Svůj srdcový projekt týkající se naší surrealistické malířky Toyen plánovala herečka Milena Steinmasslová tři roky. „Toyen se mi už mnoho let vrací do myšlenek i do srdce… Je jako sen, stále vám uniká a brání se definicím lidským i uměleckým,“ uvedla herečka k premiéře, kterou v pátek večer uvede Divadlo Kolowrat.
Jak by se na první pohled mohlo zdát, představení Toyen – všechny barvy samoty ovšem nehodlá pouze jednoduše převyprávět životní příběh umělkyně, jejíž díla nyní patří k nejprodávanějšími českému umění. Nabízí prý spíše koláž či jakousi jevištní kombinaci děje, snu a poezie.
Spolu se Steinmasslovou se v novince objeví ještě performerka a tanečnice Klára Hajdinová. „Vybrala si ji Milena, protože cítila, že Toyen pohyb potřebuje. Myslím, že to udělala intuitivně, ale je to zcela na místě. Klára má v inscenaci hodně prostoru, ztělesňuje bytost, kterou nazýváme Příšera, která se převtěluje nejen v konkrétní lidi, nahlížené z různých úhlů, ale je také průvodkyní pro diváky,“ vysvětluje režisérka Tereza Karpianus.
Koho budu milovat? Do toho mi bolševik mluvit nemohl, vzpomíná Steinmasslová![]() |
A co přesně ona zmíněná Příšera symbolizuje? „Je to pohyb, je to podstata, kterou Toyen hledá, po níž pátrá. Řekněme, že je to poctivost, pravdivost, a tu hledáme všichni. A vždycky když si myslíme, že ji držíme, vyklouzne a unikne. A to je dobře. Protože nás vede zase dál a hlouběji a brání nám ustrnout a zpáprdovatět někde na místě,“ naznačuje režisérka.
Inscenace vychází z monodramatu Mileny Štráfeldové, Karpianus si ovšem text pro inscenaci se dvěma herečkami výrazně upravila. „Zdrojem dalších informací pro moji inscenaci byla kniha Andrey Sedláčkové Toyen a dalším materiálem především básně Jindřicha Heislera a statě Jindřicha Štyrského a Bohuslava Brouka. Myšlenkově jsem se inspirovala také rozhovory s Annie le Brun, které je možno najít na YouTube,“ přibližuje.
„A pak je tady samotné výtvarné dílo Toyen, které se nesnažím oživit, i když drobné citace tam budou, ale společně s herečkami jdeme ke kořenům její tvorby a ke kořenům umění celkově. Zajímá nás společenský kontext. Potřebujeme umění? Může změnit svět? Jaká je jeho úloha? Může se jím člověk uživit? Může člověk na umění vydělat? Je to pak ještě pořád umění?“ nadhazuje režisérka k novince, kterou Steinmasslová vedle hlavní role i produkuje.
RECENZE: Fascinující, svérázná a silná žena. Kniha o Toyen zaslouží 100 %![]() |
„Na začátku mé cesty k Toyen byly obrazy. Ty si mne přivolaly. A po letech ke mně přišla kniha Mileny Štrafeldové a její monodrama napsané pro mě,“ popisuje Steinmasslová. „Moc si přeji, aby se diváci s naší Toyen smáli, byli s ní smutní a hledající a nepotřebovali ji zařadit do jakékoli škatulky. Je krásné jen s ní být,“ dodává ještě herečka k novince, kterou si diváci mohou dát volně do kontextu s dalším divadelním dílem, jež v Praze nedávno vzniklo.
Už od konce března totiž Švandovo divadlo uvádí ve svém Studiu novinku Štyrský/Toyen/Heidler, kterou napsala a zrežírovala Martina Kinská. Ve komorním příběhu o tří předních tvářích naší avantgardy hrají Anežka Šťastná, Jacob Erftemeijer a Mark Kristián Hochman. Kinské příběh popisuje fiktivní situaci z protektorátu roku 1942, kdy Toyen skrývala mladého básníka židovského původu Jindřicha Heislera. I tato autorka vycházela z oceňované Sedláčkové knihy.
Zatímco ve Švandově divadle hrají svou březnovou novinku 9., 27. a 31. května, do Kolowratu se po páteční premiéře lze vypravit hned v sobotu 27. dubna a následně pak 20. května.