Parlamentní volby 2021

Volby do Poslanecké sněmovny se budou konat 8. a 9. října 2021. Lidé vyberou dvě stovky zákonodárců. Ústavní soud v únoru 2021 zrušil část volebního zákona. Je podle něj diskriminující v rozdělení na kraje a přepočet mandátů. Nová pravidla pro volby do Sněmovny v dubnu schválili na mimořádné schůzi poslanci.

Články k volbám do Poslanecké sněmovny 2021

Koalice dvou stran tak bude nově potřebovat 8 procent hlasů, koalice tří a více stran alespoň 11 procent hlasů. Možnost korespondenčního hlasování poslanci odmítli. Zákon ještě musí potvrdit Senát.

Poslanci se museli rychle shodnout kvůli říjnovým volbám a také proto, že v srpnu musí strany podat kandidátky. Sněmovna nejspíš podpoří zachování 14 volebních krajů, což podporuje většina stran.

Ústavní soud (ÚS) totiž zrušil aditivní klauzule, jež činily pro koalice 10, 15, respektive 20 procent. Soud zároveň škrtal v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia.

Podle průzkumu agentury Median z ledna 2021 by se voleb do Poslanecké sněmovny v lednu 2021 zúčastnilo 63,5 procenta respondentů. To by ve výsledku znamenalo mírně vyšší volební účast než při volbách do Sněmovny v roce 2017. Určitě by k volbám do Sněmovny nešlo 28,5 procenta dotázaných. 

Každá ze stran bude moci do kampaně investovat maximálně 90 milionů korun. Do limitu se započítají i částky, které by za strany s jejich vědomím zaplatil někdo jiný. Všechny výdaje na kampaň musejí přecházet přes transparentní volební účet.

Adresu svých internetových stránek, kde budou zveřejňovány informace o financování volební kampaně, zřízení volebního účtu a adresu internetových stránek, na kterých bude účet přístupný, musejí strany oznámit Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Za porušení pravidel může udělit až půlmilionovou pokutu, za překročení limitu sankci až do výše půldruhéhonásobku rozdílové částky.

Nejpozději do 45 dnů před dnem voleb musí obdržet kandidátní listiny stran a koalic Státní volební komise, která pak vylosuje čísla hlasovacích lístků. 

Nejvíce křesel obhajuje ANO, vznikla nová hnutí

V letošních volbách bude ANO obhajovat 78 mandátů, ODS 25, Piráti a SPD Tomia Okamury po 22 křeslech, KSČM a ČSSD po 15 mandátech, KDU-ČSL 10, TOP 09 obhajuje 7 a Starostové a nezávislí (STAN) 6 mandátů.

Už v lednu podepsali koaliční smlouvu Piráti a hnutí STAN. Strany  ODS, KDU-ČSL a TOP 09 vytvořily trojkoalici SPOLU. O hlasy voličů se v říjnu chtějí ucházet i nová politická seskupení, jako například hnutí Přísaha, za kterým stojí bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta nebo hnutí Lidé PRO Mikuláš Mináře.

Před čtyřmi lety volby do Sněmovny vyhrálo hnutí ANO 2011 se ziskem 29, 64 % hlasů před ODS s 11, 32 % a Piráty s 10, 79 %. O hlasy voličů se tehdy ucházelo 31 volebních uskupení. Bylo to nejvíce v historii samostatné České republiky. Z toho ve všech krajích kandidovalo 21 uskupení.

O hlasy voličů v roce 2017 bojovaly téměř všechny strany zastoupené ve Sněmovně, tedy ČSSD, ANO 2011, KSČM, ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Starostové a nezávislí a Tomio Okamura se svým uskupením Svoboda a přímá demokracie. Stejně jako Česká pirátská strana, Strana zelených nebo Strana svobodných občanů.

Parlament ČR má z Ústavy dvě komory Poslaneckou sněmovnu a Senát. Do Sněmovny volí občané 200 poslanců poměrným volebním systémem. Řádné volební období poslance trvá čtyři roky. Senát má 81 senátorů, kteří se volí v jednomandátových obvodech pomocí dvoukolového většinového systému. Senátorský mandát je šestiletý.