Středa 19. května 2021, svátek má Ivo
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 19. května 2021 Ivo

Ústava má sto let. Ženám zaručila rovnost, přesto zůstávaly v područí mužů

  10:48
V roce 2020 si připomínáme sto let od přijetí první československé ústavy, která zrušila výsady pohlaví, rodu a povolání. Ženy tak po dlouhém boji formálně získaly rovnost s muži. Podle odborníků však o skutečnou rovnoprávnost stále nešlo. Některé zákony je totiž stále stavěly do podřízené role vůči mužům.

Nově zvolený prezident Tomáš Garrigue Masaryk skládá slib na ústavu během slavnostní společné schůze Národního shromáždění a senátu v budově parlamentu v Rudolfinu. (27. května 1920) | foto: ČTK

První československou ústavu přijalo Národní shromáždění 29. února roku 1920, začala platit o pár dní později 6. března. Definitivně potvrdila republikánské zřízení nového státu. Podle Ladislava Vojáčka z Právnické fakulty Masarykovy univerzity odpovídala dobovým nárokům na ústavní zakotvení organizace a výkonu státní moci a vztahu státu a občana. Její tvůrce inspirovala jak domácí ústavní tradice, tak platné ústavy evropských i mimoevropských zemí. 

Fotogalerie

„Ústava byla úspěšným a mnohostranným kompromisem i s těmi, kteří se nemohli zapojit do její přípravy a schvalování, tedy především s národnostními menšinami,“ vyzdvihuje její přednosti Vojáček. 

Jazykový zákon například umožňoval výrazně zastoupeným menšinám užívat jejich jazyk v oficiálním styku, tedy na úřadech, soudech či ve školách

Ústava nově vzniklé republiky byla v mnoha ohledech moderní. „Snažila se zavést i ve střední Evropě některý z prvků liberální demokracie západoevropského stylu, zejména založeného na parlamentní republice, zajistit občanská práva nebo rovnoprávnost mužů a žen,“ říká děkan pražské právnické fakulty Jan Kuklík. 

Ženy spolu s přijetím ústavy získaly plné volební právo a mohly vůbec poprvé volit i do parlamentu. „Ženy se tehdy staly definitivně občankami,“ podotkla historička Dana Musilová z filozofické fakulty v Hradci Králové. 

„O ženách se do té doby rozhodovalo o nich bez nich. Ženy získaly právo být reprezentovány a právo podílet se. Ať už volbou nebo přímou účastí v politice, na rozhodování o zákonech, které na ženy vždy dopadaly, ale ženy je bez volebního práva nemohly nějak ovlivnit,“ shrnuje politoložka a kurátorka Národního muzea Jitka Gelnarová s tím, že v té době u nás působilo silné ženské hnutí s mnohaletou tradicí. 

O skutečné rovnoprávnosti nemohla být řeč

Ovšem podle právníka Vojáčka se změny, i přes jejich ukotvení v ústavě, prosazovaly těžce. „Bod, který neuznává výsady pohlaví, byl pouhou proklamací. Mnozí zákonodárci nebyli přesvědčeni o opodstatněnosti tohoto bodu,“ tvrdí s tím, že ačkoliv se za první republiky postavení žen zlepšilo, o skutečné rovnoprávnosti podle něj nemůže být řeč. 

V období první republiky zůstávala stále v platnosti celá řada diskriminačních zákonů a pravidel. „S uplatňováním ústavy to již tak slavné nebylo,“ hodnotí děkan Kuklík. Byl to například občanský zákoník, který určoval, že veškerá práva v rodině náležela pouze muži. „Manželka a děti byly pod mocí manžela, který byl hlavou rodiny a řídil domácnost. Matka zase přebírala péči o dítě,“ dodává.

„Pomocí volebního práva mohly ženy, voličky nebo přímo poslankyně a senátorky, efektivněji bojovat za zrušení podobných norem. I když v tomto konkrétním případě se jim to bohužel nepodařilo, zákoník zůstal v platnosti po celé období první republiky,“ shrnuje politoložka Gelnarová.

