Zatímco v minulosti bylo zvykem děti s sebou do společnosti příliš často nebrat, doby se mění. Mnozí rodiče se nechtějí spokojit jenom s návštěvami dětských hřišť (obzvlášť v zimě) anebo se při rodinném výletě chce najíst a napojit celá rodina. Je ale situace tak dramatická, jak někteří popisují? Opravdu restauratéři „chrání“ své podniky před dětmi falešnými cedulkami Reservé, které pro dospělé návštěvníky odstraní?
Většina rodičů i bezdětných návštěvníků restaurací se shodne na tom, že jde o míru vychovanosti jednotlivých dětí a o přizpůsobení se situaci. Co nevadí na zahrádce, může způsobit pozdvižení ve francouzské restauraci. „Jsem máma, ale nesnáším, když jdu do restaurace a tam ječí a pobíhají děti, rodičům je to fuk. A dle hesla – co nemáš rád sám, nedělej druhému, tohle svým dětem nedovolím,“ popisuje diskutující matka Martina na webu eMimino.cz.
Baby-friendly a baby-unfriendly
A mnozí rodiče s ní souhlasí, někteří by podle svých slov vlastně ani neměli problém s tím, že by se restaurační zařízení dělila na baby-friendly a unfriendly, podobně jako jsou podniky kuřácké a nekuřácké.
„Pokud bych problematiku baby-friendly a unfriendly restaurací měla porovnat se zahraničím, tak v České republice neumíme s těmito pojmy moc pracovat. Není přeci nic jednoduššího než si na dveře restaurace napsat „není vhodná pro děti“ nebo „děti vítány“. Je pak věcí diskuse, jak to přijme okolí. Ale pokud se podíváme za hranice, tak tam se naopak takto jasně definované pravidlo cení,“ uvažuje Martina Bartl z rodinného portálu Jdemven.cz
Mnozí se na případnou invazi rozmazlených uvřískanců připravují vtipnými nápisy. Klasický je ten kavárny Arco: „Děti nepatří do kavárny; jsou-li však již v kavárně, musí se slušně chovat. nechovají-li se slušně, nemohou za to děti, ale rodiče, kteří je řádně nevychovali. Nevychovaní rodiče nepatří do kavárny.“
V jednom modernějším podniku pak straší rodiče vzkazem: „Děti bez dozoru dostanou zdarma espresso a koťátko.“ Každému rodiči je jasné, že podobná kombinace by zabila jakýkoliv náznak klidu na dlouhé hodiny, pokud ne dny.
Právo na klid proti diskriminaci
Samozřejmě i rodiče jsou jenom lidé, kteří si tak chtějí od dětí odpočinout, což je další častý argument pro odlišování zařízení podle vítanosti malých návštěvníků. Občas zkrátka člověk nemá na děti náladu a nechce být rušen ostatními. Což je hlavní argument i bezdětných a lidí, kteří chodí do restaurací na obchodní schůzky.
Jenže podle českých zákonů je vyloučení návštěvníků na základě věku diskriminační jednání, z technických důvodů lze do restaurace zakázat pouze vstup kočárkům.
„Znal jsem podnik, kde děti najednou nebyly vítány poté, co ho koupil nový majitel. Od té doby jsem tam nebyl, považuji to za silně diskriminační a takové jednání nebudu podporovat. Kdo bude příště, postižení, černoši, důchodci? Děkuji, ale v tomhle nejedu. Nikdy jsem se v restauracích nesetkal s natolik obtěžujícím chování dětí, že by bylo nutno tohle zavádět,“ říká Dalimil.
Děti nechceme, počurávají lůžkoviny
Zážitky rodičů jsou negativní i při shánění ubytování: „Jedna z našich čtenářek chtěla při delší cestě s rodinou přespat v lázeňském městě. Z hotelu jí ale napsali: Děti neubytováváme, protože počurávají lůžkovin. Přitom dítě již nebylo ve věku, kdy by nosilo pleny či se počurávalo,“ popisuje Martina Bartl z portálu Jdemven.cz
Podle ní je totiž dostatek dětem přátelských podniků v turistických a horských střediscích, v lázeňských a dalších městech jich ale už nenajdete tolik. Celkově ale přibývá hlavně kaváren přátelských k dětem, klidně i v kombinaci se secondhandem. Značení ve stylu „vhodné pro děti od šesti nebo dvanácti let“, by ale mohlo pomoci i rodičům se zorientovat v nabídce podniků, aniž by nutně vyhazovali ze dveří páry s ukázněným dítětem, které se chtějí rychle najíst při cestě za babičkou.
Níže najdete několik základních pravidel etikety dětí v restauraci, na kterých se shodne většina rodičů.
Desatero dítěte v restauraci
|
Nebylo by fér ke slovu nepustit i ty, se kterými se v restauracích setkáváme nejčastěji - totiž obsluhu. Stěžují si většinou na to, že někteří rodiče dětem nevěnují dostatečnou pozornost a ty pobíháním ohrožují sebe i okolí. Zkrátka že si rodiče jdou popovídat a sami si něco užít, ale nepřemýšlí nad tím, že pro dítě to taková zábava nebude a nevydrží v klidu hodinu sedět bez další pozornosti. Tu si pak začne vynucovat.
„Jednou na mě vystartoval tatínek dítěte, které jsem zlila naštěstí jenom ledovou kávou. Mohla jsem holčičku opařit a pořezat! Nikdy by se to ale nestalo, kdyby mi nevlítla pod nohy. Pána jsem tehdy vyhodila, měl útratu zdarma,“ popisuje servírka, která své dvě děti zatím do restaurace nebere. Dokud si nebude jistá, že to zvládnou bez podobných extempore.
Jak nalákat rodiče?
Mnozí rodiče si pochvalují chování číšníků a servírek, kteří nemají problém s připravením menší nebo speciální porce podle potřeb, někde dokonce ochotně nabídnou nejprve dětské jídlo, aby mohl rodič nakrmit dítě a své jídlo si pak sníst ještě teplé. Samozřejmostí je pak dostatečně oddělený nekuřácký prostor a dětská židlička.
Velkou radost nejenom rodičům udělá i přebalovací pult nebo alespoň prostory k tomu vhodné, odpadne tím přebalování v kočárku přímo v restauraci nebo před ní. Rodiče potěší i drobnosti jako připravené pastelky a omalovánky ke zkrácení čekání na jídlo, .jehož nabídka přesahuje obzor smaženého řízku a hranolek Ze všeho nejdůležitější je ale vstřícnost a vzájemná ohleduplnost.
„Jasně že dítě se občas nahlas zasměje nebo něco vyvede. Pořád jsou to jenom děti, nejsou to malincí roboti, co vždycky stoprocentně poslechnou. Někdy by bylo fajn, kdyby lidi dokázali mít trochu nadhledu a neházeli po mně hned pohoršené pohledy a úšklebky. Já se každému ráda omluvím a napravím to, pokud si mi přijde stěžovat,“ domnívá se dvojnásobná matka Alice.
