Ustřižený kabel od nabíječky.
Nejen v počítačové a informační vědě platí pravidlo nazvané „garbage in – garbage out“. V otrockém překladu by znělo „odpad dovnitř – odpad ven“ a vyjadřuje fakt, že pokud použiji chybná vstupní data, na výstupu nutně dostanu chybné výsledky.
Platí to i o vytváření názorů. Jakmile někdo svůj názor postaví na nepravdivých informacích, je jeho názor chybný. Není jiný, je chybný.
Hezky to lze ukázat na tématu, kde si mnoho lidí zatím nemělo příležitost vytvořit názor na základě vlastních zkušeností, ale jen na základě někým nabídnutých informací a závěrů: elektromobilitě.
Volba to není náhodná. Elektromobilita patří mezi výbušná témata, a lze u ní tak najít širokou škálu různých manipulací. Od fotografií, kterým dává titulek jiný kontext, přes fotografie upravené tak, že přenášejí úplně jinou informaci, po titulky, ve kterých je špetka pravdy až po ty, jež si jejich autor prostě vymyslel. Autor tohoto textu se elektromobilitou dlouhodobě zabývá, a tak se mu příklady, které využil v tomto textu, postupně samy nastřádaly. I proto jsou některé staršího data – nechtěli jsme nejnovější, ale nejmarkantnější.
Text nehodnotí a nekomentuje elektromobilitu jako takovou. Využívá ji pouze jako hřiště, na kterém představuje konkrétní nekalé informační manipulace. Většina těchto manipulací je nastavena vůči elektromobilitě negativně a kriticky – pokusili jsme se najít i příklady, kdy se někdo pomocí podvržených a manipulovaných fotografií a tvrzení snažil naopak elektromobilitu lakovat na růžovo, ale nebyli jsme v tom úspěšní.
Na příkladech, které jsme potkali na sociálních sítích i různých tematických serverech, narazit na informace z kategorie „garbage“, tedy „odpad“, není rozhodně těžké.
Autoři některých námi vybraných ukázek by naši snahu možná odmávli se zlehčujícím „no vždyť to byla jen legrace“, jenže jak se ukazuje, postoje vydestilované z těchto odpadních vstupních dat mnohdy mají i lidé, kteří skutečně rozhodují o dění ve společnosti. Takže pak při jednání s vedením města můžete slyšet, „ale já jsem četl, že elektromobily končí, takže budovat nějaké nabíječky na městských parkovištích je zbytečné, ne?“ A když jsme se bavili s lidmi, kteří zodpovídají za rozvoj nabíjecí infrastruktury, tak největší komplikací nebývají technické překážky, ale postoj, „já to tu nechci, já jsem někde četl že ....“
V některých lidech přerostla antipatie vůči elektromobilitě dokonce v potřebu nabíječky ničit. Nejenže provozovateli způsobují statisícové škody, ale komplikují život těm, kteří přijedou nabíjet. Nabíjecí hnízda se proto stále častěji vybavují kamerovými systémy.
Pojďme si proto ukázat příklady příspěvků, které se v uplynulých letech a měsících podílely na formování českých postojů k elektromobilitě, a ukažme si na nich, jak snadné (nebo nesnadné) je někdy fakta ověřit.
Zneužité fotografie
Obrázky jsou atraktivnější než text a i na sociálních sítích mají mnohem větší zásah. Někdy přitom stačí drobně poupravit kontext fotky a najednou čtenář dostává úplně jinou informaci, než která na fotce ve skutečnosti je.
1 Chybný kontext snímku
Následující fotka je již v podstatě ikonická, v uplynulých letech jsem ji v různých příspěvcích a komentářích potkal snad stokrát.
Fotka Jona Edwardse, která oblétla svět ... a spousta lidí ji sdílela s úplně chybným kontextem.
Na fotce je elektromobil BMW i3 nabíjený z 50kW DC nabíječky, napájené z dieselového generátoru. Pro spoustu lidí důkaz absurdity bateriových elektromobilů a esencí pokrytectví „zeleného snižování emisí“.
Stačí ale obrázek nahrát do služby reverzního vyhledávání fotek TinEye a rychle zjistíte, že je na ní něco úplně jiného. Je to experimentální instalace elektrotechnika Jona Edwardse v jižní Austrálii na planině Nullarbor (tedy „kdesi uprostřed ničeho“), kterou ověřovali možnosti vysokorychlostního nabíjení elektromobilů v lokalitách příliš vzdálených od velkých měst a tedy i moderní infrastruktury.
