrně zatěžují.
Velmi zjednodušeně si můžete například cholesterol představit jako nános, který se usazuje na stěnách cév, ucpává je a snižuje jejich ohebnost. Krvi dá potom stále větší práci, aby se přes překážky v cévách "dostala" dál. Pokud se situace i nadále zhoršuje, céva se může zcela ucpat, nebo se usazenina odtrhne. K tomu stačí někdy jen relativně nepodstatný podnět, jako je právě studené počasí, stres, nebo přejedení.
|
Infarktu stačí někdy jen relativně nepodstatný podnět, jako je studené počasí, stres, nebo přejedení. |
Právě proto je extrémně důležité, abyste pravidelně absolvovali měření cholesterolu, krevního tlaku a hladiny krevního cukru. O tato vyšetření můžete požádat svého ošetřujícího lékaře v rámci pravidelné preventivní prohlídky. Prevence v tomto případě zahrnuje nepopulární doporučení ohledně jídelníčku bohatého na ovoce, zeleninu, cereálie a pravidelný pohyb. Ideální frekvence cvičení, coby prevence kardiovaskulárních onemocnění, je půlhodiny pětkrát týdně.
Dopřejte si spánek
Spánková apnoe (porucha, při níž dochází v průběhu spánku k zástavě dechu) je velmi častá právě u lidí s kardiovaskulárním onemocněním. Podle odborníků proto, že při neléčené apnoe klesá hladina kyslíku v krvi, čímž se spouští vyplavování adrenalinu do krevního řečiště. Právě adrenalin a další stresové hormony významně zvyšují riziko srdečního záchvatu. Pokud tedy máte problémy se spánkem (nespavost, chrápání, pocit dušení či dechové nedostatečnosti během noci), měli byste rozhodně vyhledat odbornou pomoc.
Velmi důležitá je nejen znalost rizikových faktorů infarktu, ale i jeho příznaků. Časná diagnóza a následná lékařská pomoc vám totiž mohou zachránit život. Kromě zdravotních faktorů zmíněných výše (kouření, vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak, diabetes, obezita) je z hlediska výskytu infarktu také důležitý věk (u mužů začíná být kritických pětačtyřicet let, u žen potom pětapadesát). Rizikové je samozřejmě jakékoli prodělané kardiovaskulární onemocnění, či rodinná anamnéza, v níž se infarkt vyskytuje.
Klasickým symptomem srdečního záchvatu je dechová nedostatečnost; tíha, tlak, nebo svíravý pocit na prsou. Lidé postižení infarktem často cítí bolest i v rameni nebo levé paži, může se objevit studený pot nebo pocit nevolnosti, případně zvracení. Tyto nepříjemné pocity a příznaky obvykle trvají i tehdy, pokud si člověk sedne či lehne a snaží se zůstat v klidu.
