Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Za úspěch vděčím své hospodyni, říkala průkopnice rentgenografie Kochanovská

Seriál   18:09
První česká profesorka rentgenologie, inženýrství a jedna z prvních členek korespondentek Akademie věd. Adéla Kochanovská se do historie zapsala nespočtem úspěchů ve světě fyziky. Za to, co sama stihla během svého života, by se nemuselo stydět několik lidí dohromady. Kochanovská se však netajila tím, že svoji kariéru by nemohla natolik rozvíjet, nebýt její hospodyně, která jí prakticky vychovala syna.

Adéla Kochanovská (1907-1985), česká jaderná fyzička a průkopnice rentgenografie | foto: Creative Commons

Česká experimentální fyzika vděčí Adéle Kochanovské kromě mnoha objevů a úspěchů i za založení československé mikrostrukturní rentgenografie. V rentgenografii totiž nejde pouze o snímky kostí. Co Kochanovskou proslavilo nejvíce byl prosvícený pancéřový granát. 

Příběh přední české fyzičky začal ve Slezské Opavě, kde se Adéla Kochanovská narodila 8. března 1907 do rodiny důlního inženýra. Její matka byla vzdělaná, znala několik jazyků a hrála na klavír. Pro svou dceru si přála hudební kariéru. Lásku k umění sice Kochanovská od malička s matkou sdílela, pro svoji životní cestu si však vybrala jiný směr.

Jako dítě byla často nemocná a fyzicky slabá, proto pro ni začalo klasické denní studium ve škole až v tercii na víceletém gymnáziu. Do té doby jí doma učila maminka. Malá Adéla tak každý rok skládala zkoušky, aby se vědomostmi rovnala ostatním žákům. „Už tehdy mě nejvíce bavila matematika, její logická výstavba, počítání příkladů,“ říká Kochanovská ve Vzpomínce na paní profesorku jejího žáka, Iva Krause.

Adéla Kochanovská

  • První česká profesorka rentgenografie
  • položila základy odborné literatury rentgenografie
  • členka korespondentka AVČS jako jedna z prvních žen
  • zakladatelka ČS mikrostrukturní rentgenografie
  • první česká profesorka inženýrství
  • nejúspěšnější česká žena v experimentální fyzice
  • autorka odborných skript
  • držitelka mnoha ocenění (Za zásluhy o výstavbu, zlatou Felberovou medaili, medaili FJFI ČVUT...)

O matematiku a exaktní vědy se Kochanovská zajímala už na reformním reálném gymnáziu v Plzni. Po maturitě proto začala studovat přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde se poprvé setkala s rentgenografickými experimenty, a to pod vedením profesora Václava Dolejška. Profesora Kochanovská obdivovala především jako dobrého učitele, který se nevyhýbal experimentům.

V blízkosti Dolejška strávila dalších dvacet let svého života. Díky renomovanému profesorovi, který byl už tehdy známý po Evropě, si oblíbila právě rentgenografii, vědní obor, který se u nás v tomto období ucházel o důvěru inženýrů a techniků. Její disertační práce nesla název Studium inverzních účinků některých druhů záření.

Aplikace rentgenového záření ke studiu struktury látek ji od té doby provázela celým životem. Vysokou školu dokončila akademickým titulem doktorky přírodních věd a aprobací středoškolské učitelky.

Krize 30. let zkomplikovala začátek kariéry

První zaměstnání hledala na začátku třicátých let, tedy v období hospodářské krize. I přes její vzdělání měla problém práci najít. Ucházela se například i o místo učitelky na měšťanské škole, které však nezískala.

Nakonec přijala místo koncipientky v patentní kanceláři, kde působila jeden rok. Potom nastoupila do výpočetního oddělení ve Všeobecném penzijním ústavu, ani tam ovšem pro ni práce nebyla zajímavá a ve svém volném čase se dále věnovala fyzikálním experimentům v Dolejškově laboratoři.

Její vědecký potenciál konečně začala plně uplatňovat v roce 1935, kdy Škodovy závody zřídily vlastní fyzikální výzkum v části laboratoří Spektroskopického ústavu Univerzity Karlovy. Díky tomu se Kochanovská vrátila zpět na svoji alma mater a konečně získala zaměstnání v oboru. Tentokrát už jako spolupracovnice profesora Dolejška i dalších důležitých osobností československé fyziky, jako například Miloslava A. Valoucha nebo Viléma Kunzla.

