„Celý život jsem nenápadně přibírala, každý rok pět šest kilo,“ přiznala žena, která se dopracovala až k hmotnosti 206 kg. Za poslední tři roky si „polepšila“ ještě o dalších 46 kilogramů, a to prý proto, že si našla přítele, úžasnou práci a začala se mít dobře. „Lidi zajídají deprese nebo jedí, když jsou šťastný nebo nešťastný, tohle já nemám,“ uvedla Kristýna. „Já prostě jím, protože mám na to chuť a mám ráda jídlo.“
Podle ní jde asi o pátý pokus zhubnout. „Moc jsem to nezkoušela, protože jsem to ani moc nepotřebovala,“ připustila. „Sice jsem byla tlustá, ale neměla jsem zdravotní problémy, přítele jsem vždycky měla, nic mě nebolelo, takže jsem neměla až takovou touhu hubnout.“
Její štíhlý přítel Pavel, který o Kristýně říká, že je největší a nejstarší žijící panda na světě, prohlásil, že se mu partnerka bude líbit, i když bude mít na konci pořadu o 30 nebo 40 kilo méně, protože ji miluje takovou, jaká je a jaká bude.
„Ten tuk tam nedělá jen nějaké tvary přes tepláky, ale je bohužel metabolicky aktivní,“ upozornil při úvodní prohlídce morbidně obézní ženu lékař Vladimír Teplan. „A kromě toho, že blokuje inzulín, tak má i řadu dalších prozánětlivých parametrů a může ohrožovat cévy. Není tedy pochyb o tom, že jste ohrožena řadou vážných chorob, počínaje vysokým tlakem, mozkovou cévní příhodou, infarktem, cukrovkou, nemocemi pohybového aparátu,“ vyjmenoval.
„Tady jde o záchranu života,“ varoval lékař. „Ona si to ještě ne zcela uvědomuje, ale ta její rizikovost je taková, že pokud se to nebude v nejbližší době řešit, tak lze očekávat velmi závažné medicínské komplikace, které mohou skončit i smrtí.“
Ani specialista na výživu Lukáš Roubík neměl pro Kristýnu dobré zprávy. „Množství vašeho tělesného tuku je 112,8 kg, takže váš organismus je z 54,7 procent tvořen tukem,“ upozornil dvoumetrákovou ženu s BMI 70. „A hodnota viscerálního tedy nitrobřišního tuku je u vás mimo detekci přístroje,“ dodal.
Na sezení s koučkou Jankou Chudlíkovou se pak ukázalo, že Kristýna o zdravotním riziku své obezity sice ví, není ale zřejmě ještě tak docela připravena něco pro to udělat. „Ona je inteligentní,“ upozornila specialistka. „Ale inteligentní lidi si dovedou najít inteligentní výmluvy, proč něco nejde.“
Bylo zřejmé, že Kristýna bude muset změnit svůj životní styl od základů. Byla totiž zvyklá jíst nepravidelně, stravovat se ve fast foodech a pít sladké limonády. Nejvíc si hodování dopřávala večer a v noci u televize.
„Každej z těch odborníků říká, že to je v hlavě. Já teda nevím, co si pod tím představujou,“ vrtěla hlavou morbidně obézní žena. „Jsem zlá a protivná, když musím držet dietu a vidím kolem sebe lidi, který jsou hubený a cpou se,“ připustila a dodala, že ze začátku pro ni asi bude nejtěžší třicetiminutová chůze každý den.
1. měsíc
„Co se týče jídla, plním. Co se týče chůze, tak jsem ještě nesplnila de facto nic,“ přiznala v domácím videu morbidně obézní Kristýna. Neměla to podle svých slov lehké, protože její přítel jí neustále dělal chutě, když si připravoval jídla, která ona nesměla.
Po dvou týdnech a dvou kilogramech dole dorazila na setkání s výživovým poradcem Lukášem. „Snažila jsem se to dodržovat, nepiju sladký limonády a zjistila jsem, že nejsem schopna ujít 30 minut v kuse, protože mě bolí kolena,“ shrnula své dosavadní poznatky.
