Středa 20. října 2021, svátek má Vendelín
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 20. října 2021 Vendelín

Jediné, co může ženu v podnikání zastavit, je nemoc, říká úspěšná modistka

Seriál
Kloboukářka Hana Škorpilová vede proslavenou modistickou školu v centru Prahy, ale vždycky jí v životě nebylo do zpěvu. V roce 2008 skončila s milionovým dluhem a prošla si dlouhodobými zdravotními obtížemi. Dnes však srší elánem. „Klobouk se u mě naučí dělat každý, a navíc je to perfektní terapie,“ říká.

Hana Škorpilová | foto: Tomáš KristMAFRA

Klobouky v současnosti zažívají velký návrat, vy jste je ovšem začínala vyrábět ještě v době, kdy tomu tak nebylo. Jak jste se k tak nezvyklé profesi dostala?
To jsem chtěla dělat už jako malé děvčátko. Měla jsem vždy moc ráda filmy pro pamětníky a po vzoru tehdejších hereček jsem chtěla kouřit cigarety ze špičky, nosit síťované punčochy a klobouk. Pak jsem zjistila, že kouřit nemůžu, protože mám alergii, síťované punčochy se nedaly sehnat, a tak jsem si za první výplatu koupila aspoň ten klobouk. Vůbec mi neseděl ani neslušel, začala jsem ale zkoumat, jak je ušitý, a jak bych mohla takový udělat taky.

Takže jste modistka-samouk?
Vyučila jsem se dámskou krejčovou, ačkoliv jsem se chtěla stát modistkou. Rodiče mi řekli, že jako krejčová to budu mít v životě lepší. Tehdy se to bralo tak, že na modistky jdou jen ty nejméně chytré holky, a já měla dobré známky. Ve škole jsem se pak učila šít u paní mistrové, která kdysi dělala v salónu u Podolské. Ta nám předávala dogmata Podolské: všechno se muselo šít ručně, musely jsme být rychlé a precizní. To mi do budoucna hodně dalo. Po škole jsem chtěla studovat oděvní design, ale opět zasáhli rodiče. Tatínek, který měl oděvní firmu, mi řekl, že řemesla už mám dost, že se mám teď naučit obchodovat. Tak jsem vystudovala obchodní akademii. Do roku 2008 jsem pak podnikala, měla jsem tři prodejny se spodním prádlem a sedm zaměstnanců.

Pak ale přišlo náročné období.
Ano, přišla krize, já jsem zkrachovala a na krku mi zůstal milionový dluh. Přispělo k tomu i špatné rozhodnutí. Toto všechno se totiž dělo v době, kdy teprve začínala velká obchodní centra. Já jsem sice měla možnost  prodávat v shopping centru na Černém Mostě, ale odmítla jsem. Nájem tam byl obrovský a lokalita se mi nezdála moc perspektivní. Pak jsem ale u svého kolegy viděla, jak moc takový obchod vynáší a začala jsem usilovat o svůj vlastní. Když se to konečně podařilo, přišla krize a já do toho projektu dala veškeré úspory. Svou roli sehrály i tehdy nové velké textilní řetězce, kterým malý podnikatel nemůže konkurovat. 

Co vám na novou finanční situaci řekl manžel?
Překvapilo ho to. Najednou musel živit rodinu, zatímco já pomalu platila dluhy. Na to padl veškerý můj příjem po dobu skoro dvou let. Do toho jsme vychovávali dvě malé dcery. Nakonec jsme se sice s manželem rozvedli, ale to až později a s touhle nepříjemnou situací to nemělo nic společného.

Co vás postavilo zpátky na nohy? Klobouky?
Začala jsem tvořit různé výrobky z vlny, mezi nimi i klobouky, a prodávala jsem je online. Zákaznice však spíš než ty věci samotné poptávaly výrobní postupy. To mě přivedlo k myšlence kurzů plstění, ze kterých se nakonec staly kurzy výroby klobouků a modistická škola, kterou vedu doteď. Začala jsem taky znovu podnikat, tentokrát s modistickým materiálem.

Dá se něčím takovým vůbec uživit? Zvlášť, když je člověk rozvedená matka dvou dětí?
Modistická škola není můj hlavní zdroj obživy. Mám štěstí, že mám k dispozici krásný ateliér s nekomerčním nájmem, všechny příjmy z kurzů jdou zpět do jeho vybavení. Živí mě hlavně e-shop s modistickými a výtvarnými potřebami. V tomto podnikání jsem se však musela potýkat hned se dvěma velkými výpadky příjmů. Jednou jsem šla na banální operaci, ze které jsem se pak několik měsíců dávala dohromady, loni mi našli nezhoubný nádor a trvalo tři čtvrtě roku, než jsem mohla zase začít naplno fungovat. Od té doby jsem přesvědčená, že jediné, co může ženu v podnikání zastavit, je nemoc.