Granáty ji dovedly k první vedoucí pozici

Zde řešila první problémy materiálového výzkumu pomocí mikrostrukturní rentgenografie na československém území. Zkoumala, proč více než polovině granátů praskne plášť ještě před použitím v akci, což bylo nejen neekonomické, ale i nebezpečné. 

Výzkum byl úspěšný. Po úpravách ve výrobě granátů jich bylo chybných pouze dvě procenta místo původních šedesáti. Skupinu mikrostrukturní rentgenogarfie vedl až do roku 1944 Dolejšek, kdy ho zatklo gestapo. Profesor totiž nadále odmítal pracovat pro zbrojní průmysl třetí říše, a později umřel v koncentračním táboře. Kochanovská po něm převzala vedení skupiny.

Ještě před tím však musela skupina budovu univerzity opustit poté, co Němci v roce 1939 uzavřeli vysoké školy. Skupina se musela přesunout do smíchovské autoopravny Škodových závodů, později i do Příbrami.

Podle slov Kochanovské tím však jejich vědecká práce nebyla narušená. Na konci čtyřicátých let se Fyzikální výzkum osamostatnil a dočkal se i vlastní budovy. Roku 1953 vznikl ze skupiny Ústav fyziky pevných látek Československé akademie věd.

Přísná a důsledná, ale lidská vedoucí

Kariéra Adély Kochanovské byla nadmíru bohatá. Až do roku 1968 řídila rentgenografickou laboratoř v Ústavu teoretické fyziky, dalších pět let vedla katedru na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, přednášela a popularizovala rentgenografii v rozhlase nebo v časopisech pro mládež a širokou veřejnost.

„Vést opravdu uměla. Neplýtvala slovy, nezvyšovala hlas (…) neměla ve zvyku kázat nebo poučovat. (…) Pod jejím vlivem nabýval člověk sebedůvěry. To byl asi největší dar, který mi dala do života a za který jsem jí stále vděčen,“ vzpomíná na profesorku jeden z jejích žáků, Jiří Drahokoupil.

Její spolupracovníci na ní vzpomínají jako na profesorku, která respektovala své mladší kolegy, naslouchala jim a chtěla slyšet jejich názor. Zároveň u nich, i u svých studentů, očekávala stejné nadšení do práce, jako měla ona sama. 

„Vyžadovala píli a systematičnost jak v experimentální práci, tak v interpretaci výsledků. Při všech těchto požadavcích zůstávala ale hluboce lidská,“ vzpomíná na ni jedna z jejích prvních aspirantek Jaroslava Waňková.

První česká žena profesorka inženýrství

Kochanovská byla po celou svou kariéru aktivní ve vědecké, pedagogické, publicistické i organizátorské činnosti. V roce 1948 se stala docentkou rentgenologie. O devět let později dosáhla dalšího titulu doktorky fyzikálně-matematických věd. Tím ale její sbírka titulů neskončila, a v roce 1960 ji prezident jmenoval profesorkou experimentální fyziky na Českém vysokém učení technickém.

Inspirativní ženy - rozhovory

Hrdličková: Byla jsem zjevením, justice je stále „pánský klub“

Bacíková: Říkali mi, že bych byla šťastná, kdybych byla více submisivní

Vondrová: Představa, že špičkový odborník z praxe půjde učit, je mylná

Radostová: Některé nepřesvědčíte, že ženy řídí dobře

Nejedlová: Boj se sexuálním násilím nevyhrají ženy samy

Nerudová: Stereotypy nejde bořit silou, snažím se být ženám inspirací

Havlíčková: Děti jsou můj největší životní projekt

Ďopanová: Lidi si raději zvyknou, než by bolest řešili, říká Nela s rozštěpem páteře

Cenigová: Tři dny se učila zavazovat tkaničky. Teď má úspěšný podnik

Šejdová: Menstruace je i mužské téma

Kijonková: Vždy se můžeme odrazit ode dna, je to pouze na nás

Bradáčová: Práce není jediné životní štěstí. Dejme ženám příležitost

Za svůj přínos vědě získala vyznamenání Za zásluhy o výstavbu, Státní cenu Klementa Gottwalda, zlatou Felberovou medaili, medaili Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT nebo zlatou oborovou čestnou plaketu ČSAV za zásluhy ve fyzikálních vědách.

Jako jedna z prvních žen v Československu byla v roce 1968 zvolena čestnou korespondentkou Československé akademie Věd. Ve stejném roce byla také jmenována jako první česká žena profesorkou v inženýrství. Od téhož roku pracovala trvale na Českém vysokém učení technickém, kde vedla katedru inženýrství a pevných látek na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské.

