Česnek
Kdysi se doporučoval na obranu proti upírům, ale zdá se, že to byla spíš metafora pro nejrůznější nemoci. Dnes už víme, že česnek obsahuje sloučeniny síry, které povzbuzují obranyschopnost těla, a to nejen proti běžným virovým onemocněním, ale i proti vážným chorobám. Dokonce existuje předpoklad, že česnek jako součást zdravého jídelníčku může zpomalovat růst některých nádorů.
Podle zprávy filadelfských výzkumníků, kteří porovnali starší studie, může časté pojídání česneku zmenšit riziko rakoviny žaludku a také rakoviny prostaty. Podobný, i když slabší účinek má mít i další zelenina se sloučeninami síry: cibule, šalotka, medvědí česnek, pórek a pažitka.
Zázvor
Další tradiční „všelék“, který si získal i pozornost vědců. Mimo jiné v souvislosti s rakovinou. Experiment vědkyň z Michiganské univerzity například prokázal, že gingerol, což je aktivní složka, která zázvoru dodává štiplavou chuť, dokáže v laboratorních podmínkách likvidovat nádorové buňky, které bují při rakovině vaječníků. Podle jiných průzkumů působí zázvor protizánětlivě ve střevech a může podpořit prevenci rakoviny tlustého střeva.
Citrusy
Jak známo, citrusové ovoce obsahuje spoustu vitaminu C. Ten jako jeden z nejvýznamnějších antioxidantů chrání tělo před přebytkem takzvaných volných radikálů. Velmi zjednodušeně to znamená, že tak ztěžuje život rakovině i dalším dlouhodobým onemocněním; zvlášť těm, která jsou spojená se stárnutím organismu.
Vědecké studie už naznačily, že antioxidanty a další aktivní látky v citronech, limetkách či pomerančích mohly výrazně snížit hrozbu rakoviny jícnu a také rakoviny prsu. Pokud je tedy jíme pravidelně. Výsadní postavení mezi citrusy pak má grapefruit, který obsahuje antioxidant lykopen. Ten je spojený mimo jiné s prevencí rakoviny prostaty. Podle rozsáhlé šestileté studie z Harvardu dokonce její riziko může zmenšit až na polovinu, uvádí Reader’s Digest.
Granátové jablko
Na Harvardu se zaměřili také na pozitivní účinky granátového jablka a zjistili, že výtažek z něj potlačuje růst zhoubných buněk u mužů s rakovinou prostaty, dokonce je dokáže usmrcovat. Pravděpodobně by pak mohl být součástí léčby i u jiných druhů rakoviny.
Důvodem je vysoký obsah kyseliny ellagové. To je antioxidant, který najdeme také v lesních plodech, hroznovém vínu, vlašských či pekanových oříšcích a do kterého věda do budoucna vkládá velké naděje.
Lesní plody
Zejména borůvky, ale i maliny, ostružiny nebo brusinky se můžou chlubit i řadou dalších antioxidantů. Mají velký podíl vitaminu C, různých druhů zdravých polyfenolů a antokyanů, které jsou spojované s dlouhověkostí a prevencí závažných onemocnění.
Borůvky pak mají navíc pterolstiben, u kterého odborníci v laboratořích našli celou řadu pozitivních účinků při prevenci rakoviny. V jednom experimentu dokonce zastavil růst plicního nádoru.
Kurkuma
Sytě žluté koření, kterému v Číně a v Indii už dlouho přisuzují léčivé schopnosti, je předmětem mnoha výzkumů i na Západě. Předpokládá se, že jeho aktivní složka kurkumin (patří také mezi polyfenoly) má silné protizánětlivé a antioxidační účinky a že může na buněčné úrovni pomoci předejít vzniku rakoviny.
Jedna novější studie za všechny: italští výzkumníci loni zkoumali efekt kurkuminu na rakovinu slinivky. Výsledky naznačily, že by mohl být efektivní při prevenci i léčbě nádoru v zárodku. Podobné výzkumy našly spojitost i s rakovinou prsu, tlustého střeva, žaludku, jater a plic.
Artyčoky
Středomořská pochoutka je bohatým zdrojem silymarinu – antioxidantu, který najdeme také v ostropestřci mariánském, bylince známé hlavně detoxikačními účinky. Silymarin a především jeho hlavní aktivní složka silibinin by podle některých vědců mohly předcházet rakovině kůže i dalším typům rakoviny. Podrobně se jím zabývala například indická studie, která ukázala, že silibinin dokáže zabránit přemnožení buněk včetně těch rakovinných.
