Zhoršení paměti je sice přirozenou součástí procesu stárnutí a i úplně zdraví lidé ve stáří zapomínají některé informace. Nicméně Alzheimerova nemoc (AN) nepostihuje jen paměť, ale i myšlení, komunikační schopnosti a úsudek. Nakonec se i nejdražší blízcí mohou proměnit v úplně cizí lidi. A i když se AN týká především osob starších 65 let, stává se, že onemocní i třicetiletí.
Alzheimerova choroba začíná pozvolna. Nejprve se u pacienta zhoršuje krátkodobá paměť, nastupují potíže s vyjadřováním a zmatenost. Postupně se mění celá osobnost nemocného člověka a v posledních stádiích je pacient zcela závislý na pomoci druhých.
Tato závažná nemoc je způsobena mnoha různými faktory. Lékař Ondřej Nývlt ze Světa zdraví vysvětlil, že Alzheimerova choroba stejně jako řada dalších onemocnění s poruchami paměti nemá jednoznačnou příčinu, ale jsou známy faktory, které zvyšují riziko jejího vzniku.
„Je to věk, onemocnění demencí u příbuzných a genetické vlivy, prodělané úrazy hlavy nebo cévní mozkové příhody, především s delším bezvědomím. Z faktorů, které lze ovlivnit, je to porucha metabolismu tuků, vysoký krevní tlak, cukrovka, vyšší konzumace alkoholu a nedostatek mentální a fyzické aktivity. Vliv mohou mít i některá psychická onemocnění, např. deprese, ale také dlouhotrvající závažný stres, případně náročná životní situace,“ uvedl doktor Nývlt.
A dodal, že v současné době bohužel neexistuje žádný zázračný lék, který by Alzheimerovu chorobu mohl vyléčit. Nicméně existuje celá řada léků, které zmírňují nebo odstraňují příznaky demence a zlepšují kvalitu života nemocných. Důležité je kombinovat všechny léčebné postupy a možnosti.
„Kromě metod, které mají v rukou lékaři (podávání léků, které mají vliv na paměťové funkce, zlepšení metabolismu mozku, ovlivnění zánětu a autoimunitních reakcí atd.) je řada metod, které může aplikovat každý. Základem je mozek trénovat, ale také mu umožnit adekvátní regeneraci a odpočinek,“ řekl doktor Nývlt.
Nezanedbatelný vliv mají také výživa a pitný režim. Je třeba zajistit přísun vitaminů (vitaminy C, E, B6, B12, kyselina listová, ale také koenzym Q10), minerálů (hlavně jód, chrom, hořčík, mangan, selen, zinek, křemík a železo), antioxidantů, aminokyselin (nejlépe již v jednoduché, štěpené formě) a omega-3 nenasycených mastných kyselin.
Americká nezisková společnost Alzheimer`s Association rovněž doporučuje omezit konzumaci nasycených tuků, cholesterolu, rafinovaných cukrů a soli. Nasycené tuky a transmastné kyseliny jsou totiž v současnosti největší známou hrozbou pro mozkové zdraví.
A které potraviny zdraví mozku naopak prospívají?
Bobulovité ovoce
Borůvky, ostružiny, jahody a maliny obsahují velké množství zdraví prospěšných antioxidantů. Podle odborných studií antioxidanty podporují mozkové funkce a bojují proti škodlivým volným radikálům. Navíc zpomalují proces stárnutí a preventivně působí proti srdečním onemocněním a infarktu.
Jelikož lidský organismus si sám antioxidanty nedokáže vyrobit, je nezbytné dodávat je tělu pomocí správných potravin nebo potravinových doplňků. Vysoký obsah antioxidantů mají také jiné druhy ovoce a zeleniny, jako jsou švestky, jablka, brokolice nebo mrkev.
Losos
Tato oblíbená mořská pochoutka nabízí vysoký obsah esenciálních mastných kyselin, a to zejména omega-3 mastných kyselin. Podle výzkumníků z University of Maryland Medical Center omega-3 mastné kyseliny potlačují zánětlivé procesy v organismu, pomáhají zlepšovat funkci mozku a bojují proti výkyvům nálad a depresím.
Kromě toho chrání před chorobami srdce a cév, jako jsou srdeční infarkt a mozková mrtvice a podle některých studií mohou být i prevencí proti některým typům rakovin.
Udělejte si lososa třeba takto:
22. září 2013 |
Olivový olej
V roce 2015 tým výzkumníků z Rush University Medical Center navrhl dietní plán, který by mohl snížit riziko vzniku Alzheimerovy choroby až o 53 procent. Stejně jako může určitá strava ovlivňovat vysoký krevní tlak a snižovat riziko srdečních onemocnění, tak má i stravování vliv na mozek.Takzvaná MIND dieta v sobě zahrnuje velké množství potravin ze středomořské diety, která rovněž snižuje riziko vzniku AN u stárnoucích pacientů.
Podstatou MIND diety je především příjem potravin, které prospívají mozku a omezení potravin, které mu naopak škodí. Mezi ty prospěšné patří především extra panenský olivový olej, jenž obsahuje velké množství polyfenolů. Tyto silné antioxidanty podle odborných studií zlepšují učení a paměť u myší a možná mohou zvrátit poškození v mozku.
