Devatenáctiletá Dana se chystá na studia do Austrálie. A už si vymyslela způsob, jak si na cestu aspoň částečně vydělat: "Chci darovat svá vajíčka."
"Výdělek" je to až 20 tisíc korun. "Kamarádka už to udělala dvakrát a říkala mi, že je to v pohodě. Prý se to dá vydržet," svěřila se iDNES.cz studentka.
Dárkyně má podle zákona nárok na náhradu ušlého zisku a účelně vynaložených nákladů, což znamená částku v tisících korunách, neobvyklé nejsou ani sumy mezi 10 a 20 tisíci.
Deset až patnáct procent dětí ze zkumavky vznikne z vajíčka dárkyně. |
"Většina žen ochotných darovat svá vajíčka má jeden společný rys: ve svém okolí se setkaly s problémem s neplodností, u sestry, v širší rodině, u kamarádky nebo třeba v zaměstnání," dodal Šulc.
Dárcovství má i svá rizika
Šulc upozorňuje, že dárcovství není zcela bez rizik. "Ale nejsou naštěstí velká," uklidňuje. Je to zejména nadměrná reakce vaječníků, takzvaný hyperstimulační syndrom. I proto některá reprodukční centra upřednostňují odběr vajíček u žen, které už děti mají.
"U dárkyň, kterým embrya nezavádíme zpět do dělohy a nenastává tedy otěhotnění, je toto riziko výrazně nižší než u žen, které podstupují léčbu v rámci IVF programu za účelem dosažení gravidity," vysvětluje Šulc.
"Existuje i teoretické riziko poranění při odběru vajíček nebo následného zánětu. S touto komplikací jsem se ale u dárkyně vajíček ve své praxi zatím nepotkal. Logické je i riziko nechtěného otěhotnění. Dárkyním tudíž doporučujeme přísnou sexuální abstinenci v průběhu cyklu, v kterém probíhá stimulace a odběr vajíček."
Jak se odebírají vajíčkaDárkyně musí být vyšetřena a kompletně poučena, podepisuje souhlas s darováním a také závazek anonymity. Pak absolvuje v krátkém časovém odstupu genetické vyšetření a krevní testy. Jsou-li výsledky v normě (vše může trvat i několik týdnů), zahajuje se stimulace vaječníků. Spočívá v každodenní injekční aplikaci hormonů (asi 10 až 12 dní). Injekce si může žena aplikovat sama, výsledek se sleduje ultrazvukem (zhruba 3 kontroly). Následuje malý operační zákrok v celkové anestézii, při kterém se punkcí přes poševní stěnu odebírají vajíčka. Přibližně za 2 hodiny jde dárkyně domů, následuje několikadenní pracovní neschopnost. Pokud dárkyně užívá hormonální antikoncepci, musí být na 2 cykly vysazena. Zavedené nitroděložní tělísko naopak nevadí. |
Ideální dárkyně? Normální žena
Podle doktora Šulce se jen těžko stanovuje ideální žena-dárkyně vajíček. "Je lepší, pokud už má děti. Neplatí to ale vždy. Setkali jsme se s případy, kdy jsme od bezdětné dívky získali kvalitnější vajíčka než od matky dvou dětí," vzpomíná. Obě ženy přitom byly zdravé, téměř stejně staré.
"K darování nejsou vhodné ženy s výraznou obezitou. Též vyžadujeme, aby se dárkyně v negativním smyslu nevymykala určité vzhledové a inteligenční normě," vysvětluje Šulc.
Některá reprodukční centra dávají přednost dárkyním, které již děti mají. Protože odběr vajíček s sebou nese i svá rizika. |
Zákon stanoví, že dárkyně musí být zdráva, mladší 35 let. Musí mít normální genetické vyšetření a opakovaně negativní testy na sexuálně přenosné choroby jako například AIDS, nebo různé typy žloutenek.
Šulc uvedl, že je velice individuální, kolik vajíček by jedna dárkyně měla poskytnout. "Nejvíc jsme při jednom odběru získali myslím 25 vajíček. Také se nám ale stalo, že jsme nezískali vajíčko ani jedno. Průměr je šest až deset vajíček," řekl Šulc.
Ženy mohou v určitém časovém odstupu darovat vajíčka opakovaně. "Obvykle ovšem nedoporučujeme více než třikrát až čtyřikrát."
Pomoc pro starší pacientky
Darovaná vajíčka pomáhají především těm ženám, jejichž vaječníky již vajíčka netvoří, ale i těm, které o vaječníky přišly. Mezi neplodnými ženami je jich asi třicet procent.
"Nejčastěji jsou to starší pacientky. Někdy léčíme ženy, kterým byly vaječníky chirurgicky odstraněny. Další skupinu pak tvoří pacientky s genetickým problémem," vysvětluje Šulc.