Jak se na vašem podnikání podepsala epidemie koronaviru?
Koronavirus způsobil to, že už není zájem o velké veřejné kurzy. Lidé se začali zajímat spíše o ty malé, individuální, naštěstí však chodit nepřestali. Myslím, že to do budoucna bude spíš ještě horší. Moje řemeslo je ten typ podnikání, u kterého si člověk nemůže být nikdy úplně jistý. Jsem závislá na tom, kolik vydělávají ostatní a kolik jsou ochotni dát do takové věci, jako jsou klobouky.

Vyrobit klobouk je jednoduché, stačí jen poslouchat

Je těžké naučit se dělat klobouk?
Pro mě to zpočátku náročnější bylo. Protože to v té době téměř nikdo u nás nedělal a nebyly ani žádné učebnice, inspirovala jsem se u zahraničních tvůrců a vytvořila si svoje vlastní moderní postupy, které jsem hodně zefektivnila. Taky jsem chodila po vetešnictvích a studovala staré klobouky. Svým žačkám teď na kurzech vše vysvětlím a ukážu. Výroba klobouku není nic řemeslně až tak náročného, takže to zvládne každý. Jen musí poslouchat instrukce.

Jak takový kurz probíhá a co člověk potřebuje, aby se mohl zúčastnit?
Zákazníci ke mně většinou chodí s nějakým nápadem nebo fotkou klobouku, který by si chtěli vyrobit. Já jsem totiž spíš řemeslník, znám postupy, ale sama tolik nenavrhuji. Kurz většinou trvá dva dny, podle složitosti projektu. Zájemce potřebuje jen zástěru a chuť tvořit, zbytek – včetně formy a materiálu – už dodám. Je ale důležité osvojit si nějakou preciznost, bez toho se výroba klobouku neobejde.

Pozvánka na výstavu Very British.
  • Tvorbu Hany Škorpilové je možné si prohlédnout do 4. září 2020 na výstavě klobouků s názvem Very British v Galerii Evropského domu v Plzni.
  • Výstava představuje nejen výtvory paní Hany, ale také dalších 11 žen z Česka i zahraničí, které prošly její modistickou dílnou a které se řemeslu začaly samy ve svém volném čase věnovat.

Když říkáte „zákazníci“, nemůžu se ubránit otázce: jsou mezi nimi i muži?
Zatím tu byli dva. Jeden dělá historický šerm a divadlo, ten si pod mým dohledem vyráběl třírohý klobouk pro napoleonské vystoupení. Druhý si dělal čapku podle středověké malby, asi z doby Karla IV. Mít tady muže byl skvělý zážitek.

Hana Škorpilová (44)

  • Narodila se 27. listopadu 1975 v Praze.
  • Vystudovala střední odborné učiliště, obor Dámská krejčová, a Českoslovanskou akademii obchodní v Praze.
  • Žije v harmonickém vztahu s přítelem a vychovává dvě dospívající dcery.
  • Od roku 2008 provozuje modistickou školu na pražském Novém Městě, která je vybavena formami z období od první republiky až po ty nejmodernější podle vzoru světových modistů.
  • Za největší úspěch považuje kromě dcer svou knihu Mokré plstění ovčí vlny, kterou vydala v roce 2011.
Hana Škorpilová, zakladatelka modistické školy, která sídlí v Praze v...

Jaké jsou vaše zákaznice? Mají nějaký společný rys, který je donutil vyhledat vaše služby?
Je jich široké spektrum. Učila jsem dvanáctileté holčičky i dámy po sedmdesátce. Jsou to ženy všech možných profesí, prodavačky, právničky, překladatelky, úřednice, ředitelky firem, studentky… V současné době platí, že oblečení, boty i kabelky z obchodů jsou pořád stejné, takže pokud se chce někdo opravdu odlišit, sáhne po ručně vyrobeném klobouku. Jiná možnost už v podstatě není.

Takže neplatí, že by o klobouky měly zájem jen ženy z vyšších společenských vrstev?
Určitě ne, některé jsou samozřejmě limitované cenou kurzu, která sice není vysoká, ne každý si ji ale může dovolit zaplatit. Takový ručně vyrobený klobouk, o který se navíc dobře staráte, zas na druhou stranu vydrží spoustu let. Pak je i možnost chodit po second handech a staré klobouky za pár korun předělávat k obrazu svému. I takové lidi znám.

