Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Ústava má sto let. Ženám zaručila rovnost, přesto zůstávaly v područí mužů

  10:48
V roce 2020 si připomínáme sto let od přijetí první československé ústavy, která zrušila výsady pohlaví, rodu a povolání. Ženy tak po dlouhém boji formálně získaly rovnost s muži. Podle odborníků však o skutečnou rovnoprávnost stále nešlo. Některé zákony je totiž stále stavěly do podřízené role vůči mužům.
Nově zvolený prezident Tomáš Garrigue Masaryk skládá slib na ústavu během...

Nově zvolený prezident Tomáš Garrigue Masaryk skládá slib na ústavu během slavnostní společné schůze Národního shromáždění a senátu v budově parlamentu v Rudolfinu. (27. května 1920) | foto: ČTK

První československou ústavu přijalo Národní shromáždění 29. února roku 1920, začala platit o pár dní později 6. března. Definitivně potvrdila republikánské zřízení nového státu. Podle Ladislava Vojáčka z Právnické fakulty Masarykovy univerzity odpovídala dobovým nárokům na ústavní zakotvení organizace a výkonu státní moci a vztahu státu a občana. Její tvůrce inspirovala jak domácí ústavní tradice, tak platné ústavy evropských i mimoevropských zemí. 

„Ústava byla úspěšným a mnohostranným kompromisem i s těmi, kteří se nemohli zapojit do její přípravy a schvalování, tedy především s národnostními menšinami,“ vyzdvihuje její přednosti Vojáček. 

Jazykový zákon například umožňoval výrazně zastoupeným menšinám užívat jejich jazyk v oficiálním styku, tedy na úřadech, soudech či ve školách

Ústava nově vzniklé republiky byla v mnoha ohledech moderní. „Snažila se zavést i ve střední Evropě některý z prvků liberální demokracie západoevropského stylu, zejména založeného na parlamentní republice, zajistit občanská práva nebo rovnoprávnost mužů a žen,“ říká děkan pražské právnické fakulty Jan Kuklík. 

Ženy spolu s přijetím ústavy získaly plné volební právo a mohly vůbec poprvé volit i do parlamentu. „Ženy se tehdy staly definitivně občankami,“ podotkla historička Dana Musilová z filozofické fakulty v Hradci Králové. 

„O ženách se do té doby rozhodovalo o nich bez nich. Ženy získaly právo být reprezentovány a právo podílet se. Ať už volbou nebo přímou účastí v politice, na rozhodování o zákonech, které na ženy vždy dopadaly, ale ženy je bez volebního práva nemohly nějak ovlivnit,“ shrnuje politoložka a kurátorka Národního muzea Jitka Gelnarová s tím, že v té době u nás působilo silné ženské hnutí s mnohaletou tradicí. 

O skutečné rovnoprávnosti nemohla být řeč

Ovšem podle právníka Vojáčka se změny, i přes jejich ukotvení v ústavě, prosazovaly těžce. „Bod, který neuznává výsady pohlaví, byl pouhou proklamací. Mnozí zákonodárci nebyli přesvědčeni o opodstatněnosti tohoto bodu,“ tvrdí s tím, že ačkoliv se za první republiky postavení žen zlepšilo, o skutečné rovnoprávnosti podle něj nemůže být řeč. 

V období první republiky zůstávala stále v platnosti celá řada diskriminačních zákonů a pravidel. „S uplatňováním ústavy to již tak slavné nebylo,“ hodnotí děkan Kuklík. Byl to například občanský zákoník, který určoval, že veškerá práva v rodině náležela pouze muži. „Manželka a děti byly pod mocí manžela, který byl hlavou rodiny a řídil domácnost. Matka zase přebírala péči o dítě,“ dodává.

„Pomocí volebního práva mohly ženy, voličky nebo přímo poslankyně a senátorky, efektivněji bojovat za zrušení podobných norem. I když v tomto konkrétním případě se jim to bohužel nepodařilo, zákoník zůstal v platnosti po celé období první republiky,“ shrnuje politoložka Gelnarová.

Co tedy první československá ústava z roku 1920 přinesla? Podle právníka Vojáčka vytvořila dobrý právní podklad pro fungování československého státu jako společného státu Čechů a Slováků se silně zastoupenými národnostními menšinami. 

