Neděle 3. července 2022, svátek má Radomír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 3. července 2022 Radomír

Některé nepřesvědčíte, že ženy řídí dobře, říká instruktorka armádních řidičů

Seriál   19:00
Za volant kamionu poprvé usedla ve 21 letech. Od té doby projela celou Evropu, dostala se až k polárnímu kruhu. „Práci profesionálního řidiče bych nevnímala tak, že máte všude možnost něco vidět. Buď totiž vidíte dálnice, parkoviště, nebo průmyslové zóny,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz Romana Radostová. Nyní je u armády, kde předává kolegům své zkušenosti.

Romana Radostová při kurzu k získání osvědčení řízení vozidel ozbrojených sil skupiny C a E. | foto: Tomáš Harastej

Za volant kamionu jste se poprvé dostala ve 21 letech. Vzpomínáte si, jaké to bylo konkrétně auto a jaká byla vaše první cesta?
Abych to upřesnila, tak ve 21 letech jsem si udělala řidičské oprávnění na vozidla nad 3,5 tuny a za volant kamionu jsem usedla o rok později. Tehdy to byla liazka. Má úplně první cesta byla zkušební, jela jsem tehdy do Prahy s betonovými prefabrikáty.

Řízení kamion byl váš sen?
Chtěla jsem si to zkusit, vždycky mě to lákalo. Takže jsem si jednoduše udělala řidičák a zkusila jsem to. Protože když to člověk nezkusí, tak neví.

Kam jste nejčastěji jezdila?
Pod první firmou a s liazkou jsem nejčastěji jezdila do Rakouska. Právě tam se vozily protihlukové betonové stěny. Když jsem poté přešla do druhé firmy, tak jsem jezdila v autě s kolegou - hodně do Itálie, Francie, Španělska a i Norska.

Pokud se nepletu, tak jste se s kamionem dostala až za polární kruh. Jaké zboží se vozí tam?
My jsme tam vozili české patentované zboží z Českých Budějovic.

O co konkrétně šlo?
Říká se tomu tlumivka. Funguje to tak, že v Norsku je všude v horách vysoké napětí a když dojde například kvůli bouřce k jeho přerušení a dráty spadnou na zem, tak právě tento český výrobek dokáže stáhnout všechen elektrický proud do sebe a nemůže dojít k žádnému zranění, ať už lidí, nebo zvířat.

Romana Radostová (38)

Romana Radostová je četařkou 15. ženijního pluku v Bechyni, nyní působí u roty logistiky 152. ženijního praporu. V armádě je od roku 2009.

Vystudovala Střední průmyslovou školu strojní a stavební v Táboře. Je četařkou 15. ženijního pluku v Bechyni, nyní působí u roty logistiky 152. ženijního praporu. V armádě je od roku 2009 až dosud, působí také jako instruktor přípavy řidičů. 

Dříve působila jako řidička mezinárodní kamionové dopravy, najeto má přes 400 tisíc kilometrů. Je držitelkou všech řidičských oprávnění, má za sebou kurz na učitele autoškoly.

Osobně vím, že dělat řidiče mezinárodní dopravy, není vůbec jednoduché. Část lidí to však může vnímat tak, že si člověk jezdí po zahraničí a vždy, když někde zastaví, tak má v podstatě malou dovolenou za hranicemi. Jak moc náročné bylo dělat řidičku kamionu?
Rozhodně to nebylo jednoduché, práce je náročná na osobní čas - člověk není s rodinou, ani s přáteli. Práci profesionálního řidiče bych rozhodně nevnímala tak, že máte všude možnost něco vidět. Buď totiž vidíte dálnice, protihlukové stěny, parkoviště, nebo průmyslové zóny. Jen zlomek cest je o tom, že si můžete někde zastavit a máte možnost si udělat menší výlet. Určitě bych to nevnímala tak, že si člověk dělá neustále nějaké dovolené, to opravdu ne. Obzvláště v dnešní uspěchané době.

Vzpomínáte dodnes na nějaké zážitky z kabiny kamionu?
Určitě. Nejvíce mi v hlavě utkvěla zkušenost z Norska. Tam jsem byla s kolegou a tehdy jsme uvázli v horách kvůli počasí. Když jsme srovnávali povinnou výbavu našeho kamionu s norskými řidiči, bylo to nebe a dudy. Mají například úplně jiné sněhové řetězy, s hroty, které se zahryzávají do sněhu a nepodkluzují. My jsme měli klasické, a protože jsme byli bez nákladu, a museli jsme přejet přes vysoké hory, neměli jsme nejmenší šanci. Pořád nám to podkluzovalo.

