Štěstí zkoumají vědci po celém světě. Na otázku, jak ho dosáhnout, se snaží nalézt odpověď pozitivističtí psychologové i relativně nová disciplína „psychologie osobní pohody“. Zajímají se o něj ústavy pro kvalitu života, dokonce vychází akademický časopis Journal of Happiness Studies, zabývající se jeho výzkumem.
Vybavuje se mi jedno známé přísloví. Lepší než být nemocný a bohatý je být zdravý a chudý. Někteří odborníci tvrdí, že náš pocit subjektivního štěstí závisí na míře naší úspěšnosti. Tedy na tom, do jaké míry jsme bohatší, hezčí a úspěšnější než ti druzí. Jiní přidávají i další faktory, jako jsou zdraví, svoboda a přítomnost blízkých v našich životech.
Obecně definovat štěstí je ovšem docela obtížné. Podle psychoterapeutky Jany Tamchynové z Netofislands.cz jde sice o krásný, přesto krátký a rychle pomíjivý pocit. „Velmi opojný, ale z dlouhodobého hlediska ne dobře udržitelný. Spíš než o krátkodobé štěstí bychom proto měli usilovat o dlouhodobou spokojenost.“
Štěstí a peníze
Pojďme se spolu ještě na chvilku zastavit u štěstí, u toho opravdu omamného pocitu, v mnoha ohledech srovnatelného s drogou. Odpověď na otázku, co to vlastně je štěstí a kde ho najít, člověk hledá snad odnepaměti. Snažili se ji najít i starověcí filozofové. Nenašli. Ale přišli na to, že cesta ke štěstí nevede přes blahobyt a materiální bohatství.
Francouzský osvícenský filozof Claude-Adrien Helvétius dokonce v bohatství viděl překážku štěstí. „Kdo má všechno, jako by neměl nic. Nic ho neposouvá vpřed a po ničem netouží,“ prohlašoval. A dodal také, že když člověku nic neschází, přichází o sny a touhy, které ho právě ženou dál. A je to pravda. Schválně, kdy si připadáte šťastnější a spokojenější? Když se na něco těšíte, anebo když objekt své touhy zdoláte a svých tužeb dosáhnete?
Zajímavé je i zjištění, že od druhé světové války se počet relativně spokojených lidí nezvýšil, a to i přesto, že naše životní úroveň mnohonásobně stoupla. Vybavuje se mi v této souvislosti výčet majetku Vladimira Putina, který byl nedávno zveřejněn na nejmenovaném serveru. Rozlehlé sídlo u moře, toaleta ze zlata a sedm tisíc aut, domníváte se, že je šťastný?
Je to v genech
Psychologie pojmy pohoda a štěstí definuje jako subjektivní emoční stavy. Důležitý je pojem subjektivní. Co učiní šťastným jednoho, zanechá druhého chladným. Velké rozdíly jsou také v prožitcích. Existují lidé, kterým nic nechybí, mají práci, žijí v uspokojivém vztahu, nijak nestrádají, a přesto se za šťastné nepovažují. Velká část odborníků se proto domnívá, že životní radost je z velké míry dědičná. Šťastní lidé zkrátka plodí šťastné děti.
Muži versus ženyMuži a ženy čerpají pocit štěstí z rozdílných věcí. Čtyřicet procent mužů v jednom výzkumu uvedlo jako zdroj štěstí sex a třicet procent vítězství oblíbeného sportovního týmu. Pro sedmdesát procent žen pak je štěstím, když mohou trávit dostatek času s rodinou. A každá čtvrtá by byla šťastná, kdyby se jí podařilo zhubnout. |
Geny podle nich stojí až za polovinou vlastností, které nás udržují ve stavu spokojenosti. Druhá polovina souvisí se životním stylem, kariérou a mezilidskými vztahy.
Před několika lety proběhl na toto téma v britském Edinburghu zajímavý výzkum s téměř tisícovkou jednovaječných a vícevaječných dvojčat. Výzkum vycházel z toho, že jednovaječná dvojčata jsou po genetické stránce identická.
Rozdíly mezi výsledky každopádně naznačují, že naše povahové rysy jsou až z padesáti procent ovlivňovány geny. To také vysvětluje, proč se dva lidé se srovnatelným zázemím i kvalitou života cítí subjektivně odlišně.
Svou troškou do mlýna přispívá i chemie, především nedostatečná hladina hormonu serotoninu, kterému se přezdívá právě hormon štěstí. Badatelé došli také k dalšímu zjištění, a sice, že lidský mozek je konstruován tak, že touží po trvalém pocitu štěstí, ale nedaří se mu ho dosáhnout vlivem tzv. záporných emocí.
Ty jsou přitom v psychologii klíčové a nelze se jich jen tak snadno zbavit. Svádět všechno na genetiku by ovšem bylo chybou. Zatímco zkrátka nelze žít v permanentním štěstí, pocitu dlouhodobé pohody a spokojenosti rozhodně dosáhnout lze.
TEST: Co potřebujete ke štěstí? |
Jak to vidí odbornice?
„Zjednodušeně se dá říct, že pocit spokojenosti je otázkou našeho rozhodnutí,“ vysvětluje psychoterapeutka Jana Tamchynová. „Znamená to, že se necítíme jako oběti okolností ani osudu a umíme pracovat s pocity bezmoci. V mnoha případech je to opravdu těžké, ale už jen uvědomění si, že máme možnost volby, nás osvobozuje,“ konstatuje odbornice. A dodává, že takový dospělý postoj nepřichází sám od sebe.
Kde jsou nejšťastnější?Podle zprávy World Happiness Report 2021 jsme osmnáctou nejšťastnější zemí na světě. První příčku žebříčku, který každoročně sestavuje OSN, už počtvrté za sebou obsadilo Finsko. Naopak nejméně šťastní lidé jsou v Afghánistánu, Zimbabwe, Rwandě, Botswaně a Lesothu. |
„Často k němu vede dlouhá a mnohdy velmi trnitá cesta sebepoznávání a zkušeností, na níž však máme jedinečnou příležitost poznat vlastní možnosti. Zjistit, v čem a kde máme hranice, které nám umožní vymezit se vůči všemu, co ve svém životě nechceme mít. Zpracovat své nevýhodné nevědomé strategie, které nám sice usnadnily život v dětství, ovšem v dospělosti nám spíš podrážejí nohy,“ pokračuje psychoterapeutka.
Proto je podle ní tak důležité naučit se zvládat stres, nakládat se složitými situacemi a osvojit si pozitivní náhled na život. „Ten nemá nic společného se zametáním nevyřešených bolístek pod koberec a životem v pozitivistické iluzi, ale naopak v sobě ukrývá vstřícnost a vědomí vlastní moci řešit vše zapeklité i těžké. Paradoxně s tímto poznáním se pak můžeme směle oddat svému hravému dětskému Já. Začít opět vidět svět jeho rozzářenýma očima, dennodenně žasnout nad krásou drobností, vůní květiny, letem motýla, nad padajícími sněhovými vločkami či plujícími oblaky a prožívat zázrak každého nádechu. Umět se zastavit a navodit si pocit štěstí rozhodně není k zahození, zejména v současné době plné instantních řešení a nečekaných zvratů, jež nás vykolejují,“ uzavírá Jana Tamchynová.
Hygge, lykke i fika. Jak hledat severské štěstí, útulno i odolnost |
Jak docílit pocitu dlouhodobé pohody a spokojenostipodle koučky a mediátorky Jany Tamchynové Ozdravte svůj vztah k sobě. Snažte se o zdravou sebereflexi, budujte si nadhled. |