Dá se jednoduše popsat, zda mají škodliviny v potravinách souvislost s tak velkým výskytem rakoviny tlustého střeva v Česku?
Je to skoro nemožné. Až na nějaké jednoznačné kauzality, jako je kouření a rakovina plic nebo dlouhodobé užívání plesnivých potravin a rakovina jater, tak jiných jednoznačných důkazů je hrozně málo. Abyste z mnoha škodlivých látek ukázali na jednu a řekli, že tato je příčinou, to nejde. Těch látek je strašně mnoho a nulové hladiny prakticky nejsou. Jde spíše o látky, které se různě přidružují, a faktorů pro vznik rakoviny se pak sejde hodně. A v souvislosti s rakovinou tlustého střeva lékaři hovoří spíše o genetice.
Na ovoci a zelenině však zůstávají zbytky pesticidů, které se třeba na kůře plátků citronu dostávají do nápojů.
Většina pesticidů není rozpustná ve vodě. Zůstávají tedy na povrchu ovoce, ale i některé zeleniny. Lepší je ovoce a zeleninu omývat teplou až horkou vodou, ale i tak na povrchu zbytky pesticidy zůstávají.
Dá se problémový výrobek poznat na první pohled podle přítomnosti nebezpečných éček na etiketě?
V případě éček jde zjevně o manipulace některých nutričních poradců. Já to vidím jako velký byznys, kdy se problematika nejdříve zdémonizuje a pak se buď prodá kniha proti éčkům, nebo výrobek bez éček. S tím, že éčka ničí lidem zdraví, hluboce nesouhlasím. Protože jestli je něco toxikologicky neustále sledované, tak jsou to éčka. Když odborníci udělali žebříček rizik z hlediska příčin rakoviny, tak éčka byla úplně na posledním místě. Na druhou stranu férově musím dodat, že riziko se posuzuje na úrovni dostupných vědeckých znalostí. Něco, co nyní jako riziko nevidíme, tak za deset let, kdy budou lepší metody a důkazy na molekulární úrovni, se může jevit úplně jinak.
Jsou obarvené limonády skutečně tak nezdravé? A co Coca-Cola? A nahnědlé banány? Více se dozvíte z obsáhlého rozhovoru s profesorkou Janou Hajšlovou v pátečním vydání týdeníku TÉMA.
