Já nic, já muzikant
Dnes je termín vnitřní dítě stále častěji skloňován. Někdy se může dokonce zdát, že stojí téměř za vším nehezkým, ať už je to nespokojenost s vlastním vzhledem, nepřijímání autorit či nedocenění ze strany partnera. Pojďme si říci, jak nás ve skutečnosti nespokojené vnitřní dítě ovlivňuje. Jak poznat, že v nás dřímá zakomplexovaná minulost?
Konec sebemrskačství. Naučte se být na sebe laskavější, i když děláte chyby |
„Vnitřní dítě, jehož potřeby nejsou námi vnímány, nás v každodenním životě, a hlavně vztazích, dost často bojkotuje. Například v některých situacích reagujeme uraženě, vzdorovitě, impulzivně. Bráníme se plnit důležité úkoly. Necháme si (až příliš) snadno ubližovat. Nerespektujeme hranice u sebe, ani u svého partnera. Ten seznam může být skutečně dlouhý,“ vysvětluje diplomovaná mentální trenérka a vztahová terapeutka Lucie Zápotocká.
Nabízí se sice možnost přijmutí sama sebe jako impulsivního a vzdorovitého jedince či submisivní bytosti, čímž ve své podstatě jen zavíráte oči před realitou, která vás zase stejně jednou dožene.
Přehlížením (ne)vědomých problémů škodíte hlavně sama sobě. A navíc je to důvod, proč následně kopete kolem sebe, jste vůči jiným nespravedlivá a trápí vás neschopnost navázat různé vztahy.