Marii jsem poznal jako svobodnou matku s dcerou, její otec je opustil těsně po porodu. Prý ještě nebyl na rodinný život připravený. Vypařil se, neznámo kam a Marie po něm nikdy nepátrala. Neměla to lehké, naštěstí jí pomohli rodiče.
Šťastná rodinka
Napište i vy svůj příběhPříběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskuzích, nebo z dopisů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu. |
Když jsme se poznali, malé Marušce bylo pět let. Já byl svobodný, bylo mi 29 let, měl jsem za sebou pár známostí, ale žádná žena mě neuchvátila natolik, abych s ní chtěl strávit zbytek života. Marie se mi líbila od prvního okamžiku. Potkali jsme se v parku, kde jsem venčil matčina knírače, a ona šla právě s dcerou ze školky. Malá se vrhla na mého psa, který ji radostně olízal a my se s Marií mohli potrhat smíchy. Obě holky se mi okamžitě zalíbily. Nakonec jsme strávili společné odpoledne.
Netrvalo dlouho a z nás tří byla rodina. Přišlo to všechno tak rychle. S Marií jsme se do sebe zamilovali prakticky okamžitě a s Maruškou jsem si rozuměl taky od prvních chvil. Najednou jsem zjistil, že žena a dítě je přesně to, co potřebuji a hlavně chci. Holky bydlely u Mariiných rodičů, asi po třech měsících jsem jim nabídl, že můžou bydlet u mě. Měl jsem velký byt, který mi zanechali rodiče, když odešli na stáří na venkov starat se o máminu matku. Marušce jsme zařídili pokojík, který do té doby neměla. Po půl roce jsme se s Marií vzali.
Chtěli jsme mít i další děti, ale bohužel Marie dvakrát otěhotněla a pokaždé potratila. Lékaři jí nakonec doporučili, abychom se o další dítě nepokoušeli. Mrzelo mě, že nebudu mít vlastní dítě, ale Marušku jsem adoptoval, mám ji moc rád a ona mě také. Prý jsem ten nejlepší táta na světě.
Pohodu narušila nevěra
S Marií jsme měli pohodový vztah, normální klidné manželství. Jenže pak došlo k tomu, že mi má žena zahnula, takové klišé - s kolegou z práce a po vánočním večírku. Poměr spolu udržovali asi tři měsíce, pak to prasklo. Tenkrát jsem myslel, že končím, že ji už nikdy nechci vidět. Hrozně mi ublížila. Marie vztah s kolegou okamžitě ukončila, dokonce dala v práci výpověď, snažila se mě přesvědčit o tom, že to byl úlet, že šlo vlastně jen o sex.
Nakonec jsem jí odpustil, lví podíl na tom měla i Maruška. Sice v té době u nás už nebydlela, nebyla svědkem našich vyčítavých hádek, i tak se ale o všem dozvěděla. Promluvila si se mnou a svým způsobem za mámu prosila o odpuštění. Bylo to zvláštní, když jsme spolu tenkrát o všem mluvili. Ale já se nakonec rozhodl dát Marii ještě jednu šanci. Uvědomil jsem si, že i já mám svůj podíl viny na jejím úletu. Stal se v době, kdy jsem se doma moc nezdržoval, neplnil jsem, co jsem slíbil. Měli jsme tenkrát v práci rozjetý velký projekt a ten měl prioritu. Marii jsem zanedbával, nechával ji samotnou doma, neměl jsem na nic čas. Samozřejmě ji to neomlouvá, ale na druhou stranu ji chápu, že než být sama doma, stýkala se s jiným mužem.
Odpustil jsem
Tak jsme si všechno vyříkali, usmířili se a já se rozhodl, že celou její aféru v sobě hluboko pohřbím. Už je to dva roky a bohužel nemohu říct, že by se náš vztah obrátil k lepšímu.
