Neúnavně bojovala za práva žen, nakonec Plamínkovou popravili nacisté

Seriál   19:03
Statečně a s vervou bojovala za lepší a spravedlivější svět. Díky ní a jejím spolupracovnicím zmizela řada nespravedlivých zákonů, které znevýhodňovaly ženy. Zasadila se o všeobecné volební právo či o zrušení celibátu učitelek. Přesto se na političku a senátorku Františku F. Plamínkovou téměř zapomnělo. Pro své ideály obětovala svou životní lásku, nakonec ji nacistický režim popravil.
Františka Plamínková, senátorka České strany národně sociální a organizátorka...

Františka Plamínková, senátorka České strany národně sociální a organizátorka mezinárodního ženského hnutí (1937) | foto: ČTK

„Mě zabilo, že jsem žena. Kdybych byla klukem, byla bych se pravděpodobně stala nějakým vlivným činitelem, který by měl kolem sebe řadu placených pomocníků, nebyl by se musil utahat sám. A když už jsem žena, měla jsem v sobě mít méně smyslu pro spravedlnost, abych nemusila všude zasáhnout. A bylo by dobře,“ napsala Františka v roce 1919 své blízké spolupracovnici a přítelkyni Albíně Honzákové. Shrnula tak svou nespokojenost s tím, že ženy nemají rovná práva. Proti této nerovnosti bojovala celý život.

Františka se narodila 5. února 1875 na Malé straně v domě U tří vlaštovek jako třetí dítě. Otec byl obuvníkem, matka pečovala o děti a o domácnost. Vyrostla v době, kdy platila celá řada diskriminačních zákonů, které jsou z dnešního pohledu nepředstavitelné. 

Postavení ženy

  • V roce 1811 podepsal císař František I. občanský zákoník, ze kterého vyplývalo to, že je manželka pod mocí manžela. 
  • Veškerá práva v rodině náležela pouze otci, který rozhodoval o výchově, sňatku a jmění dítěte. 
  • Matka přebírala péči o děti. Otec měl právo určit poručníka dětí pro případ jeho úmrtí. Matka musela tento příkaz respektovat. Nemanželské dítě nebylo příbuzným svého otce. Při rozvodu náleželi synové od čtyř a dcery od sedmi let otci. 

Ženy nesměly volit, studovat ani rozhodovat o svém vlastním životě. Muž rozhodoval o všem a žena musela poslouchat a respektovat jej. Františka F. Plamínková se rozhodla to změnit, i když za to nesklidila ani slávu, ani vděk. Muži, ale ani spousta žen, totiž změny příliš nevítali.

Celibát učitelek

Františka se rozhodla, že se stane učitelkou. Po vystudování Ústavu pro vzdělávání učitelek začala pracovat. Absolventka byla povinna po ukončení studia šest let učit, poté mohla jít k oltáři. To ale automaticky znamenalo odchod ze školství. Ženy tudíž byly nuceny žít v celibátu nebo se svého povolání vzdát. Před takovou volbou stála i Františka.

Když začala chodit do tanečních, seznámila se se studentem medicíny Vilémem Freyerem. Byla z toho láska až do konce života. Z lásky k Vilémovi byla chvílemi odhodlána vzdát se učitelství, ale představa ženy v domácnosti ji děsila. Dilema se nakonec vyřešilo samo. Vilém totiž odešel z Prahy do Brna, aby se staral o svou matku a o sourozence. Vztah pokračoval korespondenčně a začal se pomalu ochlazovat. 

Plamínková proti nucenému celibátu učitelek celý život bojovala. Některé starší učitelky, které prožily celý život samy, však pochybovaly, že by pedagožka zvládla školu i rodinu. Františka vyhrála až v roce 1919, kdy vzešel v platnost zákon, který umožnil učitelkám setrvat ve školní službě i poté, co vstoupí do manželství.

F.

Františka si ke jménu přidala iniciálu F po Vilému Freyerovi. Jako Františka F. Plamínková se podepisovala až do smrti. Vilém se nikdy neoženil, Františka zřejmě zůstala jeho jedinou životní láskou.

Krátce po vzniku samostatného státu v roce 1920 a po zrušení celibátu učitelek se Vilém Františce znovu ozval a zeptal se jí, jestli by s ním nechtěla strávit život. Jemu bylo 48, Františce o tři roky méně. Odmítla. I navzdory tomu, že rozchod špatně nesla, nezavinilo ho vyprchání lásky, ale nemožnost spojit lásku s povoláním a osobní svobodou v mládí. „Za dodržení celibátu učitelek zaplatila osudu,“ napsala Františčina přítelkyně Albína.

Podpora od Masaryka

Zrušení celibátu ale nebyl jediný Františčin boj. Usilovala totiž o větší ženská práva ve všech oblastech života. Prosadila tak třeba delší mateřskou dovolenou, bojovala i za moderní porodnice a zrovnoprávnění manželských a nemanželských dětí. 