Doktor Nývlt řekl, že vzhledem k tomu, že Alzheimerova choroba bývá v poslední době dávána do souvislosti s cukrovkou a bývá označována jako diabetes 3. typu. Lze tedy předpokládat, že středomořská dieta s extra panenským olivovým olejem může mít příznivý vliv i na Alzheimerovu chorobu.
Zahrajte si a pomozte vědcům s výzkumemMobilní hra SeaHero byla vytvořena ve spolupráci se světovými odborníky na Alzheimerovu chorobu. Díky unikátnímu projektu, při kterém jsou anonymně zaznamenávány reakce hráčů, získají vědci rozsáhlý soubor dat důležitých při výzkumu a léčbě demence. Hra pomůže urychlit klasický výzkum až o desítky let. Pouhé dvě minuty hraní této hry poskytnou vědcům data, která by v laboratorních podmínkách sbírali pět hodin. |
„Často se ale zapomíná, že nejde jen o samotné složení stravy. Jde také o to, že ke zmíněné středomořské stravě patří i jistá střídmost (tedy žádné přejídání) a především dostatek pravidelného (spíše pomalejšího) pohybu. Opatrně s alkoholem. Ten může prospívat (červené víno), ale jen při velmi střídmé konzumaci. Jakmile ho bude víc než velmi malé množství, začne převažovat škodlivý vliv na rozumové funkce,“ informoval lékař Nývlt.
Kapusta
Listová zelenina byla opakovaně spojena se sníženou úrovní poklesu kognitivních funkcí a kapusta a špenát patří mezi nejúčinnějších druhy zeleniny, které bojují proti stárnutí. Důvodem je především vysoký obsah kyseliny listové, flavonoidů a vitaminu B6, tedy živin, které hrají klíčovou roli při ochraně mozku.
Studie zveřejněná v roce 2013 ukázala, že vitaminové doplňky B zpomalily smršťování oblasti mozku spojené s Alzheimerovou chorobou. Kapusta tak může omladit vaši mysl a zpomalit stárnutí duševních schopností.
Javorový sirup
Toto lahodné sladidlo je u nás stále známé spíše z amerických filmů, ale pomalu a jistě si nachází místo i v české kuchyni. Javorový sirup je bohatý na draslík, vápník, mangan a zinek a studie publikovaná v roce 2016 ukázala, že může pomoci chránit mozkové buňky před poškozením.
Míza z javoru totiž obsahuje velké množství zdraví prospěšných protizánětlivých látek, které mohou pomáhat snižovat riziko rozvinutí AN. Klíčem ke správné funkci mozku tak může být lahodná snídaně v podobě ovesné kaše štědře pokropené javorovým sirupem.
Řepa
Červené řepě se někdy právem přezdívá elixír mládí. Tato mocná červená kořenová zelenina pomáhá ke snížení krevního tlaku, upravuje srdeční puls a posiluje nervový systém. Dusičnany v červené řepě navíc zvyšují průtok krve do mozku a tím mohou zlepšovat fungování mozku a snížit riziko vzniku Alzheimerovy choroby.
Červená řepa je také bohatou zásobárnou vitaminů C, B1, B2, B6, E a kyseliny listové, podporuje imunitu a onkologové ji doporučují jako prevenci proti rakovině. A to už je dostatečné množství důvodů, proč ji zařadit do jídelníčku.
Podle doktora Nývlta má pozitivní vliv na mozkové funkce i mnoho dalších látek, jako jsou lecitin, lykopen, resveratrol, flavonoidy a další. Důležitou funkci při prevenci degenerativních onemocnění má kurkuma obsažená v kari koření.
„Často se zmiňuje marihuana, která zpomaluje průběh nemoci. Marihuana obsahuje látku kanabinol, která má protizánětlivé účinky. Vhodnější než inhalace je připravit výtažek. Pomoci může podávání ginkgo biloba. Prospívat může i káva a čokoláda, ale spíše v nepražené (raw) verzi,“ řekl doktor Nývlt, který doporučuje udržovat dobrou funkci mozku také fyzickou a mentální aktivitou.
„Kognitivní trénink jsou cvičení, která pomáhají zlepšit poznávací (tj. kognitivní) funkce. Doporučuje se pravidelně číst a vyprávět o přečteném, učit se něčemu novému, např. cizímu jazyku, cvičit všechny druhy paměti (krátkodobou, dlouhodobou, sluchovou, zrakovou), počítat, řešit slovní úlohy, luštit křížovky, sudoku a jiné hlavolamy, hrát vědomostní soutěže, společenské hry (pexeso, dáma, šachy, scrablle, karty, mariáš), psát, udržovat mezilidské vztahy, vést kulturní a společenský život. Velmi vhodné je večer před spaním zhodnotit a zrekapitulovat události proběhlého dne (ideálně pozpátku – tj. od večera se vracet v mysli postupně k ránu),“ radí doktor Nývlt.
Na závěr také doporučuje nezapomínat na pohyb, jelikož je prokázáno, že pravidelný pohyb snižuje nejen riziko demence, ale také mozkové mrtvice a infarktu a pomáhá povzbudit dobrou náladu. Podle doktora Nývlta plně postačí nenáročný pohyb, třeba 30 minut chůze denně.
