Máňa je nenapravitelná
V minulém díle si Máňa (50), která už si ze svého života odseděla 30 let, poslední dny svého trestu odpykávala na samotce. Odtud míří tentokrát rovnou na svobodu. V Drahonicích strávila čtyři měsíce, předtím seděla ve věznici Světlá nad Sázavou (její příběh čtěte zde).
Její náprava není podle vychovatelů i dozorců možná. Ona sama říká, že jak bude mít na svobodě příležitost, hned něco ukradne, aby mohla zase zpátky do vězení. Žádná z nápravných metod u ní nemá efekt.
„Bude dál žít život jako předtím,“ shodují se dozorci i spoluvězenkyně. „Nevím, do které věznice se vrátí, ale počítám, že do zimy to stihne,“ zaznělo v posledním díle televizního cyklu Holky pod zámkem, v němž se Máňa se všemi loučila jako se svojí rodinou. „Moje brýle bez nožiček si nechte, jednou to bude vzácnost, jsem lepší než Kajínek,“ smála se a dostala od služby ve skladu dobrou radu: „Buď tam hodná.“
„To je můj konec,“ zděsila se bezradná Máňa jen co se ocitla před branami věznice. „Myslím, že to bude dobrý jenom chvíli. Řekla bych tak deset, dvacet dnů, potom se vrátím,“ věděla okamžitě a zavelela: „Jedeme do Budějovic do nonstopu a uvidíme, jestli se dostanu do azyláku.“ A pak si šla koupit vodku. „Tolik čekání, vodko, a ty si to vydržela. A já taky!“
V Českých Budějovicích se usídlila na parkovišti. „To bude moje, ale na pochcaným místě nebudu spát. Do azyláku nepůjdu, co bych tam opilá dělala. Budu bezdomovkyně a ráda... a půjdu na vodku. Těším se, až půjdu zpátky do vězení. Budu šťastná, tam patřím.“
Na svobodě Máňa vydržela 21 dní.