V jejím úsilí ji podporovalo množství spolupracovnic, jednou z nich byla Alice Masaryková, dcera prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Také první československý prezident Františku povzbuzoval v práci a k tomu, aby vytrvala a nevzdávala se. Později také chtěl, aby se Plamínková stala ministryní, k čemuž nakonec nedošlo.

Inspirativní ženy

„Mnoho lidí soudí, že jsem vyšla z Masaryka. Ne, nevyšla jsem z Masaryka. Vyšla jsem jaksi ze sebe. A vycházejíc ze sebe, sešla jsem se s Masarykem,“ říkala Františka. 

Se svými spolupracovnicemi na počátku 20. století založila Ženský klub český, jehož hlavním cílem bylo posílení ženského sebevědomí. Už tehdy pracovala na prosazení všeobecného volebního práva. V roce 1906 také založila Výbor pro volební právo žen a spolu s jejími spolupracovnicemi uspořádala manifestaci, na kterou přišlo na deset tisíc žen. Bohužel však byla neúspěšná a ženy všeobecné volební právo zatím nezískaly.

Povedlo se to až s první československou ústavou v roce 1920. Ta vyloučila výsady „pohlaví, rodu a povolání“. Ženy tak získaly všeobecné volební právo. Československé ženy byly v Evropě mezi prvními, které všeobecné volební právo získaly. Například ve Švýcarsku mohly ženy k volebním urnám na federální úrovni až v roce 1971.

Plamínková si byla dobře vědoma, že ústavou a ziskem volebního práva boj za rovnost žen a mužů zdaleka nekončí. Věděla, že boj s předsudky vůči ženám, které jsou ve společnosti hluboce zakořeněné, bude trvat ještě dlouho.

Za pravdu jí dal i fakt, že se ženy do politiky příliš nehrnuly. Slabou účast žen vysvětlovala Plamínková překážkami od mužů. „Ženám ovšem se nikdy nedá příležitost, aby se zapracovaly. Od nich se žádá, aby se předem osvědčily, jak a kde, jest hádankou. A přece nelze neviděti větší chápavosti žen, schopnosti přemýšleti a rozhodovati se v důležitých momentech,“ řekla.

Sama Plamínková přesto do politiky vstoupila. V roce 1925 byla poprvé zvolena senátorkou a svou funkci vykonávala až do zrušení Senátu v roce 1939.

Ústava má sto let. Ženám zaručila rovnost, přesto zůstávaly v područí mužů

A díky prosazování ženských práv se stala známou i v zahraničí. Díky plynné znalosti několika cizích jazyků se spojila s emancipačním hnutím v zahraničí, kde si získala vysokou prestiž. Stala se místopředsedkyní Mezinárodní ženské rady a také Mezinárodní aliance pro volební právo žen.

Vystupovala na desítkách evropských i amerických konferencí, přidal ji prezident Roosevelt a jako první Češka vystoupila s projevem před spojenými národy. 

Statečná až do konce

Zásadní zlom v životě Františky F. Plamínkové představoval nástup nacismu. Adolfu Hitlerovi napsala v roce 1938 dopis, ve kterém reagovala na jeho projev, ve kterém ostře zaútočil na prezidenta Edvarda Beneše. Gestapo ji od té doby několikrát vyslýchalo, čelila domovním prohlídkám, nic však nenašli. 1. září 1939 byla stejně jako další lidé veřejného života zatčena, v polovině října ji však propustili. 

Po atentátu na říšského zastupujícího protektora Reinharda Heydricha byla předvolána před německý lidový soud. Měla veřejně odsoudit atentát, londýnskou emigraci a prohlásit věrnost říši. Ačkoliv by si tím pravděpodobně zachránila život, odmítla. Gestapo ji znovu zatklo a věznilo v pankrácké věznici. Později ji převezli do Terezína. Ale už 30. června 1942 byla Františka F. Plamínková na kobyliské střelnici popravena. 

Zapomenutá Plamínková

Na Františku F. Plamínkovou se postupně téměř zapomnělo. Přesto, že je důležitou historickou osobností, zná dnes její jméno málokdo. A to přesto, že je po ní pojmenována základní škola a její jméno nese několik ulic. 

Alice Masaryková chtěla být lékařkou, překazila jí to i vlastní ješitnost

„Samo ženské hnutí není na rozdíl například od národního nebo dělnického hnutí součástí obecného historického vědění, toho, co by děti měly znát, ačkoli jeho představitelky bojovaly za základní práva poloviny populace, za právo žen na vzdělání, jejich ekonomickou nezávislost nebo politická práva,“ připomněla historička a kurátorka Jitka Gelnarová z Národního muzea. 

„Byla to nesmírně odvážná žena, která se nebála pozvednout svůj hlas na obranu humanistických a demokratických hodnot, lidských práv. Humanistka, feministka, pro kterou demokracie byla největší hodnotou, pro niž neváhala dokonce riskovat život,“ dodala Gelnarová.

Článek vychází z knihy Evy Uhrové: Radostná i hořká Františka Plamínková a z rozhovoru s historičkou Jitkou Gelnarovou z Národního muzea. 