Marie začala neuvěřitelně žárlit. Asi pod vlivem svého mimomanželského poměru usoudila, že zahnout může každý, tedy i já. Pochopil jsem, že ji k tomu navedla kamarádka, která o jejím poměru věděla. Prý sama byla nevěrná a manžel jí nevěru oplatil. Marii natolik zblbla, že ta si teď myslí, že ani já nevynechám příležitost, abych jí byl nevěrný. Jenže já takový nejsem, nikdy jsem nebyl žádný Don Juan, který by střídal ženy jako ponožky, jenže moje žena mi nevěří. Nepřesvědčím ji, že jsem spokojený s ní, že jsem rád, že jsme se přenesli přes tu její aférku, a že chci mít hlavně doma klid.
Ona si ale nedá pokoj, několikrát jsem ji přistihl, jak mi šacuje kapsy, projíždí mobil. Když jsem si tam dal raději heslo, tak mě obvinila, že něco před ní skrývám, tak jsem ho zase vymazal, aby viděla, že mám svědomí čisté. Je mi to ale hodně nepříjemné.
Zhruba dvakrát týdně chodím s kamarády u nás v ulici do hospůdky. Patří dvěma sourozencům (bratrovi a sestře), kteří se tam střídají při obsluze. Když je tam hospodská - pětatřicetiletá, rozvedená, prsatá bruneta (mimochodem já si ani nevšiml, že má pěkný prsa, ani mě to nezajímalo, ale Marie mi to neustále vmetá do obličeje) -, dělá mi manželka doma scény, že nechce, abych si zaskočil na pivko. Nedávno jsem se navíc dozvěděl, že si zjistila na hospodskou číslo a píše jí, aby mě neoblbovala, že moc dobře ví, o co jí jde. Bylo mi pěkně trapně. když jsem se to dozvěděl.
Já se ani nemůžu o žádné ženě doma zmínit, ani o kolegyních z práce, ani o manželkách svých kamarádů, dokonce nemůžu ani říct něco pěkného o herečkách v televizi. Hned poslouchám vyčítavé scény.
Už toho mám fakt dost. Mně se Marie tím svým žárlením tak protiví, že ani nemám chuť se s ní bavit, dokonce být s ní v jedné místnosti. I Maruška si všimla, že se u nás něco děje, tak si říkám, jestli bych jí neměl o mámině žárlení říct.
Petr
Názor odbornice: Marie potřebuje pomoc odborníka
PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12
Vážený Petře! S žárlivostí je to jako s alkoholismem, není způsobu, jak postiženého tímto neduhem svépomocí uzdravit. Také nelze moc předpovědět, co žárlivost spustí - u Marie tímto spouštěčem byla, možná paradoxně, její vlastní nevěra.
S dcerou Maruškou o svém trápení možná promluvit můžete, ale ani ona velmi pravděpodobně nebude lékem, který by její matku zbavil choroby zvané žárlivost. To lze pouze za pomoci odborníka a bývá to běh na delší trať. Otázkou je, zda bude Marie nakloněna psychologa navštívit.
Někdy bývá také úspěšná kombinace psychoterapie a medikace, ovšem opět z rukou odborníka. Stává se, že k návštěvě odborníka napomůže až pohrůžka možného ukončení vztahu. Nemalujme však hned čerta na zeď.
Zkuste s Marií promluvit o svém prožívání situace u vás doma. Pojmenujte, co vás trápí, s čím si ohledně vztahu nevíte rady, co byste si přál. Sdělte své ženě, že s ní chcete být, ale vztah prolnutý žárlivostí nemůžete dlouhodobě zvládnout. Zde vám může být prospěšná Maruška, která s mámou promluví ze svého pohledu o tom samém. Rozhodně neměňte své zvyky tak, aby vás Marie měla stále více pod kontrolou. Důvod je prostý, na zmírnění její žárlivosti to stejně nebude fungovat.
PhDr. Magdalena Dostálová
Co mám podle vás dělat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 23. dubna 2018. Anketa je uzavřena.
