„Češi, Češi, Češi.“
„Kdo neskáče, není Čech, hop, hop, hop.“
„Mistři, mistři, mistři.“
Takovými pokřiky vítaly davy nové světové šampiony. A když fanoušci viděli, jak na střechu přijíždějícího autobusu vylézá David Pastrňák a za ním následují další, ještě přidali na hlasitosti.
„Přemýšleli jsme, že rozbijeme okno, ale pak jsme si řekli, že to není dobrý nápad. Nakonec jsme našli exit,“ vyprávěl Martin Nečas.
 |
Ač měli reprezentanti za sebou náročný turnaj, známky únavy nejevili. Užívali si atmosféru, objímali se, rozdávali úsměvy na všechny strany. Někteří z nich se na pódiu vesele pohupovali do rytmu hudby a skandování pod nimi, jiní se jen tak tak udrželi na nohou.
Pivo a šampaňské teklo proudem. „Už ani nevím, kolik jsem toho měl. Bylo toho dost, ale prožívám něco, co v životě nezapomenu. Chci si to užít plnými doušky,“ hlásil obránce Michal Kempný.
Jsme namol, moc nám to nemyslí. Kdy skončí oslavy? Hokejisté zatím netuší |
Moderátor celé akce Libor Bouček postupně přečetl celou soupisku. Jakmile hráči zaslechli své jméno, vystoupili z řady a šli se ukázat fanouškům. Někteří z nich si polili dres pivem, což ale nikomu nevadilo.
Matěj Stránský zběsile točil šálou. Jan Rutta gestem naznačoval údery loktem, čímž zřejmě narážel na semifinálový zákrok na švédského útočníka Isaca Lundeströma, za který dostal stopku a ve finále nemohl nastoupit.
Velké ovace dle očekávání sklidili hrdina z brankoviště Lukáš Dostál či klíčoví útočníci Nečas a Pastrňák, který se hrdě bil pěstí do srdce a nadšeně mával do davu.
„Zpívat neumím, ale chtěl bych,“ hlásil hvězdný útočník z Bostonu a fanoušci na jeho povel posléze začali skandovat: „Tak jsme mistři, no a co“.
Na tváři Radima Rulíka se vyjímal ne tak často vídaný úsměv. Trenér národního týmu příznivcům stručně poděkoval, Roman Červenka do mikrofonu zakřičel: „Bez vás bychom tu nikdy nestáli!“
„Chci se zeptat, vzal někdo otvírák pro Romana?“ připomněl Tomáš Kundrátek známou scénku z posledních mistrovských oslav, kdy český kapitán položil stejnou otázku v živém televizním vysílání.
Při výčtu jmen se trochu zapomnělo na Jakuba Fleka a Kempného, načež kustod Oldřich Kopecký rozesmál přítomné slovy: „No, nechci být zlej, ale konečně má Sparta nějaký titul.“
Posléze si všichni společně užili státní hymnu, kterou zazpíval Vojtěch Dyk. Hráči zapózovali s pohárem, přizvali na pódium rodinné příslušníky. Zatančili si s manželkami i s dětmi, vzali trofej mezi lidi a rozdávali autogramy.
Někdo si odnesl podepsanou podprsenku, dres, šálu nebo čepici. „Asi ji bude nosit jen na hokej, ve škole by ji ztratil,“ líčil s úsměvem otec osmiletého Toníka z Úval.
Fanoušci žádali o společné fotky, trpělivě čekali a vyhlíželi, kdo všechno se u nich zastaví. Jako poslední od nich odcházel kapitán Červenka, akce se nachýlila ke konci po více než hodině a půl.
Oslavy zisku titulu mistrů světa v ledním hokeji na Staroměstském náměstí v Praze. Trenér Radim Rulík. (27. května 2024)
Nechyběla píseň We Are The Champions od ikonické kapely Queen a další známé skladby jako Vysoký Jalovec nebo gólový hit Hoja Hoj, které v uplynulých týdnech pravidelně zněly v O2 areně.
Staroměstské náměstí žilo hokejem, stejně jako v neděli večer, kdy tisícovky fanoušků napjatě sledovaly finále domácího šampionátu proti Švýcarsku, které Češi po gólech Davidů Pastrňáka a Kämpfa ovládli 2:0.
Jakmile se ozvala závěrečná siréna a hráči na sebe naskákali u mantinelu, davy lidí propukly v obrovský jásot a nadšení. Oslavy byly bouřlivé, emotivní a dlouhé. Probíhaly i jinde v Praze a po celé republice.
V pondělní podvečer se Staroměstské náměstí zaplnilo znovu, lidé se scházeli už hodinu a půl před začátkem celé akce. Nešlo o první případ, kdy hráči a další členové národního týmu na stejném místě slavili významný hokejový úspěch.
Jak Staromák prožíval Pragano. Víra v Pastu, Nedostál a omluvenky z práce |
V roce 1998 sem přicestovali olympijští vítězové z Nagana v čele s Ivanem Hlinkou, Jaromírem Jágrem a Dominikem Haškem.
V roce 2005 si velkolepé přivítání mohli vychutnat mistři světa z Vídně, kteří si spravili chuť po rok starém zklamání ze čtvrtfinále domácího turnaje proti Američanům.
V roce 2010 zde vlály vlajky na počest zlatého mužstva z šampionátu, které ustálo spoustu omluvenek z NHL, hlasitou kritiku i nepovedený vstup do turnaje a ve finále skolilo Rusy.
Ohlušující ovace si užili také svěřenci kouče Rulíka. A buďte si jistí, že v oslavách budou ještě několik dní pokračovat.