„Že v realitě vše nefungovalo, jak by mohlo, už nepadá na vrub ústavy. Byl to důsledek toho, že ve všedním životě ona vůle po hledání všestranně přijatelných kompromisů rychle opadla. Sebelepší právní předpis totiž nezaručí, že vše bude fungovat jak má, jen k tomu narovnává cestičku. A naopak i se zpackaným zákonem jde dojít ke slušnému výsledku, ovšem přes spoustu výmolů. Spíše než v zákonech je to v lidech,“ zakončil.

Boj za rovná práva

Podobu první československé ústavy významně ovlivnila osobnost Tomáše Garrigua Masaryka. Výrazně ho ovlivňovala manželka Charlotte. „Bez ní bych si nebyl ujasnil smysl života a svůj politický úkol,“ nechal se slyšet.

Charlotte se také významně zasadila o to, aby v první ústavě byly ženy ve všech oblastech života postaveny na roveň mužům. Ale nebyla to jen ona, kdo k rovnosti žen a mužů přispěl.

Ženy a volební právo ve světě

1893: Nový Zéland

1902: Austrálie

1906: Finsko

1913: Norsko

1915: Dánsko, Island

1917: Rusko

1918: Německo, Polsko, Velká Británie, Rakousko

1920: USA

1922: Irsko

1931: Španělsko

1945: Francie, Japonsko, Itálie, Slovinsko, Maďarsko

1948: Belgie

1949: Čína, Indie, Chile

1956: Egypt

1960: Kypr

1971: Švýcarsko

1976: Portugalsko

1999: Katar

2005: Kuvajt

2012: Saúdská Arábie (v roce 2011 získaly ženy volební právo pouze na místní úrovni)

Boj o volební právo jako součást emancipačních snah českých žen se do popředí dostal především na přelomu 19. a 20. století. Zápas žen o emancipaci narážel na odpor zastánců i zastánkyň tradičních konzervativních názorů, podle kterých nejsou ženy rovnocenné s muži.

Některé ženy sice mohly volit a být voleny už před první světovou válkou například do českého zemského sněmu. „Aktivistkám šlo však o to, aby bylo volební právo skutečně všeobecné, a aby mohli jak muži, tak i ženy volit do všech zastupitelských sborů. To se jim však přes veškeré úsilí před první světovou válkou nepodařilo. Ukázali však, že chtějí a umí za svá práva bojovat,“ říká historička Musilová.

Známá česká bojovnice za práva žen a zakladatelka Výboru pro volební právo žen Františka Plamínková objevila ve volebním řádu do zemského sněmu skulinu, volebního práva totiž ženy výslovně nezbavovala. Voleb do zemského sněmu se tak v roce 1908 zúčastnily tři ženy - Karla Máchová, Marie Tůmová a Božena Zelinková. Posledně jmenovaná však krátce před volbami odstoupila. Neuspěla nakonec ani Máchová a Tůmová. 

Až v roce 1912 uspěla v doplňovacích volbách do českého sněmu Božena Kunětická-Viková, která se tak stala historicky první poslankyní nejen u nás, ale i ve střední Evropě. I když jí do sněmu nepovolili vstoupit, výrazně tím posílila povědomí o ženských právech.

Emancipační snahy českých žen však následně přerušila první světová válka. Se vznikem nového státu v roce 1918 ženy znovu začaly o svá práva bojovat. Zasedly v Revolučním Národním shromáždění. Poprvé mohly volit na základě všeobecného a rovného hlasovacího práva v obecních volbách v červnu roku 1919 a o rok později stvrdilo boj za rovnoprávnost přijetí ústavy. 

VIDEO: Před 100 lety: Československá ústava nahradila tu prozatimní víc jak rok po vzniku republiky:

  • Nejčtenější

Francouzský volební šok. Vyhrála levicová koalice, Le Penová je až třetí

Druhé kolo předčasných parlamentních voleb ve Francii překvapivě ovládla levicová Nová lidová fronta, která může počítat se 188 mandáty. Následuje aliance Spolu prezidenta Emmanuela Macrona se 161...