Do důchodu odešla v roce 1973, ale i poté se dalších sedm let aktivně podílela na práci katedry. Ke svým sedmdesátým narozeninám jí prezident propůjčil Řád práce. A ani na sklonku života neochabovala její vášeň a zájem o novinky ze světa rentgenografie. 

Když se jí Ivo Kraus v jejích pětasedmdesáti zeptal, jaké povolání by si zvolila, kdyby jí bylo znovu dvacet let, odpověděla, že by se rozhodla pro stejný obor. Jediné, čím si nebyla jistá je, zda by si zvolila věnovat se rodině, nebo fyzice.

Kochanovská si také všímala rozdílné role mužů a žen ve společnosti. „Zatímco muži se v zaměstnání od rodinných starostí zcela odpoutají, ženu rodina neustále svazuje a odvádí její pozornost,“ řekla při rozhovoru s Ivo Krausem. Kochanská se mohla své vědecké práci věnovat bez starostí, díky tomu, že se o jejího syna přes den starala dětská sestra a o domácnost hospodyně Pepička. Ta dle slov Kochanovské syna v podstatě vychovala.

Její manžel byl matematik, který utekl z bolševického Ruska. Kochanovská popisovala život s ním, jako složitý, jelikož on zůstával silným ruským vlastencem a bylo pro něj a jeho rodinu složité zařadit se do Československé společnosti.

Za úspěšnou kariéru zaplatila svým zdravím

Jelikož se v počátcích rentgenografie vědělo jen málo o neblahých účincích záření na lidské tělo, Kochanovská se mu vystavovala bez ochrany. I to byl důvod, proč se jí podařilo donosit pouze jednoho syna, kterého porodila před válkou. Po něm skončilo několik jejích těhotenství samovolným potratem.

Svým zápalem ovšem inspirovala k vědecké kariéře a vzdělání i ženy v její rodině. Jako například historičku Věru Němejcovou-Pavúkovou nebo mladší sestru Irenu, promovanou fyzičku. 

Její bohatá vědecká činnost přispěla průmyslové praxi i základnímu výzkumu materiálů. Mnoho jiných vědeckých prací, které vznikaly pod jejím vedením, také přispěly rozvoji nových poznatků ke zdokonalování technologie i k rozvoji strukturní rentgenografie a celé experimentální fyziky.

Mimo jiné mnohé publikace bylo významným dílem příručka Zkoušení jemné struktury materiálu rentgenovými paprsky. Tímto dílem a dvěma tituly vysokoškolských skript položila vůbec první základy československé odborné literatury v tomto oboru. Napsala až sedmdesát prací do tuzemských i zahraničních časopisů.

Více vášně a zájmu pro přírodní vědy, přála si

Adéla Kochanovská zemřela v roce 1985. Její odkaz však žije dál. K rentgenologii se nyní hlásí stovky přírodovědců i techniků, kteří rozvíjí právě její odkaz. 

„Její výjimečná osobnost bude stále přítomna v našich laboratořích i při všech setkáních československých rentegánřů,“ napsal Václav Valvoda, profesor fyziky na Univerzitě Karlově. Například na půdě Akademie věd se doposud pořádají diskuzní setkání, se kterými přišla právě Kochanovská.

„Snad souvisí s našem dlouhým bojem o svobodný vývoj českého jazyka, že máme mnohem větší zájem o krásnou literaturu a divadlo než o přírodní vědu (…) Je třeba čtenáře smysluplně informovat, jaké myšlenkové a hmotné bohatství je skryto v pokroku přírodních věd a jak je pro vývoj našeho státu důležité, aby měl dost prostředků,“ napsala Kochanovská v úvodu článku o rentgenových paprscích z roku 1938 do týdeníku Brázda.

Inspirativní ženy

Seriál iDNES.cz

Inspirativní ženy, které se rozhodl představit projekt portálu iDNES.cz, jsou silné, pevné v názorech a jdou si za svým. Jsou vidět a slyšet ve veřejném prostoru nebo se dokázaly prosadit bez větší mediální pozornosti. Mají ale dostatek možností všechny? Ptáme se na témata, která o úspěchu mohou rozhodovat - píle, platové podmínky, rodina, ale i diskriminace, sexuální obtěžování stejně tak jako férovost a rovnost. Otevřené rozhovory jsou základem našeho projektu. Statistika je neúprosná, pořád je jen zlomek rodin, ve kterých jde na rodičovskou dovolenou muž. Tedy je rodina v dnešní době překážkou a jak skloubit děti a kariéru, kterou muž většinou přerušit nemusí? Každý si musí najít odpověď sám, ale pevně věříme, že vás Inspirativní ženy bez ohledu na pohlaví zaujmou.

