Ač se může jevit jako zřídkavý problém, s poruchou polykaní neboli dysfagií se v Česku potýkají desítky tisíc lidí. Zřejmě nejčastější příčinou je mrtvice. Podle některých odborných zdrojů trápí potíže s polykáním stravy až čtyři z pěti pacientů po cévní mozkové příhodě.
Cévní mozková příhodaJe celosvětově třetí nejčastější příčinou úmrtí a je odpovědná za tři procenta invalidity u dospělých. Česká republika patří k zemím s nejvyšším odhadovaným výskytem a úmrtností na cévní mozkovou příhodu v Evropě i ve světě. Zdroj: Incidence cévní mozkové příhody v Evropě – systematická review |
Největší české zdravotní pojišťovně loni poprvé po dlouhé době pacientů s mrtvicí meziročně přibylo. V roce 2021 jich VZP evidovala o tisíc víc než v roce 2020, celkem 65 tisíc.
Mrtvice je třetí nejčastější příčina úmrtí a nejčastější příčina invalidity dospělých. O nepříjemných a na první pohled neviditelných důsledcích v podobě poruch polykání, se však mezi laiky příliš nemluví.
„Polykání je děj, který normálně nevnímáme, polykáme i v noci. Je to delikátní záležitost na řízení, perfektní souhra svalů a nervů. Po mozkových příhodách jsou poruchy polykání neurologického rázu a často se pojí s poruchou řeči,“ přibližuje lékařka Zuzana Kala Grofová, odbornice na klinickou výživu a dietologii.
Při mrtvici se ucpe mozková céva, což naruší průtok krve mozkem. V takovém případě záleží na každé minutě a je nutné okamžitě přivolat záchranku. Čím dříve se nemocnému dostane pomoci, tím větší je šance, že bude zase žít soběstačným životem.
Když se hraje o minuty. První pomoc při infarktu či mrtvici |
Pomoci může rehabilitace
I když pacientů v uplynulé dekádě v tuzemsku rapidně ubylo a umírá jich dvakrát méně než před 15 lety, celkové náklady na léčbu mrtvice vzrostly. „VZP na léčbu těchto pacientů vyplácí zhruba dvě miliardy korun ročně,“ přibližuje mluvčí pojišťovny VZP Viktorie Plívová.
Pacienti po mrtvici mají v současnosti díky specializované péči výrazně lepší šanci vrátit se do života jen s minimem následků. Zda jim hrozí potíže s polykáním, zdravotníci zjišťují pomocí takzvaného GUSS testu (Gugging Swallowing Screen), který například ve Fakultní nemocnici Brno podstupují všichni pacienti hospitalizovaní po mrtvici na neurologické klinice. Využívá jej většina cerebrovaskulárních center a iktových jednotek v zemi.
„Může ho provádět i zaškolený střední zdravotnických personál. Diagnostika poruch polykání je však mnohem komplexnější. Může zahrnovat klinické vyšetření, které provádí klinický logoped. Máme k dispozici i přístrojové metody k vyšetření polykání,“ přibližuje klinická logopedka z FN Brno Naděžda Lasotová.
Počty pacientů s CMP ve statistikách VZP / náklady na jejich léčbu 2013: 76 tisíc / 1,72 milionu 2014: 75 tisíc / 1,87 milionu 2015: 75 tisíc / 1,9 milionu 2016: 74 tisíc / 2 miliony 2017: 71,8 tisíc / 2 miliony 2018: 69,7 tisíc / 2,1 milionu 2019: 68,9 tisíc / 2 miliony 2020: 64,3 tisíc / 2,2 milionu 2021: 65,2 tisíce / 2 miliony |
Některým pacientům rehabilitace pomůže a jejich potíže mohou časem zcela vymizet, to se týká právě i části pacientů po mozkové příhodě. „Pokud postižení nervů není příliš veliké, člověk se třeba rozjí, může se to zase naučit,“ říká lékařka Zuzana Kala Grofová.
Logopedky umějí s pacienty různé manévry, které s dotyčnými nacvičují. Pro představu – někdo třeba zvládne polykat pouze v předklonu s hlavou natočenou k jednomu rameni. Jinému člověku zase vyhovují jiné pozice.
„Terapie může spočívat v zavedení speciálních cviků a polykacích manévrů nebo v úpravě konzistence stravy či tekutin. V těžších případech, kdy je polykání pro pacienta velice rizikové, musí být zavedena výživová sonda nebo proveden PEG, perkutánní endoskopická gastrostomie, tedy umístění setu pro výživu přes břišní stěnu do žaludku,“ přibližuje Naděžda Lasotová. Tito lidé si pak doma skrze sondu dávkují umělou výživu.
Výrazně hubnete? Je třeba zpozornět
Potíže s polykáním však mohou mít i další příčiny. „Struktury v hrdle může narušit například nádor, a to buď svým umístěním, nebo tím, že nakouše příslušné nervy,“ vysvětluje lékařka Zuzana Kala Grofová.
Byla jsem zpomalená a šlapala si na jazyk. Ukázalo se, že mám mrtvici |
Poruchy polykání jsou proto časté u lidí s nádorem v oblasti hlavy a krku. Mohou se objevit jako důsledek onkologické léčby – ozařování, či po dlouhodobém pobytu na JIP, kdy tkáně utlačuje trubice zavedená ústní dutinou.
Stejně tak se dysfagie vyskytuje i u jiných neurologických onemocnění, třeba amyotrofické laterální sklerózy, myasthenie gravis, Alzheimerovy nemoci či jiných forem demence.
Poradna lékárníka a dietologaJak si vybrat vhodné vitaminy a doplňky stravy? Jak se zorientovat v množství výrobků?  |
„Řada seniorů trpí poruchami polykání, které jsou příčinou vdechnutí tekutin a stravy. To velmi často způsobuje záněty plic, občas i zadušení, na které se nabalí respirační infekce, na kterou pak staří lidé umírají. Primární příčinou je ale problém s aspirací stravy nikoliv respirační infekce, ke které nemuselo dojít,“ varuje lékárník Martin Staněk.
V těchto případech vzniká porucha polykání, na rozdíl od mrtvice, postupně. Varovným příznakem bývá rychlé hubnutí, kdy člověk za krátkou dobu zhubne třeba i více než deset kilogramů.
„Pokud někdo vnímá potíže s polykáním u sebe či svého blízkého, o kterého se například stará, měl by se určitě obrátit na praktického lékaře, neurologa či dalšího specialistu podle typu základního onemocnění a požádat o vyšetření polykání klinickým logopedem,“ uzavírá logopedka Naděžda Lasotová.