Máte představu, kolik je v Česku modistek?
Těch, které se řemeslem uživí, jsou jednotky. Většinou se mezi sebou známe, sdílíme spolu různé informace, někdy si půjčujeme kloboukové formy. Právě kvůli formám panuje mezi námi největší konkurenční boj. Pak jsou tu ještě absolventky mých kurzů, které se živí něčím jiným, zároveň ale vytvářejí vlastní kolekce klobouků a jezdí se mnou třeba i na školení do zahraničí.

Jak moc pracné je sehnat modistické formy?
Formy se dnes shánějí opravdu těžko, takže stav našeho vybavení je pro nás velmi limitující. Ve většině případů je vykupujeme z pozůstalosti po modistkách. V Česku máme to štěstí, že zde před druhou světovou válkou působilo hodně modistek. Jejich potomci pak často formy schovali, protože věděli, anebo tušili, jak jsou drahé a vzácné. Takže dnes se lidem často válejí drahocenné formy na půdě nebo ve sklepě, aniž by třeba věděli, k čemu jsou dobré. V zahraničí staré formy nejsou skoro vůbec, protože tam se kontinuálně používaly a časem se zničily. U nás se dají odkoupit formy desítky let staré, ale pořád plně funkční. Já formy sháním neustále, a díky tomu mají moji studenti opravdu na výběr.

Jak je to s velikostmi? Neměli lidé kdysi menší hlavu než teď?
To je právě ten problém. Jednak mívali menší hlavu, ale také ženy nosily kloboučky – i ty s krempou, nasazené jen na části hlavy. Klobouky se v takovém případě musí upevňovat hřebínkem nebo gumičkou a některé mé zákaznice z toho nejsou po pravdě moc nadšené. Ono to však nějak držet musí a hřebíkem si to na hlavu nepřibijete. To, jak nyní nosí ženy klobouk naražený do čela po mužském způsobu, se nenosilo nikdy. Asi to nějak souvisí s dnešním trendem přebírání prvků pánského šatníku včetně sak, lakýrek… Naštěstí se dá klobouk o jeden či dva centimetry zvětšit pomocí roztahováku, a to už většinou na dnešní velikost sedí.

Klobouky na pohřeb jsou v Česku příliš sexy

Byl kdysi klobouk nezbytným doplňkem? Všichni známe říkanku „bez klobouku, bos…,“ která působí, že snad býval stejnou nezbytností jako boty.
Je to tak. V každé ulici bývala modistka a žena, která neměla klobouk nebo obecně zakryté vlasy, byla nízkého postavení nebo prostitutka. Mluvíme zde o období před emancipací žen asi v první třetině dvacátého století. Je zajímavé, že v některých evropských státech zvyk nosit klobouky přežil. U nás kloboukům zasadila ránu éra socialismu. Najednou byly považovány za buržoazní, i proto, že byly extrémně drahým zbožím. Jejich cena se blížila třeba i tisíci korunám, což byly tehdy strašné peníze. Proto je ženy vyměnily za šátky. Jen v Praze a mezi staršími ženami se zvyk udržel. Jen díky tomu výroba klobouků v Česku nikdy úplně nezanikla. Třeba takový klobouk „kastrůlek“ se nosil až do přelomu tisíciletí. Sledováním filmů z éry socialismu však člověk získá dojem, že ženy měly hromady klobouků. Třeba Iva Janžurová nosí v majoru Zemanovi nádherné klobouky, které mě samotnou hodně inspirovaly.

Inspirativní ženy

Čemu takovou odchylku od reálu přičítáte?
Klobouky ve filmech jsou součástí kostýmu. Jde v nich o nadsázku, o dámy z buržoazního prostředí, barové společnice. Nádherné klobouky se dají najít i ve svatebních scénách, ty si často fotím na mobil a vymýšlím, jak by se daly udělat. Moje babička ale vždycky říkávala: „Ty koukáš na filmy pro pamětníky, ale tak to vůbec nebylo, my jsme se sestrou měly jedny boty.“ Tak je to i s klobouky. Mladé dívky měly nejčastěji jeden kastrůlek, ty starší něco podobného, jen třeba s malým závojem.

Platí stále, že je klobouk přežitek z minulých dob, nebo si nachází místo v moderním světě?
Přežitek to je, ale krásný! Dotyčného donutí se patřičně obléknout a chovat se slušně, je také třeba dbát na správné držení těla. Na druhé straně z vás udělá krasavici.