Zdroje:

  • Věstník československé akademie věd, Václav Valvoda,1986, ročník 95, číslo 1
  • Příběhy učených žen: životní osudy žen, které významně ovlivnily vývoj exaktních věd, především fyziky, matematiky a chemie; Vzpomínka na paní profesorku, Ivo Kraus, 2005
  • Vlasta magazín, 2018

Ve venkovských dramatech bojovala za práva žen. Preissová předběhla svou dobu

Gabriela Preissová

Seriál Výjimečná postava české literatury, Gabriela Preissová, vstoupila do dějin jako neúnavná bojovnice...

Patronka, matka i babička vládců. Mocnou ženu připravil o život rozkaz její snachy

Rekonstrukce obličeje svaté Ludmily

Seriál Kněžna Ludmila, první křesťanská kněžna a patronka České republiky, zanechala nezaměnitelnou stopu...

Milovaná a nenáviděná Polyxena. Otřásla českou šlechtou, a to jí nebylo odpuštěno

Jedno z Brožíkových historických děl, Polyxena z Lobkovic ochraňuje ve svém...

Seriál Podnikavá, noblesní a s neobyčejným politickým duchem. Tak hodnotí historici Polyxenu z Lobkovic,...

Baborová-Čiháková milovala vědu, stala se první doktorkou filozofie

Marie Zdeňka Baborová-Čiháková

Seriál Byla první ženou, která v Čechách získala doktorský titul z filozofie. Před dosažením tohoto cíle...

Pionýrky letectví. První pilotky v Československu získaly diplom v roce 1928

Anežka Formánková (vlevo) a Anna Burgetová s polskou kolegyní Janinou...

Letectví je i v současnosti hlavně mužskou záležitostí, nejinak tomu bylo i mezi světovými válkami....

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Zlato je doma! V Česku propukla hokejová euforie

  • Nejčtenější

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla

29. května 2024  13:51

Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...

Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil

29. května 2024  15:12

Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali

26. května 2024  11:40,  aktualizováno  23:29

Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...

Napětí na Korejském poloostrově stoupá, KLDR odpálila deset raket

30. května 2024

Severní Korea ve čtvrtek odpálila ze svého východního pobřeží deset balistických střel krátkého...

Policie vypátrala třináctiletou dívku z Kroměříže, je v pořádku

29. května 2024  14:28,  aktualizováno  30.5 7:43

Policisté vypátrali třináctiletou dívku z Kroměříže, kterou pohřešovala od neděle její rodina....

„Podlé spiknutí“ v Hongkongu: za podvratnou činnost odsoudili 14 aktivistů

30. května 2024  6:40

Hongkongský soud shledal vinnými 14 prodemokratických aktivistů, kteří byli obžalováni na základě...

Přelom května a června bude bohatý na srážky, hrozí i přívalové deště či bouřky

30. května 2024  6:35

V následujících dnech bude počasí u nás ovlivňovat tlaková níže, která se bude udržovat nad střední...

Jaké vitamíny brát v těhotenství? Poradíme vám, jak se rozhodnout.
Jaké vitamíny brát v těhotenství? Poradíme vám, jak se rozhodnout.

Každá budoucí maminka se snaží zajistit pro své miminko jen to nejlepší. GS Mamavit je komplexní multivitaminový doplněk, který je speciálně...

Žádná tajná bokovka. S manželkou jsme rozvedeni, překvapil Petr Nedvěd

Generální manažer české hokejové reprezentace Petr Nedvěd (52) byl po divoké oslavě zlaté medaile z mistrovství světa...

Milan Hein odhalil neshody mezi Simonou Postlerovou a její matkou

Smrt herečky Simony Postlerové (†59) byla ranou pro celou její rodinu. Na parte ale chybělo jméno hereččiny matky Jany...

Hoši, nádhera, děkují celebrity za hokejové zlato. Pokáč baví vítěze písničkou

Česká hokejová reprezentace získala po čtrnácti letech zlato na mistrovství světa. Obrovský úspěch nadchl nejen...

Někteří mě mají za zlatokopku. Nenesu to lehce, říká manželka Ondřeje Kepky

Seznámili se na vysoké škole, kde on byl pedagog a ona studentka. Jsou spolu přes devět let a v budoucnu plánují i...

Zemřel herec a režisér Jan Kačer, legenda nové vlny i Činoherního klubu

V pátek dopoledne zemřel herec a režisér Jan Kačer, bylo mu 87 let. Patřil k hvězdám nové vlny českého filmu a byl i...