Ludmilu od naší současnosti dělí více jak jedenáct století. Její život nám do dnešní doby zachovaly spíše legendy a pověsti. Ty se například pojí již k jejímu narození. Podle Kristiánovy legendy byla dcerou knížete Pšovanů Slavibora, a pocházela tedy od Mělníka. Jiné prameny uvádějí, že stejně jako Drahomíra měla původ v krajích obývaných slovanskými Srby na území dnešního Německa, na něž pořádal Jindřich Ptáčník brutální nájezdy.
Narození do význačné rodiny ji přivedlo na cestu významných událostí, bylo to však její manželství s knížetem Bořivojem I., které ji uvedlo do centra českého dění, kde sehrála klíčovou roli při šíření křesťanství v zemi. Její víra a oddanost křesťanským hodnotám byly základem pro její působení a následný vliv na českou historii.
Prvního známého Přemyslovce si vzala v pouhých čtrnácti či patnácti letech. Spolu měli celkem šest dětí, tři sny a tři dcery. Historie však vzpomíná nejvíce jen na dva sny – Spytihněva a Vratislava. O osudu třetího, bezejmenného syna a tří dcer se do dnešních dob neví vůbec nic.
Cesta ke křesťanství a českému státu
Jak již bylo řečeno, významnou součástí Ludmilina života bylo náboženství. Podle historických pramenů se narodila jako pohanka a křesťanství buď neznala, nebo se s ním setkávala jen díky kontaktům s obchodníky a misionáři.
„Podle pozdně středověkých legend se Ludmila seznámila s křesťanstvím také prostřednictvím svatého Ivana, který přišel do Čech snad jako překřtěný syn knížete Hostomysla ze země Odobritů. Žil tu jako poustevník a po náhodném setkání později vzdělával v křesťanství mladý knížecí pár,“ uvádí Jakub Izdný ve své knize Ludmila: kněžna a světice s tím, že pro tuto legendu však chybí historické podklady.
Detail sv. Ludmily z votivního obrazu někdejšího pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi, který nechal namalovat v druhé polovině 14. století. Patří mezi nejvzácnější kusy, které má Národní galerie.
Se svým manželem však nakonec křesťanství přijali, podle některých zdrojů měli být v roce 882 oba pokřtěni na Moravě přímo z rukou známého slovanského věrozvěsta, arcibiskupa Metoděje. Jiné prameny hovoří o tom, že Bořivoj přijal křesťanství, aby získal spojence v knížeti Svatoplukovi, tehdejšího faktického vládce střední Evropy.
Následně pak sám začal šířit víru v Čechách a není jasné, kdy Ludmila přijala víru svého muže. Uvádí se však, že Ludmila byla pokřtěna buď přímo od Metoděje nebo některého z jeho žáků.
Inspirativní ženy - profily |
Jisté je, že právě krok přijetí křesťanství upevnil pozici Přemyslovců nad ostatními kmenovými knížaty v Čechách. Kromě toho však mladý knížecí pár nasměroval vývoj české státnosti vstříc evropské písemné kultuře a středověkému státu. Ludmila se jako první česká křesťanská kněžna navíc stala přední podporovatelkou šíření víry v Českých zemích.
Psal se rok 890, kdy Bořivoj, poté co ovládl Prahu a prosadil si svou moc nad Čechami, zemřel. Ludmile tehdy bylo třicet let. Čechy připadly Svatoplukovi a je dodnes otázkou, jak tato skutečnost ovlivnila pozici Ludmily a její rodinu. Historické prameny mluví nicméně o tom, že mladá kněžna v určité fázi svého života osobně živila a šatila knížecí družinu.
„Pokud to samo o sobě nepatřilo k povinnostem pánovy ženy, může opravdu jít o zmínku vztahující se k situaci, kdy pokračování Bořivojovy politiky a její praktický výkon byly na samotné Ludmile,“ uvádí Izdný. Ludmila se tak na krátkou dobu mohla stát pod Svatoplukem vykonavatelkou přemyslovské moci. „Ludmila tedy skutečně mohla být nejen první manželkou českého vládce, ale fakticky také první vládkyní Čech,“ dodává autor knihy.