U své první liazky si pamatuju, že jsem měla po cestě technické závady. Musela jsem tak po cestě zastavit, sklopit kabinu a zkusit si s tím poradit sama. Někdy jsem to zvládla sama a někdy pro mě firma musela poslat servisní auto, protože se to nedalo odstranit. Také si pamatuju jeden zážitek z okraje Paříže, kde byla vykládka, tak jsme se tehdy s kamionem vydali až do centra, abychom viděli Eiffelovu věž.

Ženu by prý nikdy nevzali

Jak moc je potřebné umět cizí jazyk, když chce člověk být řidičem mezinárodní dopravy?
Vůbec nemusíte být třeba zdatným angličtinářem, člověku stačí nějaké základní minimum. Práce se týká víceméně jen přepravní dokumentace a potom je to spíše o tom, jak umíte dobře najíždět na kdejakou rampu. Ve finále je to ovšem tak, že ne všude se dá použít i ta angličtina. Sama jsem několikrát narazila. Například když jsem se chtěla domluvit v Itálii na pumpě na záchod. Místní neznali slovíčka WC nebo toaleta. Možná až poté, jak pochopili, jak moc jsem zoufalá, tak mě poslali na toalety.

Romana Radostová při kurzu k získání osvědčení řízení vozidel ozbrojených sil skupiny C a E.

Žena za volantem kamionu je spíše raritou a to i v současné době. Mnoho žen si takové povolání nevybírá. Jaké byly reakce vašeho okolí, když zjistilo, že zrovna děláte toto?
S velkou podporou jsem se opravdu nesetkala. Když jsem se poprvé byla ptát na práci u jedné firmy, bylo mi řečeno, že oni by ženu nikdy nevzali. Když jsem se ptala u druhé firmy, tak tam mi bylo naopak řečeno, že to nejde, protože noví řidiči, co k nim nastupují, mají zkušební dobu třeba tři měsíce a zaučují se od kolegů. A oni si tehdy nemohli dovolit mě posadit ke třem chlapům na tři měsíce do auta, že nechtějí řešit rozvody zaměstnanců. Z téhle stránky to nebylo vůbec jednoduché a já nakonec měla štěstí, že se za mě přimluvilo u jedné firmy pár známých a ta mě nakonec vzala.

Setkávala jste se často s názorem, že mnohem lépe by to zvládli muži? Někteří tvrdí, že muži jsou mnohem lepší řidiči než ženy.
V téhle souvislosti se mi vybavuje jeden zážitek z mé první cesty. Bylo pro mne velkou poctou, když mi tehdy můj kolega předal řízení kamionu a poté prohlásil, že se se mnou za volantem nebál. Takže jsem asi řídila dobře.

Co se týče vaší otázky, vím, že jsou lidé, kteří něco takového tvrdí. Také v armádě se říká, že ženy nepatří za volant tatry. Jsem si vědoma, že některé úkony spojené s obsluhou tatry jsou pro ženy těžké, např. vyměnit kolo, ale pro mužské to není také nic jednoduchého a my ženy se prostě musíme o to víc snažit a nějak si poradit. Je strašně jednoduché někoho takto odsoudit. Já osobně nicméně můžu říct, že jsem potkala celou řadu žen, které řídily lépe než muži.

Některé lidi ale nepřesvědčíte. Můj taťka si tohle myslí třeba celý život. Často říká, že ženy za volantem, to je, jako kdyby tam nikdo neseděl. V tomhle záleží možná i na generaci, můj manžel takové názory třeba nemá.

Romana Radostová při kurzu k získání osvědčení řízení vozidel ozbrojených sil...

Takže po těch letech, co jste byla profesionální řidičkou, tak se vám nepodařilo změnit názor vašeho otce?
Můj otec je skvělý řidič, asi bych si před ním netroufla tvrdit, že umím ovládat volant lépe než on. Nicméně za ty roky pravděpodobně pochopil, že asi něco umím, když jsem se dostala tam, kde jsem nyní. Ale to on nepřizná.