Domů si pak odnesla podrobný výživový plán na míru a úkol jíst pravidelně, nevynechávat svačiny a neodbývat se přes den. „Budu vařit a doufám, že se mi to povede tak, aby to jedl i přítel, protože rozhodně se mi nechtějí vařit dvě jídla,“ podotkla Kristýna, které Lukáš také našel trenéra.
Po několika týdnech ovšem přišla první krize. Na Kristýnu toho podle jejích slov bylo moc. K únavě z práce se totiž přidala povinnost chodit plavat nebo cvičit a připravovat si jídlo. „Ještě jsem ani nezačala a už s tím bojuju,“ posteskla si.
2. měsíc
Navíc se pohádala s trenérem Tomášem, který jí dal najevo, že pro svou proměnu dělá málo. Místo aby situaci hrotil, zvolil smírné gesto a donesl Kristýně stroj, který jí pomůže při domácím cvičení.
„Celý tvůj život se teď musí začít měnit, musí se zpřeházet priority od cvičení přes spánek až po jídlo,“ domlouval jí. Kristýna mu slíbila, že bude chodit cvičit před prací, i když kvůli tomu musí vstávat v pět. Do posilovny to byl ale od zastávky necelý kilometr, a tak si vzala taxi.
Vydržet nový systém pro ni nebylo snadné. Když ji přítel pozval na zmrzlinu, skončilo to tím, že si ve fast foodu objednala celé menu a náležitě si ho vychutnala včetně hranolků a sladké limonády.
3. měsíc
Po dvou měsících hubnutí Kristýna stále vážila čtyři kilogramy přes dvě stovky, což vyvolávalo pochybnosti, zda vše dodržuje, jak má. Na sezení s Jankou přiznala, že si porušení režimu vychutnala a cítila se při tom krásně, negovala i pocit viny. „Ona to zatím v hlavě nemá přecvaknutý,“ konstatovala koučka. „Plní to jen proto, že ví, že musí.“
Kristýna sice přiznala, že kromě obav o život je pro ni impulzem k hubnutí i touha koupit si něco hezkého na sebe nebo se nestydět u moře, ale koučování spíš bojkotovala. „Mě tyhle duševní pochody moc neberou, člověk si to musí v hlavě srovnat sám, ale tohle jsou jenom takový kecy,“ zhodnotila sezení klientka.
Za „neposlušnou pandou“ se proto vydali výživáři Lukáš se Sandrou, aby ji převážili a zjistili, kde je problém. „Jaké myslíš, že máš rezervy? Co by ještě šlo zlepšit?“ zeptali se. Kristýna připustila, že večer si občas dala něco navíc, ale skoro vše prý poctivě zapisovala. „Občas jsem snědla nějaký lentilky a pak mi máma přivezla z lázní čokoládový bonbony, tak těch jsem sežrala deset,“ přiznala.
„Pokud jsi dodržovala jídlo a tréninky, tak bys teď měla mít o osm až deset kilo méně,“ řekl Lukáš, než si Kristýna stoupla na váhu. Ta ukázala 199,2 kg. Což nebyla velká sláva. „Čekala jsem, že budu mít minimálně o deset kilo míň,“ řekla zklamaná žena.
Za sedm týdnů sice shodila 5,5 kg tuku, ale tempo podle odborníků mělo být mnohem větší. Lukáš se tedy netajil s podezřením, že mu Kristýna lhala a excesů bylo mnohem víc. Hodně prozradila také prázdná lednice.
„Z čeho vaříš? Není tam žádné maso,“ divila se Sandra a klientka přiznala, že je často líná vařit. „Když zůstaneš líná, tak budeš za chvilku mrtvá,“ zostra jí zpražil Lukáš. „Tvoje tělo potřebuje nějakou energii, aby těch tvých 200 kilo přežilo,“ dodal.
Kristýna ale stále hledala nějaké výmluvy. Jednou ji brzdila únava z práce, jindy zase bolest v tříslech, ze které se vyklubal natažený sval z tréninku. Po měsíci měla Kristýna dole jen 2,2 kg a z toho pouze 700 gramů tuku. Lukáš byl v šoku, to prý ještě nezažil. „Dodržuju to, když ne na sto, tak na sedmdesát procent,“ dušovala se žena.