Co tedy první československá ústava z roku 1920 přinesla? Podle právníka Vojáčka vytvořila dobrý právní podklad pro fungování československého státu jako společného státu Čechů a Slováků se silně zastoupenými národnostními menšinami. 

„Že v realitě vše nefungovalo, jak by mohlo, už nepadá na vrub ústavy. Byl to důsledek toho, že ve všedním životě ona vůle po hledání všestranně přijatelných kompromisů rychle opadla. Sebelepší právní předpis totiž nezaručí, že vše bude fungovat jak má, jen k tomu narovnává cestičku. A naopak i se zpackaným zákonem jde dojít ke slušnému výsledku, ovšem přes spoustu výmolů. Spíše než v zákonech je to v lidech,“ zakončil.

Boj za rovná práva

Podobu první československé ústavy významně ovlivnila osobnost Tomáše Garrigua Masaryka. Výrazně ho ovlivňovala manželka Charlotte. „Bez ní bych si nebyl ujasnil smysl života a svůj politický úkol,“ nechal se slyšet.

Charlotte se také významně zasadila o to, aby v první ústavě byly ženy ve všech oblastech života postaveny na roveň mužům. Ale nebyla to jen ona, kdo k rovnosti žen a mužů přispěl.

Ženy a volební právo ve světě

1893: Nový Zéland

1902: Austrálie

1906: Finsko

1913: Norsko

1915: Dánsko, Island

1917: Rusko

1918: Německo, Polsko, Velká Británie, Rakousko

1920: USA

1922: Irsko

1931: Španělsko

1945: Francie, Japonsko, Itálie, Slovinsko, Maďarsko

1948: Belgie

1949: Čína, Indie, Chile

1956: Egypt

1960: Kypr

1971: Švýcarsko

1976: Portugalsko

1999: Katar

2005: Kuvajt

2012: Saúdská Arábie (v roce 2011 získaly ženy volební právo pouze na místní úrovni)

Boj o volební právo jako součást emancipačních snah českých žen se do popředí dostal především na přelomu 19. a 20. století. Zápas žen o emancipaci narážel na odpor zastánců i zastánkyň tradičních konzervativních názorů, podle kterých nejsou ženy rovnocenné s muži.

Některé ženy sice mohly volit a být voleny už před první světovou válkou například do českého zemského sněmu. „Aktivistkám šlo však o to, aby bylo volební právo skutečně všeobecné, a aby mohli jak muži, tak i ženy volit do všech zastupitelských sborů. To se jim však přes veškeré úsilí před první světovou válkou nepodařilo. Ukázali však, že chtějí a umí za svá práva bojovat,“ říká historička Musilová.

Známá česká bojovnice za práva žen a zakladatelka Výboru pro volební právo žen Františka Plamínková objevila ve volebním řádu do zemského sněmu skulinu, volebního práva totiž ženy výslovně nezbavovala. Voleb do zemského sněmu se tak v roce 1908 zúčastnily tři ženy - Karla Máchová, Marie Tůmová a Božena Zelinková. Posledně jmenovaná však krátce před volbami odstoupila. Neuspěla nakonec ani Máchová a Tůmová. 

Až v roce 1912 uspěla v doplňovacích volbách do českého sněmu Božena Kunětická-Viková, která se tak stala historicky první poslankyní nejen u nás, ale i ve střední Evropě. I když jí do sněmu nepovolili vstoupit, výrazně tím posílila povědomí o ženských právech.

Emancipační snahy českých žen však následně přerušila první světová válka. Se vznikem nového státu v roce 1918 ženy znovu začaly o svá práva bojovat. Zasedly v Revolučním Národním shromáždění. Poprvé mohly volit na základě všeobecného a rovného hlasovacího práva v obecních volbách v červnu roku 1919 a o rok později stvrdilo boj za rovnoprávnost přijetí ústavy. 

