Olga Sommerová

Olga Sommerová je filmová dokumentaristka, pedagožka, feministka a politička. V roce 1977 absolvovala FAMU, kde později osm let vedla katedru dokumentární tvorby. Olga Sommerová byla v roce 1995 jmenována docentkou. V roce 2021 byla několik měsíců poslankyní, když ve Sněmovně nahradila Dominika Feriho.

Prvním manželem Olgy Sommerová byl hudební skladatel Vladimír Sommer, se kterým má syna Jakuba. S druhým manželem, dokumentaristou Janem Špátou, se kterým se později rozvedla, má dceru Olgu. Ve filmech před rokem 1989 se zabývá sociálními tématy a mezilidskými vztahy. Později začala natáčet o významných osobnostech a fenoménech společenského a uměleckého života, feminismu a nedávné historii naší země.

Olga Sommerová natočila více než sto dokumentárních filmů. Její tři celovečerní filmy byly nominovány na Českého lva - Věra 68 (2012) o gymnastce Věře Čáslavské, Magický hlas rebelky (2014) o zpěvačce Martě Kubišové a dokument Červená (2017) o operní pěvkyni Soně Červené, který Českého lva získal.

Prvním filmem Olgy Sommerové byl Konkurs na rok 2000 (1979), následovaly dokumenty S tebou táto (1981) o dětech svěřených po rozvodu otci, Baví mě vyhrávat (1988) o tenistce Heleně Kukové, Máte rádi Smetanu (1989) o skladateli Bedřichu Smetanovi, Nesmrtelná hvězda Božena Němcová (1997), Máňa (1992) o recidivistce ve výkonu trestu. Na základě úspěšného filmu O čem sní ženy (1999) vydala Sommerová tři knihy rozhovorů, následovaly film a kniha O čem sní muži (1999). Film Sedm světel (2008) je o ženách, které prošly Osvětimí, Přežili jsme svoje děti (2006) o rodičích, kteří přežili svoje děti a Samoživy (2015) o matkách samoživitelkách.

Sommerová natáčí dokumentární filmy pro Českou televizi - cykly OKO, GEN (1993), GENUS (1995), Jak se žije (1998), Zpověď (1999), Ztracená duše národa (2002) či 13. komnata (2005).

V roce 2014 byla na ustavujícím sněmu zvolena 1. místopředsedkyní Liberálně ekologické strany (LES), v roce 2017 pozici obhájila.