Máte řidičské oprávnění na všechny skupiny vozidel, tedy od mopedu až třeba po autobus. Osobně neznám moc lidí, kteří by se mohli chlubit něčím podobným. Jak se to stalo?
Abych mohla řídit vozy nad 3,5 tuny, tak jsem si musela udělat skupinu C. Vím, že přibližně po roce nakládání a vykládání s kamionem mě napadlo, že bych mohla jezdit třeba i s autobusem, protože se nejedná o tak fyzicky náročnou práci. Tehdy jsem si říkala, že to přece nemůže být tak velký rozdíl oproti kamionu, lidi si přece nastoupí a vystoupí z autobusu sami. Vím, že tehdy mě ale kamarád upozorňoval, že když se vybourám s kamionem, bude to sice drahý, ale bude to jen zboží. Naopak u autobusu jsou vždy v sázce životy.

Dostala jste se tedy někdy k práci řidičky autobusu?
Hlásila jsem se na pozice řidiče městské hromadné dopravy. Už je to tedy pár let, ale pamatuji si, že mě tehdy odmítli z důvodu, že na konečných zastávkách nemají sociální zařízení přizpůsobené ženám a proto mě nevezmou.

Od kamionu k armádě

Máte za sebou také kurz na učitele autoškoly. I toto jste si někdy chtěla zkusit?
To ani ne. Ke kurzu jsem se dostala v situaci, kdy jsem již byla u armády. A tehdy se k nám dostaly informace o tom, že se bude reorganizovat armáda a bude se propouštět - a nikdo v té době nevěděl, koho se to bude týkat. Bavila jsem se o tom se svým kamarádem a ten mi tehdy řekl, že by se mu hodil učitel autoškoly, ať si ten kurz udělám. Tak jsem šla a kurz si udělala. Reorganizace byla, nicméně všechna místa zůstala a tak i já v armádě.

Inspirativní ženy

Jak už jste řekla, nyní jste v armádě. Znamená to, že vás kamionová doprava omrzela, nebo to byl váš plán od začátku?
K armádě jsem se dostala v podstatě náhodou, nebyl v tom žádný plán. Potřebovala jsem si najít práci, abych mohla zaplatit hypotéku. Následně jsem zjistila, že armáda v Bechyni shání řidiče. Ze začátku jsem dost váhala - přece jen je to armáda. Nakonec jsem to ale šla zkusit a musím říct, že jsem se v ní našla.

Volant jste nakonec ovšem nepustila úplně. V armádě nyní pomáháte jako instruktor přípravy řidičů. Baví vás to?
Určitě. Dělám to moc ráda, jinak bych to samozřejmě nedělala. Je fajn předávat zkušenosti a já si v tom navíc uplatňuji svou zálibu v autech.

Na jaké typy vozidel tam nejčastěji vyučujete ostatní?
Skupinu C, vozidla nad 3,5 tuny a skupinu E, vleky.

Nemohu se v této souvislosti nezeptat jaké nejčastější chyby jako instruktor u ostatních opravujete?
Mezi základní chyby patří třeba to, že nemají obě ruce na volantu. Někdo například nemá praxi za volantem, takže opravuji i správné řazení. Nebo třeba správné používání motorové brzdy a držení se ve svém jízdním pruhu respektive správné vyhýbání protijedoucím vozidlům. Lidé nejsou často zvyklí ani na rozměry vozidla - je to něco jiného, než klasické osobní auto.

Máte za sebou pozici řidiče na velitelské rotě, kdy jste vozila zástupce a nakonec i velitele 151. ženijního praporu. Když to srovnáte, jaké to bylo, vyměnit nakonec „zboží“ za lidi?
Nebylo to nic složitého. Řídila jsem osobní vůz, který je obratný a na silnici se s ním dalo dobře manipulovat. Neviděla jsem v tom vůbec žádný problém.

Je v armádě velkou poctou vozit velitele?
Asi záleží, kdo to jak bere. Mě ta práce bavila, nevadilo mi být často na služebních cestách. Naopak, kdo je nerad mimo posádku a na cestách, tak pro něj by to tak příjemné nemuselo být. Pro mě to pocta byla.

„Člověk ze skladu“ se zbraní

Nyní působíte u roty logistiky 152. ženijního praporu. Co konkrétně si pod tím mám představit?
Jsem správce skladu. Takže jednoduše řečeno sedím v kanceláři, „hrabu“ se v papírech a počítám materiál. Teď se k řízení dostanu pouze tehdy, když je kurz autoškoly. Každopádně do budoucna bych se chtěla zaměřit na jinou pracovní pozici v rámci armády, abych se mohla věnovat předávání mých řidičských zkušeností.

Věříte, že byste byla v případě nutnosti schopná bojového nasazení a použít zbraň?
Určitě, o tom nepochybuji. I když jsem jen „člověk ze skladu“, tak se musím pravidelně účastnit výcviků, jakými jsou manipulace se zbraní, střelba, hod granátem a samozřejmě musím splňovat fyzickou zdatnost.

