Naše březnová výprava do Středoafrické republiky byla pětičlenná: já se synem Tomášem a kamarádi Vladimír, Kamil a Viktor. Skvělá gorilí parta. Už přílet do Národního parku Dzangha Sangha, ležícího u hranic s Kamerunem a Kongem, byl dobrodružný.
V malém letadle jsme z hlavního města Bangui letěli jen nad pralesem a za bouřky, což úplně nesnáším. Po třech hodinách jsme přistáli uprostřed pralesa, na louce u menší vesnice s místními obyvateli – Pygmeji kmene BaAka.
Z Národního parku Dzangha Sangha (jaro 2024) |
Hned druhý den jsme vyrazili na první výpravu za jedinou habituovanou gorilí skupinou. Doprovázeli nás jen dva Pygmejové s jedinou mačetou.
O Makumbově skupině jsme psali již v roce 2013:
Zvykly si na lidi a pomáhají výzkumu. Teď gorily potřebují pomoc |
Cestou jsme se brodili bahnem, potokem, řekou a poměrně nepříjemnou společnost nám dělaly snad miliony mušek, co si na nás sedaly.
Odešel Makumba, ikona ochrany gorilUvedl svůj sloupek Pohledem ředitele Miroslav Bobek na stránkcách Zoo Praha, pro něhož byl Makumba prvním samcem gorily nížinné, kterého viděl „ve volnosti“.  Gorily patří mezi ohrožené druhy a jejich stavy v přírodě nadále klesají. V několika desetiletích jim hrozí vyhynutí. Na snímku Miroslava Bobka z roku 2012 samec Makumba v rezervaci Dzanga Sangha ve Středoafrické republice. „Makumbovi bylo více než 45 let a v průběhu času se stal otcem minimálně osmnácti mláďat, která měl se šesti samicemi. Habituace Makumby a jeho rodiny – tedy jejich přivykání na blízkost lidí – začala v roce 2000, kdy mu bylo dvacet let. Později se pak stal skutečnou ikonou a symbolem ochrany jak Dzanga Sangha, tak goril nížinných. Byl hrdinou mnoha dokumentů, jeho fotografie mnohokrát oběhly celý svět, také díky němu vznikla řada vědeckých prací (mj. českého týmu v čele s Klárou Petrželkovou z Akademie věd) a v neposlední řadě ho navštívilo asi deset tisíc turistů, kteří přinesli nemalé finanční prostředky,“ píše mj. A dodává: „Jeho snímky, které jsem kdysi pořídil v Dzanga Sangha, nám budou v Zoo Praha stejně jako doposud pomáhat v tom, abychom informovali o životě goril ve střední Africe a získávali veřejnost pro jejich ochranu.“ |
Jinak příroda překrásná. Divočina bez lidí, plná pralesních slonů, prasat, buvolů, antilop a řady dalších zvířat a ptáků. Trvalo asi čtyři hodiny, než jsme narazili na gorilí skupinu vedenou samcem jménem Makumba.
Makumbu jsme bohužel viděli naposledy
Makumba znamená v pygmejském jazyce Baka rychlost. A silverback, vůdčí gorilí samec, podle kterého se aktuálně jediná habituovaná gorilí skupina v Dzanga Sangha jmenuje, na začátku procesu habituace při sebemenším kontaktu s lidmi rychle utíkal pryč. Proto Makumba.
Při našem setkání už sice neutíkal, ale záda nám ukazoval neustále. Asi schválně. Prostě si k vám sedne zády a žádné prosby ani modlitby, aby se otočil, vám nepomohou.
Najít o Makumbovi co nejrelevantnější informace není zrovna snadné. Světový fond na ochranu přírody (WWF) sice poměrně často o situaci v Dzanga Sangha informuje, článkům ale chybí základní věc – datum zveřejnění.
A tak se snadno stane, že si přečtete, že je Makumbovi 24-27 let, abyste vzápětí zjistili, že se jeho věk odhaduje na 45 let.
Makumbovu osmičlennou gorilí rodinu s mláďaty jsme během letošní jarní cesty do Afriky navštívili šestkrát. V tu chvíli jsme netušili, že jako jedni z posledních.
Jednou nás při tom napadly pralesní vosy, takovou bolest jsem ještě nezažil. Naštěstí nikdo z nás neměl alergickou reakci. Nicméně po návratu domů dva členové naší výpravy onemocněli malárií. S těžkým průběhem, jednomu z nich šlo dokonce o život, ale naštěstí vše dobře dopadlo a uzdravil se.
Horší je to bohužel s vůdčím samcem Makumbou a jeho jednou z mála habituovaných skupin goril nížinných.
V polovině května, pár týdnů po našem návratu z Afriky, přišla zpráva, že Makumba, ikona parku Dzanga Sangha, je mrtev. Makumba podle zpráv národního parku zahynul v souboji s jiným samcem. Jeho skupina samic a mláďat se roztrhla a rozběhla se po pralese.