4. měsíc
Odborníci si se vzpurnou klientkou nevěděli rady. Mohlo snad zabrat další setkání s profesorem Teplanem? „Devět kilogramů za tři měsíce je málo,“ upozornil ji. „Já mám na to hubnutí dost času, doufám, že mě zítra nepřejede auto,“ bránila se Kristýna.
„No, máte tedy zajímavou filozofii, ale mezitím působí ten tuk věci, které pro vaše tělo nejsou ideální,“ varoval lékař. Kristýna ale stále trvala na tom, že jídelníček dodržuje a každý prohřešek zapíše. „Všichni říkají, že se nemá hubnout moc za krátkou dobu,“ bránila se.
5. měsíc
Ani další sezení s Jankou nepřineslo ovoce. Na otázku, jaký má z hubnutí pocit, odpověděla Kristýna: „Dobrej. Mohla bych zhubnout i jednou tolik, ale jinak dobrej.“ „Proč myslíš, že nehubneš, jak by sis přála?“ ptala se koučka. „To nevím, cvičím, plním to na sto procent,“ oponovala klientka.
Ukázalo se, že Kristýna byla stále líná vařit, navíc často ponocovala, chyběl jí spánek a energie. „Nemám ráda cvičení, ale ještě víc než cvičení nesnáším vstávání.“
6. měsíc
K nenáviděnému cvičení se opět přidala bolest v noze. „Koupíme nový botičky pro pandičku,“ sliboval její přítel. „Nebo budeš muset jít k ortopedovi.“
7. měsíc
Vánoce přinesly další velkou krizi. Od Kristýny přestaly chodit záznamy jídelníčku, a tak ji odborníci pozvali na kontrolu. Sdělila jim, že toho měla hodně v práci, a tak se psychicky zhroutila, zavřela se na celé svátky doma, nevycházela ven, nechtěla nic řešit, ani jídelníček, ani práci.
„Nedodržovala jsem to, ale ne že bych se nějak extra přejídala. Najedla jsem se třeba jednou, nebo dvakrát,“ řekla. Od minulého měření ukázala váha nárůst o 800 g na 193 kg. „Já nemám vůli,“ přiznala žena, které koučka Janka připomněla, že pokud neudělá něco radikálního, tak se dobrovolně zabíjí.
„Všechno vím! Že to musím dělat, jinak chcípnu. No a co?“ zlobila se Kristýna. „Proto jsem tady a proto poslouchám tyhle blbý řeči. Prostě mi to nejde tak dobře, zkouším to, ale víc to neumím.“
Stále trvala na tom, že až na posledních 14 dní dělala vše, co měla, na sto procent. „To bys měla dole 40 kg,“ upozornila ji Janka. „No vidíš, tak si to zkus ty! Mně není dobře a já se o tom odmítám bavit,“ odsekla klientka. „Já se snažím jako idiot, furt to píšu, furt to fotím a vy mi tady budete říkat, že to nedělám!“
8. měsíc
Závěrečné laboratorní výsledky prozradily, že se přece jen něco k lepšímu změnilo, alespoň co se týkalo cukru a tuku. „Ale, a to zvedám prst, máte vysokou hodnotu tzv. C reaktivního proteinu, a měla jste to už minule, a to je známka toho, že váš tuk je metabolicky aktivní, přímo bych řekl agresivní,“ upozornil profesor Teplan.
„Zatím jste to ještě nějak zvládala, ale pokud by to tak šlo dál, tak můžeme očekávat v horizontu deseti let poruchy cévního charakteru a metabolismu tuků a cukrů.“ Na dotaz, jak se toho tedy zbaví, lékař odpověděl: „No toho se zbavíte, když se zbavíte těch kil.“
Konečná hmotnost 192,9 kg nebyla pro Kristýnu žádným velkým vítězstvím (shodila jen 13,2 kg, z toho 8,6 kg tuku) a sama přiznala, že by si představovala lepší výsledky, ale prostě to prý nešlo. „Ale můj plán do budoucna je velikej,“ dodala. „Vy jste udělali všechno, co jste mohli, a teď už záleží jen na mně.“