Kdo udává v nynějším světě trendy v oblasti klobouků? Kde berete inspiraci?
Jednoznačně Kate, vévodkyně z Cambridge. Když si před skoro deseti lety vzala prince Williama, zájem o klobouky najednou obrovsky vzrostl. Princezna Diana byla sice taky ikonou a klobouky nosila, stejný efekt se však tehdy nedostavil. Ty její totiž zdaleka nebyly tak líbivé. Když jsem začínala, Kate tu ještě nebyla, takže jsme si jako vzor brali královnu Alžbětu. S ní se však málokdo ztotožní tak snadno jako s mladou, svěží ženou, jejíž klobouky jsou daleko nositelnější. Až Kate totiž začala nosit malé fascinátory, které si může vzít každý. Inspirace se dá najít také ve Spojených státech mezi mladými umělci. Tam se ale nosí úplně jiný styl než mezi evropskou šlechtou. Jsou to vysoké, extravagantní klobouky, které jsem dřív úplně ignorovala. Teď už chodí i zákaznice, které si chtějí vyrobit klobouk v tomto americkém stylu, ale je jich menšina.

Kam se u nás dá vzít klobouk?
Na společenské akce, garden party, dostihy, svatby a jiné významné rodinné příležitosti, některé jsou vhodné i na denní nošení. Je zajímavé, že u nás vůbec není běžný zvyk nosit klobouky na pohřby jako v zahraničí. Překvapilo mě zjištění, že třeba i na takový pohřeb Karla Gotta si klobouk vzaly jen asi tři dámy. Já sama si neumím představit přijít na pohřeb v klobouku se závojíčkem, protože na to prostě česká společnost není připravená. Lidem to připadá moc sexy. V jiných evropských zemích je to tak, že i když žena běžně klobouk nenosí, na pohřeb a třeba i do kostela si ho vezme. 

Stydí se u nás ženy nosit klobouk?
V Praze se klobouky nosí, protože je to větší město, kde si člověk může dovolit i nápadnější věc, aniž by vzbudil nevyžádanou pozornost. Mám však i zákaznice z jiných, menších měst, které se mi svěřují s tím, že klobouk nevynosí, protože se setkávají s až příliš zvědavými i dotěrnými pohledy a reakcemi. Proto si většina z nich nechá dělat klobouky dva, jeden extravagantní a druhý méně nápadný, na běžné nošení. Velkou práci v tom opět odvedla vévodkyně Kate, díky níž se i u nás klobouk stává něčím ne tak nápadným a výjimečným, jak tomu bylo dříve.

Inspirativní ženy

Seriál iDNES.cz

Inspirativní ženy, které se rozhodl představit projekt portálu iDNES.cz, jsou silné, pevné v názorech a jdou si za svým. Jsou vidět a slyšet ve veřejném prostoru nebo se dokázaly prosadit bez větší mediální pozornosti. Mají ale dostatek možností všechny? Ptáme se na témata, která o úspěchu mohou rozhodovat - píle, platové podmínky, rodina, ale i diskriminace, sexuální obtěžování stejně tak jako férovost a rovnost. Otevřené rozhovory jsou základem našeho projektu. Statistika je neúprosná, pořád je jen zlomek rodin, ve kterých jde na rodičovskou dovolenou muž. Tedy je rodina v dnešní době překážkou a jak skloubit děti a kariéru, kterou muž většinou přerušit nemusí? Každý si musí najít odpověď sám, ale pevně věříme, že vás Inspirativní ženy bez ohledu na pohlaví zaujmou.

Autor: pro iDNES.cz

Nejsem typ na pískoviště, ale chci na Hrad, tvrdí šéfka marketingu Mattel

Lenka Koenigsmark, marketingová ředitelka značky Mattel (1. září 2021)

Seriál Někteří lidé si o Lence Koenigsmark myslí, že si v práci hraje s barbínami. Pracuje totiž jako...

Budoucností je sdílení a opravování věcí, říká propagátorka udržitelné módy

Kamila Boudová, zakladatelka Slou fashion days a propagátorka udržitelné módy....

Seriál Kamila Boudová se řadí mezi přední propagátorky udržitelné módy. Je zakladatelkou eventu Slou Days,...

Rektorka Machková: Kandidovat jsem nechtěla. Že jsem žena, je pro VŠE výhoda

Rektorka Vysoké školy ekonomické Hana Machková

Ačkoliv v poslední době rektorek veřejných vysokých škol přibývá, když Hana Machková stanula v čele...

Vzpomínky jsou cestou k příjemným pocitům, říká autorka knih pro prarodiče

Monika Kopřivová

Kdyby před sedmnácti lety doktorce farmacie Monice Kopřivové někdo řekl, že bude o dekádu později...