Vražda na pokyn snachy
Od roku 895 do roku 921 pak vládli nad knížectvím Přemyslovců Ludmilini synové. Nejdříve Spytihněv, poté se jeho nástupcem stal mladší bratr Vratislav. Nástup synů se překrývá částečně se skonem Svatopluka, rodící se český stát se tehdy odpoutal od Velké Moravy.
Jak Vikingové přepsali české dějiny. Skutečné pozadí vraždy patronky sv. Ludmily |
Poté, co v roce 921 zemřel Vratislav, se rod Přemyslovců ocitl bez dospělého mužského dědice. Právě tehdy na scénu výrazněji vstupuje Drahomíra, manželka Vratislava I. Ten po sobě zanechal také dva syny – Václava a Boleslava – a tehdy zhruba třináctiletý Václav byl sněmem všech svobodných Čechů usazen na knížecí stolec. Vládu měla formálně ve svých rukou Drahomíra, výchovu obou synů však podle sněmu měla převzít Ludmila.
„Tento krok cítila Drahomíra oprávněně jako omezení své moci nabyté dědictvím po Vratislavovi – výchova knížecích synů znamenala přece i rozhodující vliv na budoucího vládce země. Patrně ne poprvé se obě energické ženy ocitly proti sobě. Drahomířina nevraživost možná nevznikla až po Vratislavově smrti, určité pnutí mezi dvěma nejvlivnějšími ženami vládnoucí rodiny muselo existovat již dříve,“ píše Michal Lutovský v knize Ludmila: kněžna a světice.
Podle některých pramenů stály za sporem také politické důvody, v jiných textech jsou naopak zmiňovány rozdílné názory na víru, kdy Drahomíra zastávala pohanské zvyky.
Spor nakonec vyvrcholil vraždou na Tetíně, uprostřed stejnojmenného desetihektarového hradiště na strmé skále nad řekou Berounkou. Kosmas ji nazýval Mže a hradiště spojoval s Krokovou dcerou Tetou, proto dostalo tento název.
Je otázkou, kdy Ludmila na Tetín přišla a jak dlouho tam pobývala. Jisté však je, že ji tam 15. září roku 921 dostihli vrazi. Drahomíra na Tetín vyslala oddíl vedený dvěma muži – Tunnou a Gommonem. Právě ti měli podle Kristiánovy legendu Ludmilu uškrtit. Ludmile tehdy bylo 60 či 61 let.
Proč byl nakonec zvolen takový způsob smrti není do dnešního dne znám, existují pouze domněnky a různé hypotézy (říká se, že tím, že neprolili její krev, se chtěli vyhnout jejímu svatořečení). Šál se později stal jejím neodmyslitelným symbolem.
„Když se pak zešeřilo, řečení ukrutnici zamířivše k jejímu obydlí rozrazí bránu a vběhnuvše ke dveřím domu, v němž byla služebnice boží, vylomí veřeje a vejdou dovnitř. I řekla jim: ,Bratři, proč jste přišli s takovou zuřivostí? Cožpak jsem vás neživila jako syny? Své zlato, stříbro a drahocenná roucha dala jsem vám; a dopustila-li jsem se nějaké viny na vás, povězte mi.’ Oni však nedbajíce mírumilovných slov stáhli ji s lože a vrhli ji na dlažbu. Tu s pláčem jim řekla: ‚Zadržte bratři, maličko, aspoň než dokončím svou modlitbu!‘ A s rukama rozepjatými modlila se k Pánu. Domodlivši se řekla jim: Zapřisahám vás, bratři, setněte mne!’ To totiž říkala, aby si prolitím krve zasloužila přijetí koruny mučednické. Oni však nesvolili, nýbrž vložili provaz na hrdlo její a zardousili ji. Tak ona, naplnivši ve veliké víře a oddanosti jedenasedesát let svého života, odebrala se k Pánu.“ - Fuit in provincia Boemorum, nebo též česky Utrpení Ludmily mučednice |
Smrt odstartovala její kult
Příběh Ludmily však neskončil v roce 921. Drahomíra nad místem smrti Ludmily nechala vybudovat chrám sv. Michala a roku 925 nechal mladý kníže Václav převést její ostatky z Tetína do Prahy. Šlo o jeho první známý počin. Ludmila se dočkala pohřbu v právě dokončované bazilice svatého Jiří.