VIDEO: Před 100 lety: Československá ústava nahradila tu prozatimní víc jak rok po vzniku republiky:

  • Nejčtenější

VIDEO: Silný vítr mlátil s plošinou umývačů oken o mrakodrap. Oba zemřeli

Hrozivé video z čínského Wu-chanu zachytilo dva umývače oken, kteří opakovaně naráželi do fasády mrakodrapu, zatímco...

Zhroutil se mi svět, to je jak na objednávku Rusů, řekl Hamáček

Vicepremiér Jan Hamáček v pořadu Epicentrum Blesku potvrdil, že má stále zvýšenou ochranku, kterou dostal po zveřejnění...

Zeman je připraven Arenbergera odvolat. Babiš míní, že má ještě kam sáhnout

Prezident Zeman je připraven odvolat ministra zdravotnictví Arenbergera kvůli dosud řádně nevysvětleným majetkovým...

Po covidu přišla další rána. Indii děsí agresivní plíseň napadající mozek

Jako by nestačilo, že Indie zápasí s masivní koronavirovou nákazou, v posledních týdnech řeší také nárůst případů...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Loď řízená českým kapitánem poškodila nizozemský most, škody jsou velké

Cisternová loď, kterou řídil 59letý český kapitán, narazila do důležitého mostu v nizozemském Groningenu. Nikomu se nic...

Zapomenutý Čech třikrát přelstil gestapo. Francouzi mu dali válečný kříž

Premium Za války byl jedním z nejaktivnějších členů československého odboje ve Francii. Převáděl lidi přes hranici, z ilegality...

Nejsme Slované ani Germáni. Češi mají unikátní mix genetických profilů

Premium Čemu vlastně Slované věřili? Byli skutečně beránci? Či si libovali v krvavých rituálech a bojích jako Germáni? Čeho se...

Tisknu se k zemi. A rakety se blíží! Reportérka pod sprchou raket Hamasu

Premium Ležím na trávníku, příjemně teplý večer. Byla by to pohoda, ale je to peklo, místo hvězd totiž počítám na nebi zásahy...

  • Další z rubriky

V pražských Kbelích přistál první ze dvou nových letounů CASA pro armádu

Na vojenském letišti v pražských Kbelích v úterý večer přistál první ze dvou nových transportních letounů CASA pro...

KOMENTÁŘ: Kdo kývne „Pirostanu“ na euro, vyšší daně, homomanželství a konopí?

Premium Koalice Pirátů a hnutí STAN, už po několik měsíců lídr stranických preferencí, zveřejnila volební program. Čím naláká...

Testování zdarma nebude od června možné tak často, řekl Babiš

Vláda od června sníží úhrady, které pojišťovny vyplácí za provedené testy na koronavirus. MF DNES to potvrdil premiér...

Pokání osvobozuje, řekl Zeman. Omluvil se za bombardování Jugoslávie

Prezident Miloš Zeman se v úterý omluvil srbské hlavě státu Aleksandaru Vučičovi za bombardování někdejší Jugoslávie v...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Zatím jsem spíš studentka než modelka, říká šestnáctiletá dcera Kubelkové

Ivu Kubelkovou (44) si všichni pamatují první vicemiss roku 1996 a několikanásobnou vítězku ankety o nejkrásnější...

Princ Harry: Žil jsem jako v zoo. Podívejte, co to udělalo s mou matkou

Na streamovací službě Apple TV+ bude mít brzy premiéru dokument týkající se psychického zdraví, vytvořený princem...

Gelemová se po sedmi letech rozešla se Slováčkem. Touží po rodině

Malířka Lucie Gelemová (38) a hudebník Felix Slováček (77) se rozešli. Žili spolu sedm let, přestože se muzikant...

Cestovky přestřelily při smlouvání pobytů, teď ruší zájezdy i lety

Premium Cestovatelský boom se zatím nekoná. Kanceláře špatně odhadly touhu Čechů vyrazit s ustupující pandemií na zahraniční...

Soused si chce cestu na zastávku krátit přes náš pozemek, chce branku v plotu

Premium Soused si chce ve svém plotu, který stojí na hranici s naším pozemkem, vybudovat branku. Chodil by přes náš pozemek a...