Zkoumání komunikace ve školách se věnujete už přes deset let. Jak to v dnešní době vypadá ve třídách během vyučovacích hodin?
Výukovou komunikací jsme se začali zabývat v roce 2009. Naším tehdejším cílem bylo popsat, co se ve třídách z komunikačního hlediska odehrává. Ukázalo se, že od klasického monologu učitelé upouštějí a komunikace má převážně interaktivní podobu. Učitelé se tedy ptají a žáci odpovídají. Navzdory svému interaktivnímu charakteru však komunikace jen omezeně poskytuje příležitosti k učení. Otázky učitelů jsou dominantně orientované na zapamatování, zatímco myšlenkově náročnější procesy jsou v nich zastoupeny méně.
A potom ve třídě máme skupinu žáků, kteří se bojí hovořit, mají obavy z vlastní chyby a k tomu slabší vzdělávací výsledky. Ti se ocitají v pomyslném bludném kruhu.
