Děti: tikající bomba
A teď už k těm méně příjemným zprávám. Jak se shodují psychologové, na počátku pandemie jsme se nejvíce báli o své blízké, o zaměstnání, o rodinu jako celek. Dnes hlasitě volají někteří pediatři a psychologové: pozor! Nejvíce bité současným stavem jsou děti. Po roce, kdy do školy více nechodí, než chodí, propadají úzkostným stavům, obávají se o zítřek, cítí se osamocené, trpí depresemi a dalšími psychickými nemocemi.
Velký lékový manuál v boji s covidem |
„V dětských očích mohou i malé problémy narůst do obrovských rozměrů. Proto je na rodičích, aby s nimi komunikovali, nedávali najevo v celé šíři obavy vlastní. Nezatěžovali své potomky tím, co vše se může stát. Jistě nemá cenu dělat, že se nic neděje, ale dospělé starosti patří dospělým a na nich je také, aby uklidnili ty dětské,“ radí Milan Šmíd.
Dětský chirurg a traumatolog Alexandr Kučera doplňuje, že děti trápí nejen psychické obtíže, ale také fyzické: „Už před pandemií Covid byl velký problém, že se děti málo pohybovaly, nesportovaly a seděly doma u počítače nebo mobilního telefonu. Což se v době covidové ještě znásobilo. Před rokem jsem byl smutný z toho, kolik dětí se trápí vadným držením těla, bolestmi zad, krční páteře, skoliózou. To ale byl jen začátek toho, co vídám ve své ordinaci dnes. Bolestivý palec způsobený zátěží při psaní na mobilním telefonu je jen malým příkladem toho, že se nám v medicíně postupně objevují nové diagnózy, o kterých jsme před lety nevěděli. A situace se zhoršuje. I tím, že dětem chybí pravidelný pohyb. Sportoviště jsou zavřená, školy vyučují online.“
Kvůli nedostatku pohybu svalový aparát nefunguje, jak by měl. Děti tloustnou a ke sportu se po tak dlouhé době doma vrátí pravděpodobně už jen malá skupina těch, které měly tréninky jako pravidelnou součást svého režimu. Pokud desetileté dítě stráví rok na distanční výuce a bez možnosti chodit pravidelně sportovat, jedná se o zhruba desetinu jeho života, v jeho očích tedy obrovský časový úsek. Děti na své zdravé návyky kvůli nedostatku příležitostí zkrátka zapomenou. K tomu jim totiž stačí i jeden měsíc.
Jak dodává lékař Alexandr Kučera: „Tím, jak děti žijí a jak často jsou nuceny být u obrazovky tabletu či počítače, může dojít k poškození zraku a také k psychickým problémům. Jsou totiž bombardovány spoustou informací a vjemů. Čímž se mohou spustit poruchy spánku. V neposlední řadě se každým dnem distanční výuky rozvíjí závislost na stále chytřejších přístrojích. I když Češi mají tendenci věci zlehčovat, jako lékař se velmi obávám, jaké obtíže se projeví následně v dospělosti u dětí vzdělávaných distančně bez možnosti bavit se naživo se svými kamarády, dělat lumpárny a chodit do sportovních kroužků. Vytváříme si zde tikající časovanou bombu, o které nevíme, jak silná bude za pár let její nálož.“
Tipy na pohyb s dětmi
|
Pokud se po přečtení výše uvedených řádků obáváte o zdraví svých potomků, vezměte ho pevně do svých rukou. Dohodněte se s dětmi na pravidelných procházkách, stačí denně hodina svižné chůze. Zkuste je naučit oční cvičení podle pravidla 20–20–20. Po každých 20 minutách by se nejméně na 20 sekund měly zadívat do vzdálenosti asi 6 metrů. Umožníte tak očím znovu zaostřit a uvolnit napětí nitroočního svalu. Nahraďte virtuální zábavu jinými volnočasovými aktivitami, hrajte s nimi deskové hry, zapojte je třeba do vaření, tvořte.