Ve venkovských dramatech bojovala za práva žen. Preissová předběhla svou dobu

Gabriela Preissová

Seriál Výjimečná postava české literatury, Gabriela Preissová, vstoupila do dějin jako neúnavná bojovnice...

Patronka, matka i babička vládců. Mocnou ženu připravil o život rozkaz její snachy

Rekonstrukce obličeje svaté Ludmily

Seriál Kněžna Ludmila, první křesťanská kněžna a patronka České republiky, zanechala nezaměnitelnou stopu...

Milovaná a nenáviděná Polyxena. Otřásla českou šlechtou, a to jí nebylo odpuštěno

Jedno z Brožíkových historických děl, Polyxena z Lobkovic ochraňuje ve svém...

Seriál Podnikavá, noblesní a s neobyčejným politickým duchem. Tak hodnotí historici Polyxenu z Lobkovic,...

Marcela Munzarová ovládla obor nanoprůmyslu a proslavila se za oceánem

Soutěž Žena roku 2020

Marcele Munzarové se podařilo proniknout do mužského oboru, který ovládla s grácií hodnou opravdové...

Pokrokovou Charlotte Masarykovou národ miloval. Přijala jeho duši, psali o ní

Manželé Tomáš a Charlotta Masarykovi ve Valašském Meziříčí na snímku z roku 1905

VIDEO Seriál Osudové setkání v Rakousku tehdy sedmadvacetileté Američance Charlotte Garrigue změnilo život....

Zbraněmi rozdmýcháváte konflikt na Ukrajině, vpálil Ondráčkovi Stropnický

  • Nejčtenější

Ruského pilota, který s vrtulníkem unikl na Ukrajinu, rozstříleli ve Španělsku

19. února 2024  19:24

Ruského pilota Maxima Kuzminova, který loni ve vrtulníku Mi-8 přeletěl do neokupované části...

Ukradli nám demonstraci, oznámila část zemědělců a odjela předčasně z Prahy

19. února 2024  14:36,  aktualizováno  16:06

Část zemědělců brzy odpoledne nastartovala své stroje a začala odjíždět z pražské magistrály....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ukrajinci zasáhli ruský výcvikový prostor, zabili na šedesát vojáků

21. února 2024  9:26

Ukrajinské ozbrojené síly podle několika novinářů a dalších zdrojů v úterý zasáhly ruský vojenský...

Už nejste člen, napsalo KOVO Středulovi. Pokud se to potvrdí, nemůže vést odbory

21. února 2024  12:52,  aktualizováno  13:06

Předákovi Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefu Středulovi loni v prosinci...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Musíme rychle, chci stihnout galavečer. Pavel do poslední chvíle tajil seskok padákem

26. února 2024  10:51

Český prezident Petr Pavel překvapil další adrenalinovou aktivitou. Po sjíždění divoké vody nebo po...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Otec mu chtěl zlomit ruku, nedokázal to. Karel Kučera padl při obraně Bachmutu

27. února 2024

Premium Každý den končí stejně. Z práce domů a pak na hřbitov v Tuchlovicích na Kladensku. Zapálit svíčku a...

„Katastrophe“! Němci nemají kde bydlet, chybějí jim statisíce bytů. A bude hůř

27. února 2024

Premium Jeden z největších dnešních problémů Německa je vymezen čtyřmi stěnami. Němci nemají kde bydlet....

Byl to Jidáš a zrádce, prohlásil otec ruského pilota zabitého ve Španělsku

26. února 2024  20:20

Oleg Sivajev, údajný otec ruského pilota Maxima Kuzminova, jenž přeletěl vojenským vrtulníkem do...

Vřelé vztahy mezi Izraelem a Ruskem jsou minulostí, míní izraelský expert

26. února 2024

Premium Rusko si v současné válce na Blízkém východě už vybralo stranu a tou je Írán, říká v rozhovoru pro...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Útok moukou byl podvod. Bendigovi hrozí trest, že úřady zaměstnal zbytečně

Zpěvák Jan Bendig se nestal obětí útoku moukou, jak sám všude rozhlašoval. Celou událost s „pachatelem“ ve skutečnosti...

Dcera Vladimíra Ráže žije bez ruky. Protézu odložila po dvaceti letech

Veronika Rážová (43) je dcerou slavného českého herce Vladimíra Ráže. Narodila se bez levé horní končetiny. Za hendikep...

Bufet v Českém Krumlově se stal přes noc hitem. Zaujal řízkovým chlebíčkem

Fotografie chlebíčku na řízku obletěla na sociálních sítích během středečního dne téměř všechny skupiny. Tuto...

Jak uspokojit ženu? Odborníci vědí, jak na to. A za pokus to rozhodně stojí

„Přestože jsem po třicet let zkoumal ženskou psychiku, nejsem s to odpovědět na velkou, dosud nezodpovězenou otázku, co...

Prý vypadám jako chlap. Kritika na sítích mě ranila, přiznává Julia Robertsová

Julia Robertsová (56) je americká herečka a bývalá modelka, jejíž jméno a filmové role zná celý svět. Navzdory slávě se...