Když víte, jak na to, můžete borůvky i brusinky sklízet na své zahradě

Sezona borůvek právě vrcholí, ale malé plody, ohnutá záda a číhající klíšťata vás od ručního sběru možná odrazují. Nevadí. Vypěstujte si chutnější a větší zahradní borůvky, případně i brusinky či borůvkám podobný muchovník.

Nemusíte čekat na jaro ani na podzim. Vzhledem k tomu, že zahradnická centra dnes téměř veškeré rostliny nabízejí v kontejnerech, klidně můžete sázet i teď, uprostřed sezony. Často koupíte i rostliny s plody, takže máte šanci, že budete rovnou i sklízet. Ale hlavně se můžete těšit na úrodu v příštích sezonách.

Borůvky můžete sázet od jara do podzimu

Zahradní borůvky (Vaccinim corymbosum) pravděpodobně znáte pod názvem kanadské nebo americké. Potřebují ale důkladnou péči a jsou náročné na výběr stanoviště i zeminy, protože musí mít kyselou půdu. Keře se sázejí na slunná místa chráněná před větrem, případně do mírného polostínu, do hlubokého, dobře provzdušněného substrátu se stálou vlhkostí.

Pro pěstování na zahrádce je vhodné připravit substrát ze čtyř složek: humózní zahradní zemina, borová hrabanka, rašelina a písek v poměru 1:2:2:1. Ve specializovaných prodejnách si však můžete koupit hotový substrát pro vřesovištní rostliny.

I když je nejlepší dobou na výsadbu podzim nebo jaro, borůvky prodávané v kontejnerech skutečně můžete sázet od jara do podzimu. Při podzimní výsadbě je třeba půdu kolem keřů pokrýt vrstvou hoblin nebo kůry jako ochranu před mrazy. Počítejte také s tím, že dorůstají podle druhu až do výšky 2,5 až 3 m, a proto se sázejí do sponu 2 x 1 m, méně vzrůstné odrůdy můžete vysazovat blíže.

Za správnou péči sladké plody

Pro zdárný růst potřebují dostatek živin, které jim dodáte průmyslovými hnojivy. Borůvky mají velkou spotřebu dusíku, rostlinám ho dodejte ve formě síranu amonného nebo močovinou. Hnojte kolem keře, nikoli střed rostlin. Borůvky by měly mít roční přírůstky 60 až 80 cm. Jestli ne, chybí jim zcela určitě právě dusík.

Pokud raději používáte organická hnojiva, je pro borůvky nejvhodnější rozležený chlévský hnůj. Tím se nastýlá okolí keřů a překrývá se mulčem. Případně můžete rozleželý hnůj promíchat s rašelinou.

V prvních letech po výsadbě myslete hlavně na likvidaci plevele, nejméně v okruhu 1 metru kolem rostliny. Borůvky velmi mělce koření, proto plevel vytrhávejte ručně. Výborné je také mulčování drcenou borovou kůrou nebo pilinami, případně posekanou trávou, a to 5 až 15 cm vysokou vrstvou jednou za 3 až 4 roky. Mulčem zároveň půdě dodáváte organickou hmotu a udržujete pod ním vlhkost a teplotu.

Vhodné odrůdy zahradních borůvek

Pro pěstování na zahradě jsou vhodné pozdní odrůdy se slabším růstem, s pevnými, velkými a chutnými plody.

Goldtraube: velmi raná odrůda nízkého vzrůstu do 80 cm, se sladkými chutnými menšími plody.

Pemberton: středně raná odrůda, hodně úrodná, rychle a bujně roste, proto vyžaduje pravidelný prosvětlovací řez.

Bluecrop: středně raná, velmi úrodná odrůda s pevnými a velkými plody se na světě nejvíc pěstuje.

Darrow: středně pozdní, se slabším růstem, s pevnými, velkými a chutnými plody.

Další okrasné keře s chutnými plody

Pavel Beran ze Subtropického zahradnictví Kruh doporučuje několik zajímavých méně známých rostlin a radí: "Popřemýšlejte o těchto rostlinách včas, protože ač se to teď nezdá, čas podzimní výsadby se neúprosně blíží."

Amelanchierova borůvka (Amelanchier alnifolia) neboli muchovník olšolistý dorůstá asi do 2 m, může se dokonce pěstovat i jako stromek. Rostliny začnou plodit už třetím rokem po výsadbě, a to po dobu 40 až 50 let. Jeden keř pak od poloviny června do poloviny července poskytne 8 až 12 kg oválných tmavofialových bobulí, které se snadno spletou právě s velkoplodými borůvkami. Jsou příjemně sladké, ideální na džem nebo kompot, karmínová šťáva plodů zase zpestří koktejly. Výhodou je, že muchovník roste v každé půdě a je zdravý skoro jako řípa, choroby a škůdci ho téměř nenapadají.

Brusnice velkoplodá (Vaccinium macrocarpum) je v podstatě velkoplodá brusinka neboli klikva. V našich podmínkách se pěstuje na kyselých půdách, v mírném polostínu. Ideální podmínky jí vytvoříte, když každé sazenici připravíte jamku 30 x 30 x 30 cm, kterou naplníte rašelinou. Také brusnice potřebuje hodně vlhka, nesnáší sluneční úpal a sucho. Během vegetace ji přihnojujte, přípravek ale nesmí obsahovat vápník. Na 30 až 40 cm vysokém keříku s plazivými výhonky až jeden metr dlouhými začnete za tři roky sbírat podlouhlé, asi půl až 1 a půl cm dlouhé plody. Když je nesníte hned, udělejte z nich kompot nebo džem. A když necháte plody na keříku přejít prvními mrazíky, budou ještě sladší.

Zimolez kamčatský (Lonicera kamchatica) neboli kamčatská borůvka se snadno pěstuje, obdobně jako rybíz, protože na rozdíl od borůvek nepotřebuje kyselou půdu. Navíc netrpí na škůdce ani choroby. Dorůstá do výšky 1,5 m. Má krátkou vegetační dobu, kvete většinou už v dubnu a v květnu můžete sklízet plody. Ty jsou fialové, podlouhlé, velké asi 2,5 cm a svou chutí věrně připomínají borůvky. Větší úrody se dočkáte ve 3. až 4. roce po výsadbě.