7. července 2024  14:25,  aktualizováno  8.7 6:05

Spadlý strom v Praze zranil dva lidi. Bouřky v Česku komplikovaly dopravu

Silné bouřky, které v sobotu večer přecházely přes Česko, za sebou zanechaly mnoho škod, potíže v dopravě, ale také dva zraněné. V Praze-Braníku spadl strom na dva lidi, jeden z nich je vážně...

6. července 2024  11:58,  aktualizováno  22:56

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Padaly kroupy jak pingpongové míče. Bouřky se opět hnaly Českem

Česko má za sebou další tropický den. Denní maxima byla ve středu překročena na 56 z celkem 167 stanic v Česku, které měří alespoň 30 let. Nejvíce naměřili ve Strážnici, 36,1 stupně Celsia. Dorazily...

10. července 2024  8:02,  aktualizováno  22:52

Vraťte se domů! Barceloňané stříkali vodu na turisty, ti opouštěli restaurace

Zatímco turisté obědvali nebo se jinak občerstvovali v centru Barcelony, téměř tři tisíce místních skandovaly s transparenty, „ať se vrátí domů“. Na návštěvníky města jeho obyvatelé stříkali vodními...

8. července 2024  9:51

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Biden se znovu ostudně přeřekl. Prezident Putin, představil Zelenského

Joe Bidenovi se opět nepodařilo přesvědčit veřejnost, že je duševně schopen vykonávat funkci amerického prezidenta. Nejmocnější muž světa při závěrečném dni summitu NATO představil ukrajinského...

12. července 2024  6:35,  aktualizováno  11:22

Na Trumpově mítinku se střílelo, exprezident má zraněné ucho, střelec zemřel

Na sobotním předvolebním mítinku republikánského kandidáta na amerického prezidenta Donalda Trumpa ve městě Butler ve státě Pensylvánie bylo slyšet několik výstřelů. Video z události ukazuje, že...

14. července 2024  1:01,  aktualizováno  1:34

Král David válčí proti Hamásu. Rozbitou izraelskou společnost spojuje hrdina z Gazy

Premium

Od zvláštního zpravodaje MF DNES v Izraeli Jen málo izraelských vojáků dokázalo na útok ze 7. října 2023 správně a rychle zareagovat. V některých kibucech čekali vyděšení lidé na pomoc dlouhé hodiny. Brigádní generál Dan Goldfus, velitel...

14. července 2024

Nejdřív vznikne mrak, pak ohnivá koule. Armáda si na testy pořídila novou zbraň

Premium

K českým vojákům míří nová zbraň. Rozhodli se otestovat termobarické granáty. Mají výrazně vyšší ničivý účinek, používají je armády po celém světě. Osvědčily se i na Ukrajině. Výhodou je, že mají...

14. července 2024

Rozjívená dvojčata rozbila šeď komunismu. Po letech jsme je vyfotili znovu

Byla jako šídlo. Dagmar Hochová byla temperamentní dynamo a její fotky se zcela vymykaly dobové produkci. Ta nejznámější vznikla na sklonku 50. let na Vyšehradském železničním mostě. Zubící se...

14. července 2024

Lela Vémola je na starých fotkách k nepoznání. Takto vypadala před plastikami

Kamarádka Lely Ceterové, Petra Batthyányová sdílela na sociálních sítích osmnáct let starou fotografii, na které je se...

Třískovi jsem šest let platil letenky a hotel, vzpomíná Jan Hrušínský

Premium Táta Rudolf ho uměl pochválit, ale také pokárat. Jednou v šatně mu například vmetl, že mu celé představení zkazil svojí...

Zemřel dětský kamarád mimozemšťana Alfa. Herec usnul v rozpáleném autě

Zemřel herec Benji Gregory. Televizním divákům je známý jako Brian z populárního sitcomu 90. let Alf. Gregorymu bylo 46...

Jeden z nejhorších filmů vůbec slušně vydělává i po 30 letech od natočení

První filmová adaptace kultovní bojovky Street Fighter z roku 1994 se umísťuje v žebříčcích nejhorších snímků všech...

Oběti žrali vepři. Hororové zlo páchal sériový vrah ve svém Prasečím paláci

Injekce, motorové pily, sexuální orgie, motorkáři. A hladoví vepři. Scény, při nichž vyhasínaly životy vancouverských...