Součástí experimentu bylo měření spotřeby nafty v generátoru ve vztahu k doplněné energii v pokusných elektromobilech. Ukázalo se, že BMW i3 ujel 100 kilometrů na energii vyrobenou ze 4,392 litru nafty, Tesla Model S měla spotřebu 5 – 6 litrů nafty na 100 kilometrů a Model X pak 5,7 – 6,9 litrů na 100 kilometrů.
Dnes je v lokalitě několik vysokorychlostních nabíjecích míst se solárním zdrojem, bateriovým úložištěm a dieselovým generátorem jen jako zálohou, kdyby nestačila energie ze slunce.
2 Podvržený snímek
Dalším příkladem „garbage in“ je použití obrázku, který s tématem elektromobility vůbec nesouvisí, ale s vhodným popiskem tak může vypadat. Oblíbeným žánrem jsou fotky s plameny a autorům bývá jedno, co ve skutečnosti hoří.
Příspěvek z roku 2023 s deset let starou fotkou něčeho úplně jiného.
Třeba tento facebookový příspěvek z roku 2023 má jasno: ohnivá koule na fotografii je srážka dvou elektromobilů. Nedá ale moc hledání nalézt o deset let starší video, na kterém hoří dodávka naložená tlakovými lahvemi s plynem, ze kterého je fotografie (respektive screenshot) evidentně pořízena.
3 Nefér editace
Jednou z nejsnadnějších manipulací s fotografií je „správný“ ořez. Ze snímku tak zmizí kontext a s pomocí správného titulku nebo popisku vypráví úplně jiný příběh.
Stačí fotku oříznout a ze slavnostního otevření nové nabíjecí stanice je důkaz o zoufalém čekání na nabíječku.
Fotka vznikla při slavnostním otevření vysokorychlostního nabíjecího hubu společnosti Fastned a byla součástí oficiální tiskové zprávy. Na snímku je stolek s tiskovými materiály, stativ videoštábu, stánek s občerstvením, spousta lidí a balonky. Stačí odříznout balonky, titulkem obrázek popsat jako frontu na volný nabíjecí port a toho ostatního si nikdo v rychlosti a na displeji telefonu ani nevšimne.
V dobách vydání článku bylo možné původní fotku najít v zahraničních textech o otevření daného hubu, dnes se dohledává hůře – hubů mezitím Fastned otevřel spoustu, a tak jsou články o tomto konkrétním utopené poměrně hluboko. A protože vyměnil mediální agenturu, nejsou staré tiskové zprávy k dohledání ani v press zóně Fastnedu. A pro reverzní vyhledávání je ořez fotky poněkud oříšek.
4 Fikce vydávaná za skutečnost
Toto je zajímavý příklad. Norská automobilová asociace v roce 2018 vytvořila informační kampaň upozorňující na důležitost rozvoje nabíjecí infrastruktury, jejíž součástí byl klip, na kterém se cyklista prodírá houštím prodlužovacích kabelů. Video je varováním, jak by to mohlo dopadnout, pokud se infrastruktura rezidenčního nabíjení nebude rozvíjet.
Fotka jako důkaz. Co na tom, že to není fotka, ale screenshot z kampaně upozorňující na důležitost výstavby nabíjecí infrastruktury, kterou vytvořili filmaři?
Video s pointou „podporujme rozvíjení infrastruktury, ať to tady v roce 2025 takto nevypadá“, ale posloužilo jako zdroj obrázku, který v českém prostředí posloužil jako opěrný bod pro tezi „takhle to nyní v Norsku vypadá, to je strašné“ a koloval všude možně. Ve článku z příkladu je sice níže v textu uvedeno „Tragikomická, přikrášlená scenérie přibližuje, jak majitelé elektromobilů večer před domy natahují nabíjecí kabely z oken přes ulici...“, jenže titulek předkládá „na ulicích přes kabely není k hnutí“ jako fakt a dokládá jej fiktivním obrázkem. A bohužel, zejména na sociálních sítích, mnozí čtenáři uvidí jen ten titulek a obrázek.
Ani v tomto případě byste původní zdroj nenašli úplně snadno, protože zpětné vyhledávání snímku nenajde původní video. Spíše je obecně dobré hledat samotný příběh, v tomto případě třeba s klíčovými slovy typu „Norsko, problém, nabíjecí kabely, blokování ulic ...“ a vyhledat je v angličtině, němčině, nebo třeba norštině – to dnes s překladači není problém. A pokud na vás nevyskočí odpovídající fotky a zpravodajské články ... tak to nejspíš nebude mít reálný základ. Pokud by někde byla taková situace doopravdy, novináři by si na ní pochopitelně smlsli.
