Pro některé z nás je večerní popracovní přemlouvání se či ranní vstávání o hodinu dřív boj bez ohledu na přesvědčivé příspěvky přátel na Facebooku na téma „běhám vždy, běhám rád a neustále s úsměvem“. Naneštěstí se hormony štěstí nevyplavují již při nazouvání tenisek, nýbrž až po odpovídající porci dřiny. A výmluv, proč běh odložit na příště, lze při troše kreativity nalézt spoustu.
Vůle je tak trochu jako sval, lze ji posilovat, umí se ale též vyčerpat a ochabnout. Jakmile ale z jakékoli činnosti vytvoříme zvyk, není vůle třeba tolik. Běhání, plavání, ranní vstávání se mohou stát zvykem stejně jako každovečerní víno, pojídání brambůrků u oblíbeného seriálu, lenošení. Naštěstí existuje řada způsobů, jak s leností bojovat, jak se zbavit zvyků špatných a pěstovat ty žádoucí. Ostatně, své o tom věděl už I. P. Pavlov, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu a průkopník podmiňování.
Pokud vás zajímá, jak si napodmiňovat svou mysl i tělo, aby pracovaly ve prospěch vašich běžeckých předsevzetí a cílů, neváhejte se inspirovat následujícími tipy:
1. Obklopte se oporou
Jakkoliv je běhání bohulibá aktivita, někdy je prostě těžké se přemluvit. Je skvělé, že přemlouvání lze delegovat na běžecké přátele. Pokud zatím neexistují, můžete si je vytvořit nebo najít na nejrůznějších otevřených běžeckých trénincích. Zatímco vymluvit se sám sobě lze relativně snadno, vysvětlovat kamarádovi, který si musel přivstat a oblečený čeká dole přede dveřmi, že nakonec nejdete, je mnohem složitější. Navíc, společný běh je skvělá příležitost ke sdílení. A jak praví lidová moudrost: Sdílená starost, poloviční starost, sdílená radost, dvojnásobná radost.
2. Dbejte na pravidelnost, vytvořte si rituál
Na začátku závislosti stojí návyk. Vymyslete rituál, který začnete provádět před každým výběhem, díky kterému se postupně vaše tělo i mozek napodmiňují. Je-li to jen trochu možné, choďte běhat ve stejnou denní/noční dobu, proložte oblékání do běžeckého hudbou z oblíbeného alba. Jakmile si váš mozek navykne, že po určitém typu podnětů (konkrétní skladba, pohled na oblíbené běžecké legíny, konkrétní denní doba) následuje běh, bude připraven vyběhnout, aniž by zvlášť protestoval.
3. Vytvořte si strategii
Vymyslete si běžecký plán, jehož součástí bude vybraná trasa, čas, kdy vyběhnete, hudba k poslechu a hlavně pořádně motivující odměna (třeba flat white v oblíbené kavárně, dlouhá horká sprcha, angreštový kompot, brokolicový krém...). Plán si sepište a vyvěste všude, kde vám bude na očích. Pakliže nebude víc než týden fungovat, zkuste jinou motivaci či trasu, čas, apod.
4. Odměňte se bezprostředně po výkonu
Kynologové vědí... Stejně jako ten zvířecí, i náš mozek si spojí odměnu s žádoucí činností, přichází-li bezprostředně po výkonu. Jen pozor na odměny typu čokoládové tyčinky. Asi tušíte, proč se taková odměna může velmi rychle stát ďáblovým advokátem. Při vymýšlení odměn popusťte uzdu své fantazii, jako mantinely si však nastavte vlastní zdraví.
Recept snadno a rychle to sice není, může se ale stát univerzálním, účinným a hlavně zábavným.
Barbora BlažkováDokončuje studium jednooborové psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V rámci studia se zabývá zejména problematikou psychologie sportu a konceptu psychické odolnosti nejen vůči traumatickým událostem. Když zrovna v práci či ve škole nepracuje s lidmi na psychologické rovině, trénuje na extrémní překážkové závody, jelikož běhání po lese, plazení se bahnem pod ostnatým drátem a překonávání všelijakých fyzických i mentálních překážek je jeden z motorů, které ji ženou vpřed. |
