Řídit lidi je velká zodpovědnost. Byl to vždy váš sen?
Vše začalo, už když jsem byla malá holčička. Místo mazlení se s panenkami jsem je organizovala a vychovávala. Často jsem samu sebe postavila do role učitelky ve škole a panenky řídila. To mi byly tři nebo čtyři roky. Postupně se to začalo projevovat ještě víc a ve všech oblastech života. Když mi bylo šest, ve škole vybírali ze všech asi sto šedesáti dětí dle absolvovaných IQ a jiných testů top čtyřiadvacet žáků do speciální třídy pro nadané školáky. Já jsem patřila mezi ně. Ve škole jsem si taky prosazovala svoje. Když mě něco nebavilo, neměla jsem problém dát to najevo. Učitelé měli co dělat, aby mě zaujali.
Petra Lelovská je HR ředitelkou mezinárodní společnosti Ensana, která vlastní 27 hotelů po celé Evropě. „Žila jsem dlouhou dobu v Americe a Irsku, kde jsem začínala na pozici uklízečky a vypracovala se až na ředitelku IT firmy. Nebylo to jednoduché, protože na mě jako na ženu, navíc cizinku, koukali skrz prsty,“ popisuje. Jejím hlavním profesním cíle je dosáhnout angažovanosti zaměstnanců. „Z vlastní zkušenosti vím, že bez spokojených zaměstnanců by nemohla firma prosperovat, dělám tudíž vše pro to, aby se do práce těšili. Sama jsem působila na nízké pozici, proto chci, aby všichni věděli, jak jsou důležití, a mohli se dál rozvíjet.“ I díky svému lidskému přístupu, který prokázala ve chvíli, kdy se se všemi svými třemi tisíci zaměstnanci osobně setkala, byla jedním z nich nominována na ženu roku. Za všechno, čeho dosáhla, je vděčná mamince, která byla na její výchovu sama a vedla ji ke zdravému sebevědomí. „Bez ní bych rozhodně nebyla tam, kde nyní jsem!“ Petra mluví plynně pěti světovými jazyky, dalšími dvěma se dohovoří. |
Myslíte si, že vás ovlivnila skutečnost, že jste vyrůstala bez tatínka?
Často můžete od psychologů slyšet, že děti z neúplných rodin většinou mají potíže se sebevědomím nebo jsou nejisté. V mém případě tomu tak není. Moje maminka byla oběma rodiči v jedné osobě. Vařila, starala se, chodila do práce, po nocích nám ještě pletla svetříky, aby nám se sestrou nic nechybělo. A měly jsme i její lásku, podporu, péči, prostě vše. Řekla bych, že až nadmíru. Nedokážu si představit, jak to vše zvládala, ale od vedla skvělou práci.
Vaši zaměstnanci si vás váží, jeden z nich vás dokonce nominoval do soutěže Žena roku, dokážete odhadnout proč?
Věřím, že důvěru zaměstnanců jsem si získala tím, že dokážu dodržet slovo. U mě platí, že když něco řeknu, tak to tak bude, a nedělám výjimky. Mám ráda fair play a vždy jasně rozdané karty. Něco lidem slibovat a pak pro to nic ne udělat, to není můj styl.
V jednadvaceti jste odešla do Irska, kde jste začínala jako pokojská. Jak se vám podařilo dostat se na vedoucí pozici?
Klíčová je pokora. Člověk se na své cestě životem musí hodně naučit, hlavně akceptovat rozdíly, a to ve všech oblastech. Život v cizině je náročný. Když to zvládnete, dost vás to změní a přinese úplně jiný pohled na svět. Fakt, že jsem odešla do zahraničí, kde jsem pracovala v multikulturním prostředí, mi určitě pomohl vidět věci jinak. Jsem ambiciózní a nikdy jsem neváhala jít si za svým cílem. Za mým úspěchem se skrývají těžké začátky, tvrdá práce a taky neúspěchy, které mě neodradily – spíše motivovaly. Vše, co chceme, máme na dosah ruky. Záleží jen na tom, jak možnosti využijeme.
Nyní jste HR ředitelkou mezinárodní společnosti, zbývá vám čas na osobní život?
Někdy je to samozřejmě náročné, ale když se chce, jde všechno. Jsem často na cestách a na život v hotelu v různých cizích zemích jsem zvyklá. Samozřejmě že se v dnešní době dokážu zařídit o dost líp. Moje rodina mě ve všem podporuje a jsem jim za to vděčná. Nedávno jsme si adoptovali dalšího pejska, baseta, je úplně boží a dělá nám velkou radost. Ke všemu, co dělám, potřebuji hodně energie, kterou si jezdím každoročně dobíjet do Švýcarska. Procestovala jsem svět a podle mě je jeden z nejkrásnějších pohledů právě na švýcarské Alpy.
Petra Lelovská
|
Umíte si představit, že byste nepracovala? Například odešla na tři roky na mateřskou?
Svou práci mám ráda a naplňuje mě, proto bych momentálně asi nic neměnila.
Co považujete za svůj doposud největší úspěch?
Nejvíc hrdá jsem na to, že můj životní příběh inspiruje ostatní a že svými zkušenostmi můžu pomoct firmám k jejich úspěchu. Samozřejmě jsem taky ráda, že jsem byla nominována na cenu Byznys žena roku 2016 v Irsku a stala se Ženou roku 2020 v České republice.
Inspirativní ženySeriál iDNES.cz Inspirativní ženy, které se rozhodl představit projekt portálu iDNES.cz, jsou silné, pevné v názorech a jdou si za svým. Jsou vidět a slyšet ve veřejném prostoru nebo se dokázaly prosadit bez větší mediální pozornosti. Mají ale dostatek možností všechny? Ptáme se na témata, která o úspěchu mohou rozhodovat - píle, platové podmínky, rodina, ale i diskriminace, sexuální obtěžování stejně tak jako férovost a rovnost. Otevřené rozhovory jsou základem našeho projektu. Statistika je neúprosná, pořád je jen zlomek rodin, ve kterých jde na rodičovskou dovolenou muž. Tedy je rodina v dnešní době překážkou a jak skloubit děti a kariéru, kterou muž většinou přerušit nemusí? Každý si musí najít odpověď sám, ale pevně věříme, že vás Inspirativní ženy bez ohledu na pohlaví zaujmou. |