Romana Radostová při kurzu k získání osvědčení řízení vozidel ozbrojených sil...

Mají podle vás i těchto fyzických výcviků muži nějaké výhody oproti ženám?
Já bych řekla, že je to na stejné úrovni. Nejvíce záleží na fyzické zdatnosti každého jedince. Když je žena fyzicky připravená, tak je na tom stejně dobře jako muž. A naopak fyzicky špatně připravená žena je na tom stejně, jako špatně fyzicky připravený muž.

V současné době má armáda přibližně 13 procent žen. Je to podle vás už dostatečně množství žen, nebo jich je v armádě potřeba více?
Tohle sama nedokážu posoudit.

Nabízí se také otázka, zda armáda vůbec potřebuje ženy?
Armáda určitě ženy potřebuje, protože i v armádě jsou pozice, ve kterých ženy dokážou být pečlivější, například ve štábní práci. A samozřejmě nejde jen o to. Máme i pozice střelců a vím, že jsou ženy, které dokážou být se zbraní šikovnější než muži.

První česká generálka Lenka Šmerdová v loňském roce prohlásila, že ženy musí dokazovat, že na armádu mají. Vnímáte to tak?
V armádě musí bez rozdílu dokazovat každý, že na to má. Určitě to není povolání pro každého.

Máte malého syna. Dostala jste se někdy do situace, kdy jste si musela vybrat mezi ním a prací pro armádu?
Takhle jsem nad tím nikdy nepřemýšlela. Ale je pravdou, že když jsem se vracela po mateřské zpátky, tak na mou současnou pozici jsem šla právě kvůli synovi. Ráda bych jezdila autem po služebních cestách, ale to si s malým dítětem nemůžu dovolit. Ale vím, že pak za mnou přišel velitel roty a ptal se, kdo mi dal tuto práci, že by mě potřeboval mezi řidiči. To by prostě s malým synem nešlo, do teď si ho vozím do Bechyně do dětské skupinky. Kdyby nebylo jí, tak bych se nemohla tak brzy vrátit zpět k armádě. Syn šel do skupinky v 1,5 roku.

Panují vůči vojákyním nějaké předsudky?
Z vlastních zkušeností jsem se s žádnými předsudky nesetkala. S předsudky vůči ženám jsem se spíše setkala v civilním životě.

Inspirativní ženy

Seriál iDNES.cz

Inspirativní ženy, které se rozhodl představit projekt portálu iDNES.cz, jsou silné, pevné v názorech a jdou si za svým. Jsou vidět a slyšet ve veřejném prostoru nebo se dokázaly prosadit bez větší mediální pozornosti. Mají ale dostatek možností všechny? Ptáme se na témata, která o úspěchu mohou rozhodovat - píle, platové podmínky, rodina, ale i diskriminace, sexuální obtěžování stejně tak jako férovost a rovnost. Otevřené rozhovory jsou základem našeho projektu. Statistika je neúprosná, pořád je jen zlomek rodin, ve kterých jde na rodičovskou dovolenou muž. Tedy je rodina v dnešní době překážkou a jak skloubit děti a kariéru, kterou muž většinou přerušit nemusí? Každý si musí najít odpověď sám, ale pevně věříme, že vás Inspirativní ženy bez ohledu na pohlaví zaujmou.

O handicapované kočky je zájem, říká majitelka útulku s úrazovou pohotovostí

Majitelka útulku Srdcem pro kočky Kristýna Kacálková

Seriál Teta od koček. Tak samu sebe nazývá Kristýna Kacálková, která těmto zvířatům zasvětila svůj život....

Pecková: Máme tu zatuchlý rybníček a nechceme si k nám pustit nikoho z ciziny

Dagmar Pecková

Seriál Je mezinárodně uznávanou mezzosopranistkou, zakladatelkou festivalu a mimo jiné je také držitelkou...

Bavilo mě hledat řešení náročných otázek, říká bývalá soudkyně Tribunálu EU

Soudkyně Irena Pelikánová

Soudce musí být pokorným sluhou spravedlnosti a práva, nikoli arogantním přikazovatelem. Z evropské...

Fermentátorka: Domácí kvašení je vzpoura proti potravinářskému průmyslu

Propagátorka fermentace Zuzana Ouhrabková

Seriál Žena, která Čechům připomněla pozapomenuté umění našich prababiček a pradědečků: domácí kvašení....