Vlků se nebojím, strach mám z nekompetentních lidí se zbraní, říká Krušnoholka

Štěpánka Kadlecová několik let žila v zahraničí. Když se kvůli podnikání...

VIDEO Seriál Od patnácti učí lidi lyžovat, v sedmnácti procestovala Evropu na paraglidu. Kromě toho, že aktuálně...

  • Nejčtenější

Jak se rodí sebevražda. Psychiatr Höschl nejen o schizofrenii a depresi

Premium Jak velká musí být síla, která člověka dožene k tomu, že si sám dobrovolně vezme život? Jaké jsou poslední myšlenky...

Nebudu za ní běhat jako ocásek, dušoval se novomanžel. A nakonec běžel

Čtyři z šesti párů už mají fiktivní svatbu za sebou. V dalším dílu televizní reality show Svatba na první pohled našli...

Žena změnila vizáž, kvůli neobvyklému vzhledu ji obtěžují muži

Sedmadvacetiletá Tanith Pynerová z Velké Británie změnila svůj vzhled už v pubertě. Zamilovala se do růžové barvy a...

Prsty prozradí, která nemoc vám hrozí. Na co si dát pozor?

Vysoký tlak, nespavost, oslabený žlučník nebo sklony k depresím. To vše a ještě mnohem víc je možné vyčíst z tvaru,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Syndrom Petra Pana. Proč někteří muži nikdy nedospějí a žijí jako paraziti

Premium V každém chlapovi zůstává kousek kluka, ale musí to být právě jen ten kousek. Pokud muž nechce vyrůst a převzít...

Váš syn bude žít jen pár týdnů. Zpověď matky zesnulého hokejisty Buchtely

Premium Přežít své dítě. Pro každého rodiče ta nejhorší představa. Teprve dvacetiletý hokejista Ondřej Buchtela zemřel loni v...

Test sluchátek: Z šesti novinek nás nejvíce nadchly ty nejlevnější

Premium Test zcela bezdrátových sluchátek přinesl docela neobvyklé překvapení: úplně nejlevnější model v celkovém hodnocení...

Jak se rodí sebevražda. Psychiatr Höschl nejen o schizofrenii a depresi

Premium Jak velká musí být síla, která člověka dožene k tomu, že si sám dobrovolně vezme život? Jaké jsou poslední myšlenky...

  • Další z rubriky

OBRAZEM: Do práce i do přírody. Teplákové komplety jsou módní jedničkou

Pohodlné oblečení na doma se v období, které na dlouhé měsíce poznamenala pandemie, stalo natolik populární, že jsme...

Svetry jako po babičce jsou módním hitem. Noste je s košilemi i manšestráky

Seriál Trend „ošklivých“ retro svetrů už zdaleka není jen záležitostí Vánoc, současné módní směry velí je nosit už na podzim....

Nákupy Ona Dnes po čtyřiadvacáté. Vyražte na lov pokladů se slevovými kupony

Je čas vyrazit na lov! Od pondělí 18. do neděle 24. října nabídne magazín Ona Dnes čtenářkám a čtenářům už po...

V kůži či kožence budete trendy s jakoukoliv postavou. Jen volte správně

Seriál Říjen je ideální dobou pro módní experimenty a netradiční látky. Jedním z velkých hitů letošního podzimu je podle...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Přežili krizi i povodně. Dnes mají vyprodáno na půl roku dopředu

Podnikat začal Pavel Jech krátce po revoluci. Zažil vzestupy i pády, letos rodinná firma oslaví již třicet let na trhu....

Kvůli nárůstu cen na trhu končí další dodavatelé plynu a elektřiny

V pondělí ukončí dodávky všem odběratelům po firmě Bohemian Energy další společnost, tentokrát děčínská Kolibřík...

Leoš Mareš se pochlubil šťastnou novinou. Bude trojnásobným tatínkem

Leoš Mareš (45) a jeho druhá manželka Monika (40) čekají miminko. Moderátor se zprávou pochlubil v ranním vysílání...

Psychiatr mě sexuálně napadl, partner málem zabil, popisuje dcera Urbánkové

Dcera zpěvačky Nadi Urbánkové (82) Jana Fabiánová (42) promluvila o sexuálním napadení v ordinaci lékaře. Zavzpomínala...

ČEZ od ledna zdraží: elektřinu asi o třetinu, plyn o víc než polovinu

ČEZ od nového roku zdraží elektřinu i plyn. Podle šéfa energetické společnosti Daniela Beneše to může být asi třetina u...