„Byl prostě bravurní,“ vystihl výkon třiadvacetiletého gólmana jednoduše útočník Ondřej Kaše. Také ostatní mohli logicky jistotu v brance jen chválit.
„Jsem strašně rád, byl to ohromně náročný zápas. Na kluky jsem pyšný, protože podali fantastický výkon,“ opětoval pak obětavým kolegům hezká slova také Dostál.
Považujete tento zápas za největší v dosavadní kariéře?
V kariéře jich je víc, ale určitě je to jeden takový, na který člověk nezapomene.
USA - Česko 0:1. Zvládnuté čtvrtfinále, rozhodl Zacha, národní tým držel Dostál |
Často říkáte, že jste zvyklý z Anaheimu a už nebýváte nervózní. Ale play off jste v NHL ještě nechytal. Vážně se teď nic nezměnilo?
Vůbec, bral jsem to jako další zápas. Vnímám to tak, že vždy se musí utkání překlopit na jednu nebo druhou stranu a nervozitu vůbec necítím. Snažím se, abych si duel užil, protože před těmito fanoušky si už zahrát nemusím. Nestresuju se.
Fanoušci vás nyní hnali snad nejvíc.
Jsou od základní skupiny fantastičtí, i pro ostatní týmy je něco speciálního zažít tu atmosféru, která je unikátní. Nikde jinde to ani zažít nejde.
Nelišila se tedy ani nějak příprava na takové utkání?
Celou sezonu je člověk na něco zvyklý, tak to chce udržet a co nejvíc napodobit. Od příletu z Anaheimu nic neměním. Dám si zase trochu posilovny po utkání.
Největší zkouška v kariéře. Ustojí Dostál tlak? Jeho mentální kouč nepochybuje |
Nebyl jste zavařený ve třetí části?
Ne, na to člověk musí být připravený. Náročné to bylo, ale fyzicky to zvládám.
Nezamrazilo vás, když od Colea Caufielda přiletěl puk z rohu a srazil jste si ho těsně vedle levé tyče.
Viděl jsem, jak to vystřelil. Původně to mělo prolétnout, ale puk na ledě poskočil a postavil se na hranu, těsně před mnou mi to šlo do betonu. To mi samozřejmě zatrnulo. Bylo to pro mě varování, že teď to možná budou zkoušet z rohu. Opravdu to vážně udělali, ale počítal jsem s tím, to je styl Kanaďanů s Američany na malém hřišti. Vidí, že gólman klouže k tyčce a snaží se to o něj odrazit do brány. Měl jsem ale samozřejmě štěstí.
Víte, kolik jste toho vypil?
Celkem hodně, snad dvě až tři jedenapůllitrové flašky. Ale to mě nemůže nijak rozhodit.
Nemáte nějaké problémy s váhou? Přece jen v Ostravě museli někteří brankáři i do nemocnice.
Snažím se mezi zápasy hodně jíst a doplňovat kalorie. Je to součást toho, ale zažil jsem to už v Břeclavi na Hlinkově memoriálu, kde bylo asi devětadvacet nebo třicet stupňů. Jsem na to zvyklý. Četl jsem o tom, ale pro mě je těžké odhadnout, kolik bylo v Ostravě. Nevím, kolik ztrácím kilogramů, ale vím, že jsem schopen to vždycky doplnit. Starám se o sebe.
Nejteplejší aréna, říká Hedman. Hráči v ostravské výhni shazují i sedm kilo |
V jednu chvíli jste si tam i něco řekli s Trevorem Zegrasem, spoluhráčem z Anaheimu, nyní protivníkem.
Jo, zastavil u mě, říkal jsem mu něco v tom smyslu, že ten led je na nic a on mi odpověděl, že je vážně strašný. Pak říkal, že mi to jde a popřál mi hodně štěstí. Jsme kamarádi, známe se dlouho. Nebyly to žádné provokace.
A byl led vážně špatný?
Bylo tam horko, ale rozhodně se na to nechci vymlouvat. Pro oba týmy to bylo stejné a nezdálo se mi, že by to bylo něco jiného oproti základní skupině.
Právě Zegrasův faul zápas rozhodl. Nebylo vám ho líto, když vyjížděl z trestné lavice?
Takhle bych to neřekl. I když v Anaheimu hrajeme spolu a jsme kamarádi, tak tady na šampionátu jsme soupeři a na ledě neznáte bratra. Byl jsem rád, že ten faul udělal a díky němu dali gól.
Co říkáte na Radka Gudase, hodně vám pomáhal vyklízet brankoviště. Hlavně od Bradyho Tkachuka.
Tak ti kluci mají mezi sebou dlouhodobou ne přímo nenávist, ale rádi se pošťuchují. Z NHL se znají dlouho a jsem rád, že je rozhodčí nechali. Pro fanoušky je to atraktivní a patří to k hokeji. Oba to tak určitě i berou a po zápase si podají ruce. Emoce zůstanou na ledě. Ale moc kluků Gudyho určitě nemusí.
V semifinále vás v sobotu čeká Švédsko, co na ně vymyslíte?
Podíváme se na ně, ale budeme se soustředit jen na sebe a co by proti nim mohlo zabrat. Uvidíme.