Chatardová: Slýchám, že jsme malý stát a ničeho nedosáhneme. Není to pravda

Marie Chatardová je velvyslankyní a stálou představitelkou České republiky při...

Ačkoliv v posledních letech žije v New Yorku, působila ve Švédsku či ve Francii, za svůj domov...

Kauza Hlubuček

V červnu 2022 provedla policie razii na pražském magistrátu a v dopravním podniku (DPP). Obvinila 11 lidí z manipulování s hospodařením DPP.

Vadí mi termín „manželství“, nikoliv narovnání práv gayů, řekl Joch v Rozstřelu

  • Nejčtenější

Českem se prohnaly bouřky, zaměstnaly hasiče. Prahu zalilo 100 milimetrů

Česko v noci zasáhly silné deště a bouřky. Za uplynulých 24 hodin napršelo nejvíce na stanici Praha-Komořany a to 100,8...

Kroupy ničily auta i domy, zastavily vlaky. Jih Čech zasáhla lokální povodeň

Silné bouřky zasáhly Česko. Týn nad Vltavou postihla blesková povodeň. Řeka Blanice na jihu Čech dosáhla druhého...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Lidé bez proudu, supercely na jižní Moravě. Českem se prohnaly bouře

Českem v pátek opět prošly silné bouřky doprovázené nárazy větru a krupobitím. Na jižní Moravě se vyskytly supercelární...

Počet obětí ruského raketového útoku na nákupní centrum stoupl na 18

Rusko zaútočilo raketami na město Kremenčuk v centrální části Ukrajiny. Střela podle tamního prezidenta Volodymyra...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hledaný muž proniká do domů se spícími lidmi, poseděl u dítěte v posteli

Kriminalisté pátrají po pachateli, který podle nich vyhledává hlavně na území Prahy domy, kde spí lidé. Muž do nich...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Zbraně, které zaskočily Putina: „Muskovo“ bombardování

Premium Už druhý den po nočním překročení hranic měli triumfálně projíždět centrem Kyjeva, po čtyřech měsících místo toho vězí...

Jet sto třicet, nebo zpomalit? Na dálnici můžete uspořit litry paliva

Premium Ceny paliv opět atakují rekordy. Také si všímáte, o kolik víc řidičů jezdí poslední měsíce „na spotřebu“? Vyzkoušeli...

  • Další z rubriky

Můj syn je blázen, říká Redlova matka. Kam až sahají majetky vlivné rodiny

Premium Kdo jsou Redlovi? MF DNES přináší reportáž z místa, odkud pochází klíčová postava korupční kauzy hnutí STAN Michal Redl...

Graubner v chrámu sv. Víta přebral úřad pražského arcibiskupa, vystřídal Duku

Jan Graubner, dosavadní arcibiskup olomoucký a předseda České biskupské konference, usedl na svatovojtěšský stolec a...

V Malešicích přibývá uprchlíků, kteří nezvládají platit byt, tvrdí koordinátor

Ve stanovém táboře Malešice už nejsou jen romští uprchlíci, nově přicházejí i Ukrajinci, kteří pracují, ale nezvládají...

Zeman stráví dovolenou v Lánech a na Vysočině, hodlá opět vyplout v člunu

Prezident Miloš Zeman letos stráví dovolenou na Vysočině a v Lánech. Na Vysočinu odjede na „několik málo dnů“ v první...

Ani závěť už není zárukou hladkého dědictví. Nejvyšší soud změnil pravidla

Premium Nedávný rozsudek Nejvyššího soudu změnil zažitá pravidla prokazování platnosti závětí, které nejsou sepsány notářem....

Pavla Tomicová výrazně zhubla a s kolegy oslavila šedesátiny

Pavla Tomicová měla s Dášou Zázvůrkovou v květnu nehodu, když do kolegyniny Vespy před Národním divadlem nabouralo...

Herec a režisér Vojtěch Kotek se oženil. S partnerkou chodili více než rok

Herec Vojtěch Kotek (34) se ve čtvrtek oženil. Podle webu Expres.cz si vzal přítelkyni Radanu, se kterou chodí více než...

Ruská ekonomika se hroutí, už není pochyb, ukazují nová statistická data

Ekonomika v Rusku se postupně hroutí, píše americký týdeník Newsweek. Průmyslová výroba se propadla hned v několika...

Pár dělí třiadvacet let, lidé ženu zaměňují s partnerovou matkou

Osmačtyřicetiletá Rachel Allenová z Texasu zažívá lásku jako z románu. Žije s o 23 let mladším partnerem a soužití si...