Jak však podotýká Lutovský, prakticky v okamžiku smrti Ludmily začítá její kult, který odehrál podstatnou roli při utváření přemyslovské moci, dynastie a nakonec i českého státu.
Kult Ludmily přežil až do nástupu Lucemburků, kteří se zasadili o to, že se Ludmila začala objevovat na celé řadě obrazových památek. V roce 1143 či 1144 tehdejší papežský legát v Čechách a na Moravě, kardinál a pozdější papež Celestýn II., potvrdil úctu k sv. Ludmile, a tyto roky jsou tak brány jako oficiální roky jejího svatořečení. Ludmila je tak chronologicky první osobou v českých dějinách prohlášená za svatou.
Středověký informační komiks. Vyobrazení je z Dalimilovy kroniky a ukazuje postupně kněžnu Drahomíru, kterak dává pokyny vikinským vrahům Tunnovi a Gommonovi, její tchyni Ludmilu a syna Václava (jejich svatost naznačuje svatozář kolem hlavy).
Ludmile se věnují badatelé i spolky
Svatá Ludmila promlouvá i do dnešní doby a je osobností, ke které se vrací i výzkumníci. Ti v roce 2021, 1100 let od její smrti, představili světu pravděpodobnou podobu svaté Ludmily. Ta je obvykle zobrazována jako starší žena s atributem šátku jako symbolem mučednické smrti. Člen týmu Matěj Šindelář řekl, že nejvýraznějším prvkem tváře svaté Ludmily byl předkus horní čelisti.
Tisíc let starý obličej. Svatá Ludmila překvapila horním předkusem |
K tomuto zjištění podle něj přispěl i výzkum jejích zubů, které se zachovaly, a na základě opotřebení plošek zubů odborníci dospěli ke svému závěru. Barvu očí spíše odhadli, barvu vlasů neprezentovali, neboť Ludmila jako vdaná žena v 10. století nechodila prostovlasá.
Dalším zdrojem informací byly výsledky moderních analýz kosterních ostatků nejstarších Přemyslovců z Pražského hradu, tedy Ludmiliných příbuzných. Předkus jako Ludmila měli podle Šindeláře i její syn, český kníže Vratislav I. a její vnuk Václav.
Svatá Ludmila, často označována jako patronka českého národa, zůstává živoucí legendou a její památka je uctívána na mnoha místech v České republice. Vzniklo například několik spolků, které pečují o její památku – Sdružení sv. Ludmily na Tetíně nebo Svatá Ludmila, která se věnuje světici od roku 2015.
Inspirativní ženySeriál iDNES.cz Inspirativní ženy, které se rozhodl představit projekt portálu iDNES.cz, jsou silné, pevné v názorech a jdou si za svým. Jsou vidět a slyšet ve veřejném prostoru nebo se dokázaly prosadit bez větší mediální pozornosti. Mají ale dostatek možností všechny? Ptáme se na témata, která o úspěchu mohou rozhodovat - píle, platové podmínky, rodina, ale i diskriminace, sexuální obtěžování stejně tak jako férovost a rovnost. Otevřené rozhovory jsou základem našeho projektu. Statistika je neúprosná, pořád je jen zlomek rodin, ve kterých jde na rodičovskou dovolenou muž. Tedy je rodina v dnešní době překážkou a jak skloubit děti a kariéru, kterou muž většinou přerušit nemusí? Každý si musí najít odpověď sám, ale pevně věříme, že vás Inspirativní ženy bez ohledu na pohlaví zaujmou. |
Článek vychází z informací publikovaných v knize Ludmila: kněžna a světice, dokumentu ČT: Ludmila a její lidé, informací ze Spolku Svatá Ludmila a disertační práce Davida Kalhouse: Kristiánova legenda a počátky českého politického smyšlení.
