„Při svých 160 centimetrech jsem vážila 123 kilo, to už mluví za vše. Pohled do zrcadla mě pokaždé vyděsil a praktická lékařka mě posílala na bandáž žaludku. Tohle vše směřovalo k tomu, že jsem si jednoho dne prostě musela říct dost!“ přiznává Petra, kterou zaujal článek v časopise o systému Metabolic Balance a smluvila si schůzku s poradcem.
Občas hřeším, nejsem stroj
„Na té schůzce jsem uronila tisíce slz, jak daleko jsem svou váhu nechala zajít, a řekla jsem si: kdy jindy, když ne teď? A tak jsem začala měnit svůj životní styl na základě nového jídelníčku, který mi sestavili na míru podle krevních testů a dalších vyšetření,“ vzpomíná.
„Začala jsem konzumovat kvalitní bílkoviny, zeleninu a ovoce a jako přílohu si dávám žitný chléb. Jím třikrát denně, minimálně po pěti hodinách, a v každém jídle mám vždycky jinou bílkovinu. Taky jsem začala víc pít vodu, miluju zelený čaj a černou kávu. Občas ale i hřeším. Nejsem stroj. Zbožňuju třeba švestkové knedlíky s mákem, těch se nevzdám,“ směje se příjemná mladá žena, které se podařilo za pět let shodit na současných 70 kilogramů.
V hubnutí ji podpořil muž, rodiče, sestra, přátelé, ale i další ženy v okolí, které sama inspirovala.
„A vždycky mě skvěle podrží skupina Metabolic Balance na Facebooku – rady, recepty, podpora… Hodně mi taky pomohl sport. Když ručička na váze konečně ukázala dvojciferné číslo, začala jsem přemýšlet o pohybu. Nejprve jsem jenom chodila s kočárkem a postupem času jsem s ním začala i běhat. Jak já se ze začátku styděla! Dnes uběhnu bez zadýchání čtyři kilometry a jsem na sebe hrdá. Postupem času jsem běh proložila kruhovým tréninkem v ženském fitku. Je třeba nejen shazovat kila, ale i zpevňovat tělo,“ pochlubila se Petra, která byla prý vždy holka krev a mlíko.
„A moje dětství stálo za to! Prázdniny u prarodičů bývaly plné vůně okurkového salátu, koprové omáčky, jahod a šulánků s mákem, které babička uchovávala v peřinách, aby vydržely teplé. Je fakt, že časem se z holky krev a mlíko stala spíš vysokoprocentní smetana. Přibírat jsem začala především po svém nástupu do zaměstnání, kdy jsem jako zdravotní sestra sloužila ve směnném provozu a jedla nepravidelně, často pozdě večer i v noci. A nedokázala jsem si představit jediný den bez fastfoodu,“ přiznává dnes už štíhlá žena, která tvrdí, že její muž ji má rád takovou, jaká je, bez ohledu na číslo na váze.
Konečně se vejdu do bobů
„Na druhou stranu ten pocit, když mi řekne, že jsem sexy, že občas i žárlí nebo se na mě s obdivem dívá, ten stojí za to.“
„My dva to spolu už táhneme pár let, poznali jsme se přes internetovou seznamku a oba jsme moc toužili po rodinném zázemí. Zamilovali jsme se a po půl roce už jsme jásali nad dvěma čárkami na těhotenském testu. Když jsme se s mužem poznali, měla jsem za sebou jedno velké zhubnutí ze 123 na 78 kilo. Možná i proto, že jsem se konečně cítila být šťastná ve svém těle, přišla ta opravdová láska. Ovšem v těhotenství a následně po porodu šla váha opět strmě nahoru. A tak jsem si jednoho dne řekla, že chci být nejenom krásná manželka, ale i zdravá a šťastná maminka,“ těší se Petra ze svého úspěchu.
„Úplně se mi tím změnil život. Už nenakupuju v pánském oddělení, nekoukám jen na obří velikosti, zkusím si šaty a ony mi sluší! Zmizely mi bolesti zad, nateklé kotníky, druhá a třetí brada i pocity méněcennosti,“ pochvaluje si Petra, která si moc užívá podzim.
„Je to mé nejmilejší období roku a o to víc mě těší, že si ho můžu vychutnat v přírodě při běhání nebo s rodinou na procházkách. A mám ráda i zimu. Se synem se tak trochu vracím do dětství, kdy jsem netrpělivě očekávala první vločky nebo jezdila na bobech. Dneska už se do nich zase konečně vejdu!“
Zajímavosti o Petře |