Jak jsem začal: Začal jsem asi před šesti lety, kdy jsme na střední škole běhali 1 500 metrů, doběhl jsem tehdy s mizerným časem. Shodou okolností jsem v té době objevoval kouzlo žen a věděl jsem, že obtloustlý chlapec s akné moc šancí nemá. Začal jsem tedy pomalu běhat, každé odpoledne jsem nazul boty a vydal se k mostu u nás za domem (asi jeden kilometr). Začátek byl spíše ve znamení indiánského běhu, ale běhal jsem každý den, postupně jsem navyšoval vzdálenost. Pak přišel zánět okostice a já se na to vykašlal.
Následovaly roky v posilovně, zranění a studium na vysoké škole, kde jsem se jen učil, jedl a spal. Co vám budu povídat, tlustý chlapec byl zpět.
Zlom přišel před závodem We Run Prague 2012, kdy jsem z hecu slíbil své partnerce, že se přihlásím – a v posledním možném dnu jsem tak i udělal. Následoval ostrý trénink, za čtyři týdny jsem uběhl dvacet kilometrů, a šel jsem na start. Rekord jsem neutrhl, ale zjistil jsem, jak bolí nejčastější pánské zranění při běhu, odřené bradavky. Po závodu jsem toho na pár měsíců nechal, nebyl čas, znáte to.
Proto jsem si na začátku roku 2013 dal jasná předsevzetí a začal je pomalu plnit spolu s lidmi, které jsem při běhu potkával. Na jaře padl první závod na 8 kilometrů, později přišly delší tratě, vše bylo završeno na We Run Prague 2013, kdy jsem si pohlídal bradavky a zlepšil čas o 19 minut oproti předchozímu ročníku.
Proč běhám: Protože díky běhu potkávám zajímavé lidi, s nimiž bych se v běžném životě nepotkal. Je to prostředek, jak si po náročném dni vyčistit hlavu, srovnat myšlenky a udržet tělo v kondici.
Tomáš Kašparvěk: 22 výška: 187 cm váha: okolo 92 kg odkud: Kroměříž |
Běžecký sen: Doběhnout půlmaraton. Větším snem je dostat k běhu lidi, kteří by jinak s během nikdy nezačali, a podpořit je v tom. To samé jsem potřeboval na začátku já, proto vím, jak je to důležité.
Moje trasa: Mám tři oblíbené trasy, jedna je doma v Kroměříži, kde si zlepšuji čas na 5 kilometrů, i když se značným převýšením přes kopec s výhledem na celé město. V Brně rád běhám uličkami úplného centra, kdy můžu pozorovat ruch kolem sebe, ale poslední dobou se mi dostávají pod kůži Soběšice, za tip díky redaktorce Rungo.cz Majdě.
Osobní rekordy a výhry, koníčky: Osobák na 5 kilometrů s časem 23:14, ostatní časy nejsou k chlubení. Závodní časy ani výhry nemám, protože závody "neumím" a časomíra se mi zastavuje daleko později, než při volném běhu o samotě.
Největší zážitek byl běh na Karlštejn v horkém letním dni.
