Jujuba čínská uváděná také česky jako cicimek datlový (Ziziphus jujuba) je nenáročná subtropická dřevina, pěstitelé ale mají reálnou šanci na dobré výsledky i u nás. Ideální je pro ni chráněná jižní a slunná poloha, podobně jako pro víno. Případně ji můžete pěstovat i ve studeném skleníku či v zimní zahradě. I když v našich podmínkách snáší bez problémů i dvacetistupňový mráz.
Jak cicimek neboli jujubu získat
Jujuba se ve své domovině pěstuje více než 4 tisíce let a donedávna byla v Číně nejrozšířenější ovocnou dřevinou. Roste pomalu, na zimu shazuje listy a má neuspořádaně tvarované větve, které mohou mít i trny. Připravte se ovšem na to, že plody dozrávají velmi pozdě, takže v chladnějších polohách špatně vyzrávají. Jujuba je ale zajímavá i čistě jako exotický okrasný strom.
Menší či větší stromky u nás seženete v zahradnictvích, většinou v těch, která se specializují na subtropické dřeviny. Záleží jen na vás, zdali si chcete dopěstovat roční sazenici, nebo vás uspokojí až vzrostlejší několikaletý stromek, který dříve přinese plody.
Většinou si vybrané dřeviny můžete nechat poslat poštou. Lepší je ale samozřejmě osobní odběr, protože si stromek sami vyberete, a navíc dostanete na místě spoustu cenných praktických rad, jak jujubu pěstovat.
Například v subtropickém zahradnictví Kruh nabízejí roční sazeničky velikosti zhruba 20 až 30 cm za 249 Kč. Majitel zahradnictví Pavel Beran radí předpěstovat si je ještě zhruba 2 roky v nádobě a na zimu, když shodí listy, je přenést zvenku například do sklepa přezimovat.
"Po dvou letech je na jaře, nejlépe po zmrzlých, vysaďte na vybrané místo, nejlépe do směsi zahradnického substrátu s jílem. První zimu v terénu stromek ještě pro jistotu chraňte přihrnutím zeminy a obalením či přikrytím chvojím," doporučuje ještě Beran. Následující rok by měl mít stromek kolem 1 metru a teoreticky byste se mohli těšit z prvních plodů.
Co všechno lze připravit z plodů
Kromě vysokého obsahu vitaminu C jsou plody přínosem i pro zajímavý obsah vitaminů skupiny B, karotenu, přírodního cukru a minerálních látek, jako je draslík, železo, vápník, fosfor, hořčík, sodík, zinek, mangan, měď, kobalt a jód.
Čerstvé plody se dají zpracovávat do kompotů, povidel, pyré, želé či marinády. Výborné jsou i na koláče i do sušenek či ovocných chlebíčků. Dají se uchovávat sušené, pro zdravé zimní mlsání. Uleželé jsou dokonce pochoutkou k vínu. V Číně se také proslazují a prodávají se posypané práškem z aromatických bylin. Mražené zase v zimě využijete pro sladkou kuchyni. Někde se sušené plody dokonce podávají k rybám nebo s kaší.
V Indonésii zase využívají síly mladých jarních listů jujuby a přidávají je do salátů jako zeleninu. V Číně se listy jujuby používají i jako krmivo pro ovce, kozy a dokonce i pro bource morušového.
Léčivé účinky jujuby- Plody se doporučují proti kašli, nespavosti, neurózám či revmatickým bolestem i na dobré trávení. Údajně také čistí krev, snižují krevní tlak a uklidňují bolesti jater, ledvin a močového měchýře. Najdou se i zmínky protirakovinných účincích, léčbě nespavosti či ochraně před ztrátou mateřského mléka. Ludmila Stránská z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského také udává, že mast zhotovená z prášku z plodů a medu dobře hojí rány a prášek v 80% alkoholu zase popáleniny prvního stupně. |
